Herec Ota Sklenčka, který se narodil před pětaadevadesáti lety 19. prosince 1919 v Hradci Králové, prošel během kariéry řadou divadel a na kontě měl desítky filmových a televizních rolí. Původně přitom syn bankovního úředníka směřoval na přání rodičů ke kariéře lékaře, po uzavření českých vysokých škol okupačními orgány ale zamířil k divadlu. Nejprve chtěl začít studovat pražskou konzervatoř, na doporučení Zdeňka Štěpánka ale zamířil rovnou do angažmá.
Začínal v roce 1942 v Horáckém divadle v Jihlavě, kde také poznal svou budoucí manželku Ninu Popelíkovou, později prošel scénami v Liberci a Táboře. Od roku 1951 působil Sklenčka v Praze, prvních deset let strávil ve vinohradském divadle, poté hrál 14 let na jevištích Městských divadel pražských a poslední dekádu před odchodem do důchodu byl v angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Jako penzista pak hrál v několika přestaveních na Vinohradech.
Ač sám formální herecké vzdělání zcela postrádal, učil díky svému talentu a renomé od počátku 60. let na pražské divadelní fakultě. Mezi jeho pozornými posluchači patřili takoví "žáci" jako František Němec nebo Boris Rösner. Před kamerou ztvárnil řadu zejména vedlejších rolí, například v seriálech F. L. Věk (1970), Muž na radnici (1976) a Sanitka (1984) či filmech Obžalovaný (1964), Petrolejové lampy (1971) nebo Helimadoe (1992).
Nejen herectví bylo posláním pana Sklenčky. V soukromí byl také velmi slušným malířem a hlavně nadšeným a úspěšným sportovním rybářem.
Ota Sklenička, který často pracoval i v rozhlase, zemřel v říjnu 1993 na své chalupě u Prahy.
