Kalhotový kostým
Ilustrační foto: ingimage.com

Kalhotový kostým

26. 3. 2016

Když sleduji na Íčku debatu zralých dam o dostupnosti, či spíše nedostupnosti přijatelného oblečení pro naši věkovou kategorii ( měla bych spíše napsat pro ženy nestandardních postav), říkám si, jak se změnilo naše nazírání na módní vzhled. Oč složitější jsme to měli v minulém století v dobách našeho mládí.

Ano, nějaká konfekce v obchodu na ramínkách visela. Pokud se objevil nějaký jakž takž nositelný model, byl už předem prodán rodinnému příslušníku prodavačky, nebo vyměněn se zelinářem, řezníkem, či jiným obchodníkem za nedostatkové zboží. Ostatní modely vesele visely dál na ramínkách a vytvářely  dojem, že máme plný obchod zboží.  Ženy naší současné věkové kategorie na módu rezignovaly  úplně a odívaly své povětšinou přebujelé vnady do sukní neurčitých tvarů v délce pod kolena - neslušivější délku neznám- a kombinovaly to vtipně se svetříky z různých syntetických materiálů. Vkusně a moderně oblečená žena byla ojedinělým jevem, který poutal pozornost širokého okolí.

A  takový dokonalý zjev procházel  jednoho jarního dne ulicí našeho městečka. Šla jsem právě ze školy, když proti mně kráčela štíhlá slečna s rozpuštěnými vlasy a na sobě měla kalhotový kostým! Úžasem jsem skoro přestala dýchat. Otočila jsem se k výkladu a ve skle sledovala přecházejícící  slečnu a otáčela jsem se za ní, dokud nezašla za roh. Nebyla jsem sama. Leč pohledy ostatních náhodných chodců nebyly všechny tak obdivné, jako ten můj, jakýsi starý pán s hůlkou si dokonce odplivl,babka v šátku se pokřižovala, a ostatní reakce nebudu ani popisovat. Než jsem došla domů, měla jsem jasno. Musím mít kalhotový kostým ! Bez kalhotového kostýmu prostě nemohu existovat. Nedokázala jsem myslet na nic jiného.

Matka moje snahy o pořízení kalhotového kostýmu okamžitě vetovala slovy : Vypadala bys jak strašák do zelí ". Bylo mi jasné, že si budu muset pomoci sama. A okamžitě jsem dostala geniální nápad. Na půdě byla skříň se starými svršky po dědečkovi. A jak jsem předpokládala, byl tam i  dědův takzvaně  letní šedivý oblek. Děda byl menší postavy, znalecky jsem zhodnotila, že když se zkrátí rukávy a  ustřihnou záložky u nohavic, oblek mi padne.

Druhý den jsem se pustila do práce, abych vše stihla, než přijdou rodiče z práce. Stříhala  a zaobrubovala jsem ostošest, a kontrolovala výsledek v zrcadle. Délka dobrá, ale v pase to jaksi nesedělo. Trochu to šlo sice utáhnout  v pase zapracovanou přezkou, ale  kalhoty pořád padaly. Vzpomněla jsem si, že děda nosil kšandy, ale to u mne nepřipadalo v úvahu. Pásek. Jsou tam přece poutka na pásek!  Běžela jsem na půdu a byl tam . Tenký kožený pánský pásek ke kalhotám. Ale nějak to pořád nebylo ono. Napadlo mě obháčkovat pásek zbytky příze, kterých jsme měli v šuplíku nepřeberné množství. To ale nebyla práce na jedno odpoledne. Pracovala jsem na tom v dokonalém utajení několik odpolední. K obháčkovanému pásku jsem ještě uháčkovala ze zbytků příze kravatu k bílé halence, sako ještě chtělo projmout, což jsem zručně provedla tak, jak jsem to viděla u švadleny, ještě pár záševků na kalhotách a bylo hotovo. Kdyby moje řemeslná zručnost byla na stejné úrovni jako moje kreativita, mohl vzniknout docela dobrý model. Ale i přes všechny řemeslné nedostatky  to byla krása ! Když si to nikdo nebude podrobně prohlížet zblízka, nic se nepozná.

A tak jsem následující den vyrazila do školy v novém kalhotovém kostýmu. Už jsem nebyla zdaleka jediná, kdo se pyšnil tímto druhem oblečení, tato móda se v našem městečku rozšířila rychlostí blesku. Ale v naší třídě jsem byla první ! A spolužačky moje prvenství náležitě ocenily. Ne tak třídní učitelka. Nejdříve  si mě přeměřila zpoza brýlí a pak se ironicky zeptala, jestli maminka ví, v čem chodím do školy. Statečně jsem zalhala, že ano, podporována spolužačkami, že to je teď moderní a opravdu se to nosí. Další dny už se obešly bez nepříjemných komentářů a já jsem si užívala zaslouženou slávu.

Jednoho dne zmizel. Ve skříni na půdě, kam jsem ho před matkou schovávala, najednou nebyl. Nechápala jsem to, dokud mi matka, která mě viděla bezradně pobíhat po domě, s úsměvem neřekla:

"Jestli hledáš ten oblek po dědovi, tak ten nehledej, spálila jsem ho v kotli.  Nebudu poslouchat, že chodíš do školy jako hastroš a ještě tvrdíš, že je to s mým svolením "

Od té doby jsem v různých obdobích života nosila různé  kalhotové  kostýmy,  a protože jsem poměrně stálá ve svých citech, kalhotový kostým je i dnes nejoblíbenější součástí  mého šatníku.A už se nemusím spoléhat na svoji neumělou kreativitu. Mohu si  koupit kostým ve velikosti N, K,  v různých barvách, mohu si koupit sako o dvě velikosti větší, než kalhoty, a mám ještě spoustu dalších možností.

