Cestovní trampoty
FOTO: autorka

Cestovní trampoty

17. 4. 2016

V současné době se hodně mluví u uprchlících a já si v této souvislosti vzpomněla na jednu humornou příhodu, která se přihodila vloni v srpnu. V pátek 14. 8. jsme měli odjet do švýcarského Zermattu. Dva měsíce předem jsme zakoupili rezervace na přímý vlak EN 458 (odjezd z Ústí n. L.v 19:42, příjezd do Zurychu v 9:17), ale z důvodu špatného počasí jsme v pátek na poslední chvíli odjezd odložili. V Zermattu byly jen tři stupně a pršelo, o trochu výše sněžilo.

Po prostudování předpovědi jsme odložili odjezd na neděli. Jelikož vlak EN 458 je povinně místenkový a místenky byly vyprodány, nezbývalo nic jiného, než se vydat na cestu už dopoledne, a to s několika přestupy. Z Ústí nad Labem do Drážďan, dále ICE vlakem do Kolína a z Kolína do Baselu. Vlak ICE v Drážďanech o sedmnácti vozech byl přistaven patnáct minut před odjezdem a mimořádně nebyly řazeny některé vozy. Docházelo k zmatkům s obsazeností a my museli několikrát měnit místo, ještě než se vlak rozjel. Vždy, když jsme si vybrali volnou sedačku, po chvíli nad námi zablikalo světýlko a hlásilo, že někdo zakoupil naše místo. Naštěstí od některých lidí se nám podařilo volná místa najít. V Lipsku se celý vlak naplnil. Nefungovala klimatizace a průvodčí rozdával balené vody. Pobavila mě organizovaná skupinka seniorů, popíjejících celou cestu pivo. Plechovky odkládali do velkého igelitového pytle. V Duisburgu jeden z nich vyběhl rychle na peron a položil naplněný plastový vak v dobré víře, v domnění, že se jedná o bezdomovkyni, před jednu sedící paní, aby si přilepšila. Nám  připadalo, že to byla nějaká turistka, rovnající si ponožku v botě, neboť překvapeně koukla na pytel a nezmohla se ani na slovo.

V Kolíně na Rýnem jsme přestoupili na vlak do Baselu. Měli jsme koupenou rezervaci, ale poněvadž byl poloprázdný, natáhla jsem se ve vedlejším kupé a lebedila si. V Mainzu mě vyhodili cestující s místenkami a bylo po spaní. Ve Frankfurtu Flughafen byl vlak opět našlapaný k prasknutí a lidi stáli na chodbě. Ve stanici Basel Bad přistoupili švýcarští policisté a prováděli namátkové kontroly, zřejmě kvůli běžencům. No a co čert nechtěl, koho si vybrali? Mě. Nechápala jsem. Nevšimli si  několika Indů stojících na chodbě ani vedle mě dvou sedících Izraelců a z celé té spousty cizinců ukázali na mě. Nevím, čím jsem si zasloužila jejich přízeň, nejspíš, že jsem vypadala hodně unaveně a byla zachumlavá do péřové bundy. Chtěli vidět doklady a ptali se, zda mluvím německy nebo anglicky. Vytřeštila jsem oči a řekla německy, že naproti sedí můj manžel, který má všechny doklady u sebe. Manžel, jak byl nervózní, přehlédl přihrádku v peněžence, začal přehrabovat celý příruční batoh, ale doklady nikde. Po chvíli je našel. Policisté pohlédli zvědavě na naše batohy, omrkli cepíny a karabiny.

