Zámek v Rájci na Blanensku má novou atrakci: klenotnici knížecího rodu Salmů. Jde o unikátní expozici s mimořádně cennými exponáty, která podle odborníků nemá ve střední Evropě obdoby. Tvoří ji kolekce horského křišťálu, řády Zlatého rouna a také zrestaurovaná knížecí koruna – jediná panovnická koruna, jež se do dnešních dní na Moravě zachovala.
„Mimořádně zajímavých předmětů v klenotnici je mnoho. Jde třeba o křišťálové nádoby Miseroniů, slavné rodiny řezačů drahých kamenů z časů císaře Rudolfa II.,“ uvedl tvůrce výstavy Michal Konečný. Nejstarším exponátem klenotnice je křišťálový podnos s ovidiovskými scénami z dílny milánských bratrů Saracchiů, který byl vyroben v polovině 16. století.
Klenotnici zdobí i jantarový domácí oltářík od gdaňského mistra Michela Redlina z konce 17. století. Předmět léta chátral v depozitáři a teprve nyní se jej podařilo zrestaurovat.
Expozice podle Konečného dokládá, že knížata ze Salm-Reifferscheidtu patřila k nejvýznamnějším šlechtickým rodům na Moravě. Jsou v ní i jejich dva Řády Zlatého rouna, což bylo nejvyšší vyznamenání udělované panovníkem Rakouska-Uherska.
Stejnou raritou je podle odborníků i klíč nejvyššího komořího s iniciály císařovny Marie Terezie a Josefa II. Připomíná jeho držitele, zakladatele rájeckého zámku starohraběte Karla Antonína (1720-1769). Všechny cennosti jsou vystaveny v tmavé místnosti tak, aby je osvětlovaly jen paprsky světla.
Největší atrakcí je salmovská koruna, která je v přízemí zámku. Koruny byly nejen odznakem králů a markrabat, ale i knížat. V Česku se zachovaly dvě; salmovská a pak Svatováclavská v Praze. Koruna moravských markrabat měla podobu čapky, ale nedochovala se.