Tak si, dámy, nestěžujme. Chce to jen trochu odvahy a vynalézavosti. Projít pár obchodů, outletů, prohlédnout pár katalogů, a vytvořit originální, naprosto dokonalý model dle svých představ. A s úsměvem vyrazit na procházku jarním městem. Nikdo si před vámi neuplivne, nebude se křižovat, ani když budete mít jednu nohavici černou a jednu pruhovanou. Pokud to vyjadřuje vaši osobnost, tak je to v pořádku. 

Dnes se prostě nosí všechno. Až budete popíjet kávičku ve své oblíbené kavárně, můžete si v duchu zanotovat s Louis Armstrongem jeho slavný hit  What a wonderful world.

Svět je přece nádherný!

 

 

 

Hodnocení:
(4.9 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Taky jsem měla , ale jen džínový kostým a kalhoty.Jen sukně mi zbyla, ostatní do roztrhání donošené...Už není ani ta sukně...Jinak jsem přešívala kde- co. To naše děti nedělaly a teprve ne vnoučata...Neměly jsme tvůrčí život?
ivana kosťunová
Evo děkuji za pochvalu a k těm fotkám - můj kalhotový kostým skončil v kotli, ještě než jsem se v něm stačila vyfotit. Jen pro ilustraci- dle matky jsem prý v něm vypadala jak Zilvar z chudobince. S fotkami obecně mám problém-strašně nerada se fotím, je to pro mě utrpení. Jednu jedinou mám na svém profilu, a plánuju si, až bude více času, si vytvořím retro-galerii po vzoru některých lidí z portálu.
Helena Hejduková
první kalhotový kostým jsem měla ve dvaceti, tenkrát "frčel" krimplén, byl zelenkavý a zvonové kalhoty. Druhý v životě jsem si pořídila na svatbu své dcery byl světlý a i když jsem měla tenkrát nadváhu bylo to šik. Vhodně zvolená délka kabátku dělá divy. Teď spíše kombinuji kalhoty a sáčko. ANi moc nevím, kam bych v tom chodila, do společnosti upřednostňuji šaty nebo sukni s něčím dle příležitosti. Jinak perfektně ušitý kalhotový kostým udělá z každé ženy elegantní dámu.
Eva Krausová
Velice vtipně napsaný článek. Také mě dříve byly blízké kalhotové kostýmy, byly součástí i mého šatníku už proto, že jsem spíše přes kalhoty, než sukně a šaty...Jen mi zde chybí nějaké foto paní Ivy...
Dagmar Bartušková
Také jsem se přenesla vzpomínkou k mému prvnímu, kalhotovému kostýmu. Byl z Tuzexu, z bleděmodré džínoviny, sáčko mělo na klopě vyšitou oranžovo-žutou kytku, a kalhoty ""zvoňáry". Byl to super dárek od mámy. A proč a zač mi kostýmek koupila? No, za to, že jsem jí vnoučátko povila. ☺
Alena Várošová
Ivanko,ráda jsem si přečetla,jak jste si uměla poradit,aby jste byla IN.Také jsem měla nějaké kalhotové kostýmy asi tři.Ale ráda jsem nosila Overaly.Navrhnout to bych dokázala,ale dát už dohromady to by byl oříšek.pěkné 5*
Eva Balúchová
Vtipně napsaný článek,docela jsem se bavila a zavzpomínala na své kalhotové kostýmy.První byl červený,pěkně odvážný.Druhý už umírněný,tmavomodrý.Taky teď žádný nemám,možná jste nás inspirovala.
Jarmila Komberec Jakubcová
Také jsem nosila svého času kalhotový kostým, v pozdějším věku jsem ale raději dávala přednost kostýmku se sukní.
Alena Tollarová
Kalhotový kostým! Měla jsem ho na sobě, když jsem šla na první rande s mým manželem. Tmavě modrý. Měla jsem jich pak víc a nosila vždycky ráda. Sakra, proč teď žádný nemám? Bezva podnět k akci!
ivana kosťunová
Maruško Hellebrandová vítám vás na íčku a děkuji za vaše milá slova . Vy jste patřila k těm holkám, kterým jsem nesmírně záviděla. Dovedly vytvořit model z každého kusu látky, -sypkoviny, ubrusoviny .. prostě všeho. A hlvně se dokázaly odlišit od toho bezbarvého průměru.
Soňa Prachfeldová
Moje maminka si ušila kalhotový kostým, moc jí slušel, na vesnici vzbudila velkou pozornost. Já pak v zaměstnání jsem hodně využívala kalh.kostýmy a i dnes si je ráda obléknu.
Zuzana Pivcová
Kalhotových kostýmů jsem několik měla a nosila jsem je ráda, hlavně večerní, místo klasického kostýmu, na společenské akce. Když jsem dost přibrala, necítila jsem se v nich dobře, protože mi střihově nešly. Nyní po ztrátě 15 kg jsem ráda, že jsem ten večerní kostým nedala pryč. :-)
Danuše Onderková
Také mám v šatníku nějaký kalhotový kostým, i když ho nenosím, nějak se mi srazil :) , myslela jsem, že ho nabídnu k prodeji, ale světe div se, bylo mi řečeno, že o kalhotové kostýmky není zájem. Tak mi visí ve skříni dál. Snad se jednoho dne opět roztáhne, nebo se já srazím... :)
Jana Šenbergerová
Kostýmy, a to hlavně Kalhotové, mě provázejí životem a také na ně nedám dopustit, i když v současnosti žádný nemám. Vyrostla jsem ze všeho, budu muset obnovit celý šatník.