Začali klást otázky, kam jedeme a proč, odkud jsme, a já vysvětlovala, že jsme museli posunout termín odjezdu kvůli počasí a že se chceme pokusit o výstup na Pollux. Nakonec prosvítili mou občanku a rozesmáli se. Nešťastně jsem  dodala, že vím, jak je ta fotka hrozná. Poté se s námi rozloučili a popřáli krásné počasí. Venku totiž pršelo. To už náš parťák Míra nevydržel a vybuchl smíchy. A řval smíchy dál, když jsem mu ukázala občanku. Konstatoval, že by mě fakt nepoznal a že taková fotka se jen tak nevidí. Z Baselu jsme pokračovali do Bernu, z Bernu do Vispu a pak konečně do Zermattu. Do Zermattu jsme museli koupit jízdenku, jízdní doklady FIP zde neplatí. Druhá skupina, cestující autem, nechala zaparkované vozidlo v Täschi a dál pokračovali  po železnici, neboť v Zermattu jezdí jen elektromobily nebo  koňské povozy.

Cesta zpět už proběhla bez komplikací přesně podle plánu.

Hodnocení:
(4 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Kolářová
Libor F.: to opravdu nejde, občanka je z minulého roku a každý ví, že teď fotky nejsou žádná sláva. Člověk nesmí hnout ani brvou, mně navíc úřednice 2x vynadala, že jsem jednou prý pohla okem a podruhé pusou, takže mě musela přefotit. Navíc mám zrovna na bradě velký strup po boláku. což jsem nikdy v životě neměla. Občanku jsem nutně potřebovala, protože mi ji někdo ukradl. :) Soňa P.: ano, byla to sranda. úpak už jsem se musela smát i já.:)
Soňa Prachfeldová
Hlavně, že vše dobře dopadlo a užili jste si to. V partě se to dá i lépe zvládnout. Fotky super.
Libor Farský
Ježíš, já jsem po druhém čtení čím dál tím zvědavější na tu fotku z občanky. Nemohla byste ji, prosím, přidat třeba do Radkovy "retro galerie", prosím? Tedy pokud je to třeba fotka z maturitního tabla, což by určitě na občance veselé bylo. :-)
Ilona Kolářová
Hana R.: fotka v občance skutečně uveřejnit nejde.:) Zuzka P.: minulá doba na nás skutečně zanechala neblahý vliv. :) Hana P.: je pravda, že nyní fotku na občance nemá nikdo extra krásnou, ale některé jsou skutečně rarity. :) Jarmila J.: já to nosím také na krku, ale tentokrát si mou občanku a jízdenky vzal k sobě manžel. :) Elena V.: tak na Ukrajině jsem ještě nebyla.:)
Elena Valeriánová
Ještě že vše dobře dopadlo a dnes nás bavíte cestovatelskou historkou. Stalo se mně při cestě na Ukrajinu, kdy jsme cestovali ve skupině 6 mladých lidí do třiceti let, že zrovna na mě se zaměřil ukrajinský celník. Sestřelil mě otázkou "Drogy maš? LSD, marihuanu, ... ja poznam!" Ještě že to tímto skončilo.
Jarmila Komberec Jakubcová
Pokud cestujete v zemích EU kde platí Schengen je to pohoda. Horší jsou země Blízkého východu. Tam platí zásada "nemáš pas - nemáš vlast". Pas nosím vždy v taštičce zavěšenou na krku spolu s mobilem a financemi.
Hana Práglová
Jojo,takové situace jsou velice nepříjemné.Pár podobných jsem zažila také.A co se týče občanky???Když jsem si ji nedávno-ZCELA NOVOU vyzvedávala,tak jsem úřednici tvrdila,že se spletla,protože na fotce nejsem já...No,bohužel...Byla....
Zuzana Pivcová
Já už jsem tak poznamenaná minulou dobou, že mám před policií a celníky slabá kolena dodnes, jako kdybych něco provedla. Minulý rok při odletu na letišti v Tiraně albánští celníci tak dlouho zkoumali můj pas a podávali ho jeden druhému, že už jsem nabyla dojmu, že mě hledá Interpol a sotva se už vrátím domů. Ale jinak Vaše cesta určitě stála za to.
Hana Rypáčková
To bylo tedy trmácení, ale Máťa se povedl, celý ozářený sluncem. Hledala jsem tu fotku v občance - ofocenou - marně !