50 let pražského metra
Všechny fotografie: Dušan Brabec

50 let pražského metra

3. 5. 2024

Metro je zkratka názvu Metropolitan Railway, tedy metropolitní železnice, resp. podzemní kolejové dráhy. Úplně první metro na světě bylo otevřeno v Londýně v roce 1863. V Evropě pak první metro bylo otevřeno v Budapešti 2. května 1896. Čtyřicátým čtvrtým městem na světě, kde začalo jezdit metro, se před padesáti lety, přesně 9. května 1974, stala Praha.

První návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze předložil v roce 1898 Ladislav Rott. Ale teprve až v březnu 1967 byla zahájena výstavba první stanice pražského metra, červené linky C, s názvem Hlavní nádraží. O dva měsíce později začala výstavba druhé stanice Muzeum. O rok později byly zahájeny zkoušky prototypů eskalátorů tuzemské výroby pro metro z podniku Transporta Chrudim. Pro technické problémy tuzemského vývoje vozů metra bylo v březnu 1971 rozhodnuto o nákupu vozů metra typu Ečs ze Sovětského svazu. Jejich dodávky probíhaly v letech 1973 až 1977 a celkem bylo zařazeno do provozu 85 kusů.

Pravidelný provoz na první trati pražského metra v úseku Kačerov – Sokolovská (I.C) s 9 stanicemi (Kačerov, Budějovická, Mládežnická – dnes Pankrác, Pražského povstání, Gottwaldova – dnes Vyšehrad, I. P. Pavlova, Muzeum, Hlavní nádraží, Sokolovská – dnes Florenc) byl zahájen 9. května 1974 za účasti nejvyšší státní představitelů v čele s presidentem Gustávem Husákem.

Pravidelný provoz na druhé trati pražského metra, zelené lince A, v úseku Náměstí Míru – Leninova (I.A) se 7 stanicemi (Leninova – dnes Dejvická, Hradčanská Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru) byl zahájen 12. srpna 1978. Poprvé na této lince metro projíždělo tunelem pod Vltavou v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Ve stejném roce byl též zahájen provoz nových vozů metra sovětské výroby, označovaných jako řada 81-71. Tyto vozy se staly nejrozšířenějšími vozidly v pražském metru. Dodávky od výrobce (Mytiščinský strojírenský závod u Moskvy) probíhaly v letech 1978 až 1991 a celkem bylo dodáno 507 vozidel. 

Od 7. listopadu 1980 byla linka C prodloužena o úsek Kačerov – Kosmonautů (II.C) se 4 stanicemi (Primátora Vacka – dnes Roztyly, Budovatelů – dnes Chodov, Družby – dnes Opatov, Kosmonautů – dnes Háje).

Od 19. prosince 1980 byla linka A prodloužena o úsek Náměstí Míru – Želivského (II.A) se 3 stanicemi (Jiřího z Poděbrad, Flora, Želivského).

Od 3. listopadu 1984 byla linka C prodloužena z opačného konce o úsek Sokolovská – Fučíkova (III.C) se 2 stanicemi (Vltavská a Fučíkova – dnes Nádraží Holešovice).

Pravidelný provoz na třetí trati pražského metra, žluté lince B, v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská (I.B) s 8 stanicemi (Smíchovské nádraží, Moskevská – dnes Anděl, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Sokolovská – dnes Florenc) byl zahájen 2. listopadu 1985. První jízda metra byla určena výhradně pro představitele KSČ a čestné hosty Zároveň bylo zavedeno bezpeněžní odbavování cestujících s označovacími strojky a prodejními automaty na jízdenky.

Od 11. července 1987 byla linka A ještě prodloužena ze stanice Želivského o stanici Strašnická a od 4. července 1990 o stanici Skalka.

Od 26. října 1988 byla linka B prodloužena o úsek Smíchovské nádraží – Dukelská (III.B) se 3 stanicemi (Radlická, Švermova – dnes Jinonice, Dukelská – dnes Nové Butovice).

V únoru 1990 v návaznosti na změnu politických poměrů po „sametové“ revoluci došlo k odpolitizování názvů 13 stanic metra a jejich přejmenování, jak již bylo uváděno výše. Od 22. listopadu byla pak linka B prodloužena z opačné strany o úsek Florenc – Českomoravská (II.B) se 4 stanicemi (Křižíkova, Invalidovna - ta se původně měla jmenovat Hakenova, Palmovka, Českomoravská – ta se původně měla jmenovat Antonína Zápotockého).

Od 11. listopadu 1994 byla linka B dále prodloužena o úsek Nové Butovice – Zličín (V.B) s 5 stanicemi (Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky, Zličín).

