S rakovinou nakonec zatočíme,
slibují matematici z Harvardu

S rakovinou nakonec zatočíme,
slibují matematici z Harvardu

14. 7. 2012

Navzdory pokrokům medicíny jsou zhoubné nádory stále obtížně řešitelným onemocněním. Prestižní vědecký časopis Nature nyní zveřejnil přelomovou studii, která ukazuje, jak z rakoviny udělat nemoc, která je dlouhodobě zvládnutelná a nakonec i vyléčitelná.

„Potřebujeme mít novou strategii pro bitvu s rakovinou,“ říká profesor Martin Nowak, matematický analytik z prestižní Harvardské univerzity. „Tak jako dnes léčíme dříve smrtelné bakteriální infekce, najdeme podobně úspěšný přístup i u této nemoci.“

Nowak je jedním z autorů studie, která se zabývá odolností buněk nádorů tlustého střeva proti chemoterapii. Je přesvědčen, že výsledky této práce pomohou najít nové postupy, které by se vyhnuly neúspěchům klasické léčby pomocí chemoterapeutik. Ta v uplynulých letech spočívala především ve snaze najít látky, které cíleně zasáhnou buňky nádoru tak, aby nemohly dál růst a šířit se v organismu. Vědce zajímalo, proč v mnoha případech je takový postup sice nějaký čas úspěšný, ale nakonec selže.

Badatelé proto studovali chování genu označovaného jako KRAS, který reguluje buněčné dělení a při své aktivaci způsobuje odolnost rakovinné buňky vůči chemoterapeutickým přípravkům. Tým vedený Bertem Vogelsteinem zjistil, že pacienti, u nichž byl gen původně „vypnutý“ a léčba probíhala úspěšně, měli po závěrečném selhání terapie gen v nádorových buňkách „zapnutý“. Proto se vědci obrátili na matematiky z Harvardu, aby tento jev vysvětlili.

„Zjistili jsme, že ve skutečnosti byl zapnutý gen přítomný už od počátku léčby, která proto byla odsouzená k neúspěchu,“ říká Benjamin Allen, jeden z členů Nowakova týmu. „Mezi miliardami nádorových buněk jen nepatrné množství (přibližně jedna z milionu) mělo na počátku léčby gen aktivovaný. Když terapie začala, buňky s vypnutým genem odumřely – a v nádoru převládly, ty, které měly gen resistence v činnosti. To nakonec způsobilo selhání léčby.“

Martin Nowak proto věří, že účinný způsob léčby má být pacientovi ušitý na míru a od počátku musí s rezistencí počítat. To lze udělat především tak, že lékař bude kombinovat různé postupy podle toho, jakou genetickou informací jsou nádorové buňky v daném okamžiku léčby vyzbrojeny.

„Jestliže se v nádoru objeví buňka s mutací, která jí vybaví resistenci vůči momentální léčbě, je třeba okamžitě nasadit jinou metodu, aby terapie neselhala,“ říká Martin Nowak. „Nemluvím o dvou nebo několika málo lécích – možná bude třeba nasadit i stovky přípravků, z nichž mnohé bude nutné teprve vyvinout. Jsem si jist, že právě tohle je v blízké budoucnosti hlavní směr boje s rakovinou. A že je možné tímto způsobem nemoc zvládnout.“

Jan A. Novák

Další články autora na www.novakoviny.eu

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.