Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka
Ilustrační foto: pixabay.com

Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka

18. 8. 2020

Jednoho dne jsem obdržela obsílku od Správy sociálního zabezpečení. Měla jsem se dostavit a dodat podklady pro výpočet starobního důchodu.

Zvedl se mi žaludek jak z tohoto odporného výrazu, tak ze skutečnosti, že už je to tady. Jak se na to vůbec někdo může těšit? Možná nějaký zazobaný restituent, ale ten už stejně dávno nedělá a povaluje se někde na rodinném panství v lůně přírody.

Který sprosťák takový výraz vymyslel? Jak si jen mohl dovolit jednoduše označit člověka za starobu? Jak nedůstojné a ponižující! Člověk přeci může být normálně v penzi, na odpočinku, ale ještě ne na věčném, dokonce i v důchodu. Dala jsem si práci a vyhledala na internetu, jak decentně titulují takto potrefené jedince v cizině: Penzioner, Rentiér, Rentner, Pensionato.

Takže to musel formulovat nějaký český zamindrákovaný budižkničema.

U nás doma tento termín funguje jak nadávka. Když mě syn chce vytočit, nazve mě starobním důchodcem.

Pravda, naše společnost úctu ke stáří a ke zkušenostem vůbec nemá. Už s padesátníkem se téměř nikde nepočítá.

Čím je vlastně definovaná staroba? Jistě věkem. Ale v šedesáti je jeden plný energie a druhý troska, která neudrží myšlenku a možná ani stolici.
Na úřadě jsem s opovržením hleděla na úřednice, které vůbec nemůžou za to, že já jsem starobní důchodce.

Ještě s větším opovržením až s nevěřícným úžasem jsem později hleděla na sumu, kterou mi za celoživotní tvrdou dřinu vyměřili. Jen s tou, bez práce, bych brzy toto pojmenování naplnila skutkovou podstatou.

Multikina poskytují starobním důchodcům slevu na představení. Když není nikdo na blízku, koupím si důchodcovský lístek, abych měla aspoň nějakou satisfakci.

Zajímavá situace často nastává při návštěvě výstav. V kase tam sedávají ještě větší „báby“ než já a ty se zpravidla jízlivě zeptají, zda si přeji seniorskou vstupenku. Dovedu si živě představit, jak se v duchu škodolibostí celé tetelí. V takových případech se zachovám podle momentální nálady a tudíž i duševního rozpoložení. Buď rezignuji a vezmu seniorskou nebo se ve mně vzedme vlna ješitnosti a hrdosti: zaplatím dvojnásobek a tetelím se zase já, jak jsem bábu převezla. Pokouším se brát to jako hru, ale nějak se to pokaždé nedaří.

Mohla by to být zajímavá otázka jak pro psychology, tak pro tvůrce úředních termínů.

Sebevědomý a tudíž pravděpodobně aktivní senior by byl přeci pro společnost docela výhra, nebo snad ne?

 

Můj seniorský život
Hodnocení:
(3.7 b. / 40 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%