Betón aneb Proč nevyhazovat zbytky
ILUSTRAČNÍ FOTO: pixabay.com

Betón aneb Proč nevyhazovat zbytky

3. 1. 2016

A je po Silvestru. Přátelé odešli, my jsme se trochu prospali a právě dáváme do pořádku kuchyň, která přece jen nesla hlavní nápor oslav. Pohled do ledničky nám signalizuje problém. Je plná výborných, ale jaksi už neúplných potravin. Co s tím?

Vzpomněla jsem si na svého strýce, který byl velmi šetřivý a nerad vyhazoval něco, co se ještě dalo použít. Jednoho rána po jakési rodinné slezině jsem ho zastihla, jak usilovně něco míchá v míse na zadělávání. Na můj dotaz, co že to míchá, odpověděl: Betón. Protože to, co vyrobil, bylo docela jedlé, nazvali jsme ten pokrm Betón a s úspěchem ho vyrábíme po každé velké oslavě, když nám zbude větší množství jídla. (Tak často to zase není).

Vraťme se k naší lednici. Je tam půl šišky bramborového knedlíku. Nakrájíme na kostky a odložíme zatím na pánvičku. Totéž uděláme s kusem houskového knedlíku, který tu zbyl opuštěný po křenové omáčce s hovězím, a stejně naložíme s porcí vařených brambor.

Řádný kus svíčkové Welington, manželův silvestrovský majstrštyk. Není to sice svíčková, ale vepřová panenka, leč těsto, ve kterém to upekl přes noc nějak navlhlo, zgumovatělo, asi to způsobila ta bylinková vrstva pod ním. Zbavíme jinak dobré masíčko těsta i bylinek, nakrájíme na kousíčky a nasypeme do druhé pánve. Stejným způsobem zpracujeme i upečenou klobásu, ať nám to tam nepřekáží.

Mezitím v kastrolu připravujeme dušené zelí. Nebudu radit zkušeným hospodyňkám, jak mají připravit zelí. Každá to dělá trochu jinak, a nedá na své zelí dopustit. Jenom podotýkám, že moravské zelí, to zadělávané, které trochu teče, není pro tento typ pokrmu vhodné. Zrovna tak zelí červené. Barví.

A když už krájíme, nakrájíme si i velkou cibuli, tentokrát nikoliv na kostičky, ale na kolečka, která ještě rozděláme na prstýnky a rozprostřeme na další pánvičku.

Protože sporák má jen čtyři hořáky, od dalších ingrediencí upustíme. A začneme vařit.

Na jedné pánvičce se snažíme pokud možno nasucho nebo s velmi malým množstvím tuku opražit přílohy. Kostičky musí být křupavé, nikoliv  připálené.

Na druhé pánvičce s malou trochou sádla stejným způsobem opékáme maso. Kdo si troufne uhlídat všechny čtyři hořáky, může začít smažit i cibulku. Cibulka má zdobit, nikoliv chutit, proto se snažíme o estetickou vyváženost. Prstýnky smažíme na másle do zlatova a těsně před zezlátnutím přidáme asi lžičku cukru, rychle zamícháme a pánvičku odstavíme. Prstýnky tak budou křupavější.

Na stole už trůní ta největší zadělávací mísa, kterou vlastníme, a my do ní postupně odkládáme osmažené či  opražené přílohy, osmažené maso, nakonec dáme podušené zelí a lehce zamícháme asi tím způsobem, jako mícháme  zeleninové saláty. Tedy velkou vidličkou a lžící. Nesmíme to příliš rozmašírovat, mají to být kousky spojené zelím, nikoliv kaše. Hotový pokrm přelijeme máslem, na kterém jsme smažili cibulku a poklademe cibulovými kroužky. Máme hotovo.

Strýc tehdy přinesl tento pokrm přímo v míse na stůl, každý, kdo se tam v té době vyskytoval, dostal lžíci a jedli jsme to přímo z mísy. Na opozdilce nezbylo, strýc sklidil pochvalu. Glosoval to slovy: "Vidíte, vy blbci, a vy byste to určitě vyhodili."

Tak se zrodil Betón. Časem dostal i trochu jiný význam. Už neservírujeme v jedné míse s libovolným počtem lžíc, ale tvoříme estetické kopečky na talíře, zdobíme kyselou okurkou a samozřejmě cibulovými  kroužky. Připravujeme se tak sice o ten jedinečný pocit sounáležitosti, ale zase respektujeme hygienická pravidla a právo na soukromí. Podáváme s libovolným množstvím plzeňského piva. Poté se naši hosté začínají rozcházet, protože vědí, že nic jiného už u nás nedostanou. A jako některé rodiny podávají při příchodu hostů welcome drink, náš Betón by se klidně mohl jmenovat Bye bye drink.

