Český génius a vlastenec
Jan Evangelista Purkyně

Český génius a vlastenec
Jan Evangelista Purkyně

16. 12. 2012

Před 225 lety, přesně 17. prosince 1787, se narodil nejvýznamnější český přírodovědec, ale i filozof, velký vlastenec a národní buditel Jan Evangelista Purkyně. Měl tak skvělé renomé, že stačilo napsat jen adresu Purkyně, Evropa, a psaní si už našlo svůj cíl.

Narodil se v Libochovicích nedaleko Litoměřic a v Praze studoval medicínu, podstatnou část svého badatelského života ale strávil ve Vratislavi. Vrcholem Purkyňova bádání byla buněčná teorie, podle níž se všechna živočišná i rostlinná těla skládají z buněk tvořených protoplazmou.

Tento pojem převzal celý svět. Purkyňův záběr byl ale mnohem širší – je řazen mezi zakladatele biologie, embryologie, histologie, farmakologie, antropologie i daktyloskopie. Purkyňovým jménem je označeno mnoho pojmů v lékařských oborech. I v astronomii při pozorování očima existuje Purkyňův efekt, jenž způsobuje, že srovnatelná změna jasnosti v červené barvě se jeví větší než v barvě modré. Vědeckým pojmem jsou rovněž Purkyňova vlákna v srdci či Purkyňovy buňky v malém mozku. Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době Darwinovu evoluční teorii, což svědčí o jeho otevřenosti.

Těžký životní osud génia

Jeho otec byl správcem libochovického šlechtického panství. Když bylo Janu Evangelistovi šest let, otec zemřel. V jedenácti letech Purkyně odešel za vzděláním k piaristům (konkrétně na piaristické gymnázium do Mikulova), ve dvaceti však z řádu odešel. Živil se nejprve jako vychovatel v šlechtických rodinách, jeden z jeho zaměstnavatelů nasměroval Purkyňův zájem směrem k lékařství.

Pro vlastenecké názory se ale marně ucházel o profesuru. Teprve na mocnou přímluvu několika osvícených osob, především pruského ministra kultury a vzdělávání Karla von Steina, byl angažován na univerzitu mimorakouskou, do tehdy pruské Vratislavi.

V roce 1827 se oženil s Julií Rudolphi (1800-1835), dcerou svého zastánce, v Berlíně působícího přírodovědce švédského původu, Karla Asmunda Rudolphiho. Purkyně měl dvě dcery a dva syny, ale při cholerové epidemii ve Vratislavi bohužel zemřela jak jeho manželka, tak i obě dcery. Synové přežili, ovšem požehnaného věku se nedočkali. Starší Emanuel (1831-1882) se stal přírodovědcem, mladší syn Karel (1834-1868) vynikl jako malíř.

Průkopník kinematografie

Ve 40. letech 19. století Purkyně sestrojil kinesiskop, u něhož použil rotační závěrku používanou následně u kinematografů. Lze ho považovat i za průkopníka v oblasti animovaného filmu. V roce 1861 nechal podle svých nákresů vyrobit kotouč zobrazující animovanou sekvenci práce lidského srdce. Je to první známý případ užití této techniky (považované v té době za zábavnou hračku) pro výuku vědeckého oboru.

Roku 1850 se hrdý český vlastenec Purkyně vrátil na pražskou lékařskou fakultu. Založil fyziologický ústav, nad výzkumem už ale převládala činnost organizační a buditelská. Stal se členem londýnské Královské společnosti, vídeňské a pařížské akademie věd, poslancem zemského sněmu a nositelem Leopoldova rytířského řádu. Jen několik dní před smrtí byl rakouským císařem povýšen do rytířského stavu.

Jan Evangelista Purkyně, který byl zároveň nadaným básníkem, zemřel v Praze 28. července 1869 ve Spálené ulici, což připomíná pamětní deska poblíž stanice metra Národní třída. Pochován je na vyšehradském Slavíně.  Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací.

vědci vlastenci výročí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.