Češi stráví v práci 35 let. Jak je to jinde v Evropské unii?
Foto: pixabay.com

Češi stráví v práci 35 let. Jak je to jinde v Evropské unii?

28. 9. 2018

V Evropské unii nejpozději do důchodu odcházejí Islanďané. V průměru pracují 46,6 let. Češi v práci zůstávají 35,1 let. Pracují někde ženy více než muži? A jaké vzdělání mají lidé v předdůchodovém věku? Čtěte v druhém dílu seriálu webu i60.

Obecně platí, že v zemích západní Evropy lidé v průměru pracují 35,4 let. Do tohoto průměru spadají i zaměstnanci v České republice. Nejkratší dobu na pracovním trhu stráví lidé v Turecku (28 let), kde také panují největší rozdíly mezi délkou pracovního života mužů a žen. Ženy zde pracují jen sedm let. Práce se jen tak nevzdávají ve Švýcarsku (42,5), to následuje hned za Islandem, nad 40 let tráví v práci ještě Švédové.

K zemím, kde lidé pracují více než 39 let, se řadí Nizozemsko, Norsko, Dánsko, Spojené království a Německo,“ dodává Český statistický úřad v komentáři o údajích z roku 2015. V Itálii, Makedonii, Bulharsku, Řecku, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Belgii a Rumunsku se délka pracovního života pohybuje v rozmezí od 30 do 33 lety.

Obecně platí, že evropští muži tráví během svého života více času v práci. Pouze v Litvě pracovali muži o 0,6 roku kratší dobu než ženy. Opakem je Malta. Tady ženy pracují jen 13,2 let, podobné je to v Makedonii – 11,8 let. Ostatní státy tak vysoké rozdíly mezi muži a ženami nemají. Rozdíl vyšší než šest let je v Itálii, Irsku, Řecku, Rumunsku a Česku. Méně než tři roky jsou běžné v Lotyšsku, Finsku, Estonsku, Švédsku, Norsku, Bulharsku a Slovinsku.

Odborníci Českého statistického úřadu také zjišťovali, jaké vzdělání mají lidé v předdůchodovém věku (55-64 let) a zjistili, že Česká republika v tomto srovnání nevychází dobře - s 15,5 procenty vysokoškoláků za státy Evropské unie zaostává. Nejvzdělanější jsou lidé ve Finsku, kde je 36,9 procent vysokoškoláků. Státy západní Evropy jsou na tom podstatně lépe než ve východní Evropě.

Jako jediné z postkomunistických zemí má vysokou vzdělanost 55-64letých obyvatel Bulharsko (23,5 procent), což odpovídá podobné úrovni, jakou má Španělsko a Rakousko. Vysokou vzdělaností se vyznačují ještě pobaltské státy. Za Českem se pohybuje Makedonie, Polsko, Slovensko, Portugalsko a Itálie. Ani 10 procent nedosahuje v tomto ohledu Turecko, Malta a Rumunsko.

práce
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dáša Bilanová
Já i s učňovslou dobou mám 39,5 roku a do důchodu mám necelých 8 let až roku 2026 do konce září . Na mateřské jsem byla celkově 3,5 riků, vychovala jsem 2 dětí. Odpracovano mám , ale nemám důchodový věk. Jsem pouze vyučená a není to na závadu.
Josef Bílý
Ještě dodatek k době strávené v práci.. Nevím také, z čeho paní Bučková vycházela, já osobně pracoval 47 let, ale i pokud počítám nástup po vysoké škole a odchod do důchodu - který je dnes běžně 65 let, tak mě vychází doba strávená v zaměstnání 42 let a to nepočítám lidi po vyučení nebo po vojně..Takže mě vychází průměrná doba min. na 40 let !!
Josef Bílý
Pokud budou VŠ dále pokračovat ve své klesající úrovni, přijímat kohokoliv na různé kvazi obory, tak sice EU brzy doženeme, ale úroveň vzdělání VŠ nebude ani na úrovni maturity z předchozích let.Navíc se dožijeme toho, že absolventi nezískají na trhu práce ve svém oboru místo a budeme svědky vysokoškolsy " vzdělaných " v pracovních pozicích kde dříve plně postačovalo vyučení, či dokonce zaučení.
Dana Puchalská
Ta kalkulačka je skurečně divná. Počítám to už podruhé a hlava mi to nebere.
Rosta Hammer
Paní Bučková asi neumí počítat.Po škole jsem šel na dva roky na vojnu a po vojně jsem začal pracovat.Věk, pro odchod do důchodu mám stanovený na 64 let a 6 něsíců.Tak tedy nevím ,kde vzala těch 35.4roku.
Věra Halátová
Dnešní předdůchodový věk, to jsou ženy kolem šedesátky a muži v věku 65 let. Jsou to ročníky 1953 - 1958. Tyto ročníky mohly začít studovat vysokou školu v letech 1972 - 1977. Všichni víme, že stát rozděloval potraviny, příjmy i to, kolik děti po skončení základní školní docházky může studovat ten nebo jiný obor, kolik dětí se může vyučit. A také byly limitována místa na jednotlivých vysokých školách. Dnes může na vysokou školu nastoupit každý, kdo složil maturitní zkoušku. Třeba i bez přijímacích zkoušek. A pak se uvidí. Po prvním roce je vysoká úmrtnost studentů. Mladí lidé, i když vystudovali různé obory na různých vysokoch školách - nezapomeňme, že pomaturitní studia se povýšila na bakalářská, aby se statisticky dosáhlo většího počtu vysokoškolsky vzdělaných, se tomu oboru nevěnují. Mají prostě "papír", že absolvovali "nějakou" vysokou školu a dělají něco naprosto jiného. A tak dochází k situaci, kdy právníků, ekonomů, odborníků na kde co je tzv. plná p...., ale sežeňte instalatéra, elektrikáře, když potřebujete něco opravit v domě. O zedníkovi, který dokáže opravit komín, nemluvím. A co se týká délky pracovního života? Já jsem pracovala 43 roky. A pracovala bych dál, mně má práce bavila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.