Od 8. listopadu 1998 byla linka B dále prodloužena o úsek Českomoravská – Černý Most (IV.B), zatím jen se 3 stanicemi (Vysočanská, Rajská zahrada – šlo o první stanicí, kde jsou nástupiště ve dvou úrovních, kdy vlaky z centra přijíždějí do prvního nadzemního podlaží, vlaky směřující do města na druhé podlaží, Černý Most). Další stanice zůstaly rozestavěné a z finančních důvodů se dokončovaly až za provozu – 16. října 1999 byla uvedena do provozu stanice Hloubětín a 8. června 2001 stanice Kolbenova.

Od 26. června 2004 byla linka C dále prodloužena o úsek Nádraží Holešovice – Ládví (IV.C1) se 2 stanicemi (Ládví a Kobylisy – ta se původně měla jmenovat Rudé armády).

Od 26. května 2006 byla linka A opět prodloužena o stanici Depo Hostivař (nový úsek s cestujícími Skalka – Depo Hostivař).

Od 8. května 2008 byla linka C opět prodloužena o úsek úseku Ládví - Letňany (IV.C2) se 3 stanicemi (Střížkov, Prosek, Letňany).

Od 6. dubna 2015 byla linka A znovu prodloužena o úsek Dejvická – Nemocnice Motol (V.A) se 4 stanicemi (Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol - hloubená stanice pouhých 5,6 metru pod povrchem, která má jako jediná na lince A boční nástupiště). Moc není známé, že mezi stanicemi Dejvická a Bořislavka se nachází služební stanice Kanadská, kde jsou umístěna pouze technologická zařízení nutná pro provoz úseku Dejvická – Nemocnice Motol.

Od 19. června 2019 pak byla zahájena výstavba nové modré linky metra D v úseku Náměstí Míru – Nové Dvory (I.D) s budoucími 10 stanicemi.

Osobně jsem výstavbu pražského metra sledoval od počátků a pořídil jsem i několik fotografií ze dnů otevřených dveří v průběhu výstavby. Jsou uvedeny za článkem v pořadí: 2x metro C Kobylisy - stav listopad 2003, 2x metro C Střížkov – stav září 2007, metro A Nemocnice Motol – 1x stav v září 2012 a 2x stav v září 2014, 3x metro A Nádraží Veleslavín – stav v září 2014 a 1x výstavba stanice metra D Pankrác z března 2024.

A na závěr několik zajímavostí (nej): nejdelší eskalátor se nachází ve stanici Náměstí míru a má 87,2 m, nejhlouběji položenou stanicí je Náměstí míru , která leží v 53 m, nejdelší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů (Kobylisy – Nádraží Holešovice), nejkratší vzdálenost je mezi stanicemi je 425 m (Muzeum – Hlavní nádraží), nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek, po ní následuje trasa C (23 kilometrů, 20 zastávek) a nejkratší je trasa A (17 kilometrů, 17 zastávek).

K 50. výročí zahájení provozu pražského metra chystá Dopravní podnik hlavního města Prahy řadu akcí. Jednou z nich je možnost projet se ve středu 8. května historickou soupravou na trase linky C, kde dvě historické soupravy budou jezdit po celý den.

 

Zdroje:

www.dpp.cz/metro50/historie-prazskeho-metra-v-datech#1970

www.kudyznudy.cz/aktuality/7-veci-ktere-nevite-o-prazskem-metru

www.poznatsvet.cz/historie/jak-se-stavelo-metro-pod-vltavou/ - unikátní dobové závěry, jak se stavělo metro pod Vltavou.

www.metroweb.cz/metro/IVC/IVC-dod1/IVC1.htm - tunel Holešovice (den otevřených dveří 18.5.2002)

https://metroslavi.cz - zde si lze prohlédnout několik důležitých momentů, pozoruhodných detailů a vizi budoucnosti pražského metra

01-031122-metro-c-kobylisy-soupravy-jeste-nejezdi.jpg       02-031122-metro-c-kobylisy-uvnitr-stanice.jpg

03-070922-metro-c-stanice-strizkov-1.jpg  04-070922-metro-c-stanice-strizkov-2.jpg

05-120922-metro-a-stanice-nemocnice-motol.jpg   06-140904-metro-a-stanice-nemocnice-motol-1.jpg

07-140904-metro-a-stanice-nemocnice-motol-2.jpg   08-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-1.jpg

09-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-2.jpg    10-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-3.jpg

11-240324-vystavba-stanice-metra-d-pankrac.jpg

doprava města a obce Praha
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.