Přeji vám šťastný a hlavně veselý rok 2016!

Hodnocení:
(4.4 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Magdalena Klosová
Máme možná trošku společný smysl pro humor.Mám tu příspěvek o kachničce obzvlášť dobře vypečené.mm
Marie Magdalena Klosová
Netušila jsem,že se budu bavit u receptů.U těch vašich určitě!A ještě jsou poučné,inspirativní a ekologické.Už žádný nevynechám.mm
Jana Slavíková
V naší rodině se směsce jedlých zbytků říká kočičák.
ivana kosťunová
Taky pomazánka se nabízí...
Jana Šenbergerová
Takhle to teď vypadá v naší lednici. Právě jsme řešili, jak se zbytky naložíme. Rozhodně je také nevyhodíme. Pokud něco nemůžeme zkonzumovat my, přijdou si na své slepice našich přátel. Občas se domácí vejce hodí. Tentokrát nám zbyly nekombinovatelné potraviny, takže řešíme, co dřív a co ještě vydrží. Váš betón nemá chybu.
Zuzana Pivcová
Moje sestra mě někdy uvítá polévkou CDD, co dům dá, a v Německu tradiční Eintopf všeho druhu patřil vždy k mým oblíbeným. Takže u Vás by se mi asi líbilo. :-))
ivana kosťunová
Tak to bych nikdy nevěřila, co názvů existuje pro jedno jídlo. Nebýt vašich vtipných komentářů, nikdy bych se to nedozvěděla. Souhlasím s p. Jakubcovou-íčko je úžasný portál. Chlebovou polévku jsem taky vařila, díky za připomenutí, zase jednou to zkusím. A co teprve Kvaska ? ta pronikla i do muzikálu !!
Eva Mužíková
Také jsem docela dostala chuť, neboť tyto - miš maše, uhlířiny, kočičí tance, co dům dal atd... miluji. Vyškrabovat připečené zbytky na okrajích pánvičky, to je ta pravá tečka... Ani já nic nevyhodím, zbyde-li mi kousek chleba, uvařím chlebovici,. Ta díky smetaně a vajíčku bývá tak vydatná, že mi nahradí celý oběd...Nápaditý příspěvek Ivano.
Helena Votíková
Také míváme "co dům dá". Přiznám se, při čtení mám na tento bye-bye chuť.. a velikánskou.
Lidmila Nejedlá
Ivanko, bravóóó. U nás se tomu říká mišmaš. Tak hospodaří dobré hospodyně!
Hana Práglová
Pěkné čtení i dobrá inspirace.My vaříme pod názvem CO DŮM DAL...
Alena Tollarová
Super. U nás se zbytkování říká ála tollarus :)
Alena Vávrová
Taky nevyhazuji a tohle znám - jako uhlířinu, kočičí svatbu nebo tanec (podle ingrediencí). To masíčko je nadstavba, někdy stačí jen to zelíčko a hodně cibulky, nebo kousek slaniny na kostičky.
Květoslava HOUDKOVÁ
Jéje! - otevřu ledničku. Nejdřív na mne vyběhne zima a pak různé, ale ještě využitelné zbytky. Tak vzniknou zcela nová jídla, tzv. "recepty k nezaplacení" (nemusím nic dalšího dokupovat).
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní Ivanko, moc zajímavá inspirace, přizná se, že by mi to nenapadlo.Íčko je fakt super portál. Co už jsem se dozvěděla zajímavých věcí.
Hana Rypáčková
Velmi jsem se pobavila a jsem ráda, že nejsme sami, kdo dojídá "kočičí tanec".Moc ráda nabaluji dětem při odjezdu knedlíky, polévku a omáčku do zavařovaček.O zbylé maso je také zájem. Takže kočičího tance je tak na večeři....A to mi vyhovuje.
Dana Kolářová
Děkuji za přání a přeji nápodobně a hodně inspirace k dalšímu psaní. Ano, Betón znám také, jen pod jménem Miš maš.
Hana Šorejsová
Ivanko, moc mne to pobavilo, máme podobné zvyky, u nás zbytků málokdy, ale většinou jako u vás. Díky za milý článek. Přeji hodně zdravíčka !