Je to zklamání nejen pro milovníky železnice. Už tato legenda bohužel nejezdí. Ale jistě si zaslouží malou vzpomínku. Před pěti lety, 14. prosince 2009, byl po 126 letech ukončen provoz slavného luxusního vlaku Orient expres, kterým ve své době jezdily korunované hlavy a největší boháči a jenž inspiroval i detektivku Agathy Christie. Orientem ovšem jezdila i střední třída, která si na tuto jízdu musla naspořit.
Legendární vlak, původně nesoucí jméno Express d'Orient, vyrazil poprvé z pařížského Východního nádraží 5. června 1883. Cesta "Východního expresu" tehdy ale končila už v rakousko-uherské metropoli, dále na východ se s ním mohli pasažéři vydat až o čtyři měsíce později.
Nebezpečný Istanbul
Od října 1883 se tak dalo dojet až do legendami opředeného tureckého hlavního města – Istanbulu. Ovšem s nezbytným přestupem na bulharskou lokálku a dvojí cestou lodí. Až do Istanbulu začal jezdit vlak teprve v roce 1888 a o tři roky později změnil jméno na Orient expres.
Otcem vlaku, který se stal symbolem luxusu, byl belgický podnikatel Georges Nagelmackers. Inspiraci našel při návštěvě USA v roce 1872, kdy ho fascinovaly komfortní rychlovlaky bratří Pullmanů a dostal nápad udělat něco podobného i v Evropě.
V jízdních řádech evropských železnic se jméno Orient expresu objevovalo až do roku 2009. Během let vlak měnil trasy, jak marně soupeřil s leteckou dopravou, a například mezi Paříží a Istanbulem projel naposledy v roce 1977. V poslední fázi už spojoval zase jen Paříž s Vídní. Od začátku 80. let ale výjimečně jedí také luxusní nostalgické vlaky nesoucí jméno Orient expres, které zajíždějí i do Prahy.
Jízdní doba na trase dlouhé 3186 kilometrů činila 69 a půl hodiny. Ve finále to bylo samozřejmě mnohem déle, přestože měl Orient expres u výpravčích přednost před všemi vlaky. Cestující kromě rychlíkové jízdenky platili 20procentní příplatek. Za to bylo výtečné jídlo i víno bylo, v případě požadavku servírováné přímo do kupé a do postele. A cestujícím byla v projížděných zemích nabízena místní gastronomie i folklórní vystoupení.
CIWL však nemohla zabránit tomu, aby vedle jejího luxusního vlaku byl mezi Konstantinopolí a Bělehradem provozován i klasický rychlík s vozy všech tří tříd, který nabízel cenově výhodnější cestování.
Orient expres nebyl proslulý jen svým luxusem a cestujícími, kteří představovali evropskou společenskou a finanční špičku, ale také neobyčejnými přepadeními. Roku 1891 řecký lupič Anasthatos vlak 100 km od Konstantinopole vykolejil, zajal čtyři muže a propustil je až poté, co dostal výkupné 8000 liber šterlinků ve zlatě. O několik let později byl ve svém kupé zavražděn vyslanec francouzské vlády. Ještě roku 1950, kdy byl vlak již dlouho obyčejným rychlíkem, byl ve vlaku přepaden a oloupen východními agenty vojenský atašé Spojených států.
