Vzpomínka na Mariána Vargu
FOTO: wikipedia.org

Vzpomínka na Mariána Vargu

25. 8. 2017

Dne 9.8.2017 odešel do hudebního nebe skvělý slovenský hudebník Marián Varga

Počátky jeho tvorby jsou spojené se slovenskou skupinou Prúdy, jeho hra na klávesy určila její nezaměnitelný styl.

V roce 1969 vydali album Zvoňte, zvonky a z tohoto alba je první ukázka - moje oblíbená Balada o smutnom Jánovi. 

Krátce poté založil první art-rockovou skupinu v Československu - Collegium Musicum. Repertoár skupiny se skládal převážně z instrumentálních skladeb, některé z nich byly i interpretací témat vážné hudby (Haydn, Bartók, Stravinskij aj.). V roce 1979 Collegium Musicum zaniklo.

Na začátku 70. let byl v Západní Evropě údajně prohlášen za jednoho z nejlepších hráčů na Hammondovy varhany v Evropě .

Poslechněte si alespoň malou ukázku jeho klávesového mistrovství.

Dnešní vzpomínku zakončím asi jeho nejznámější skladbou, která ho v podání Pavola Hammela doprovázela i na poslední cestě.

 

 

 

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ilona Kolářová
Hezké připomenutí.
Libor Ptáček
Hezky a polopaticky napsané, tak že jsem to strávil i já, co jsem u vážné hudby skončil na školním zájezdu do dívadla u „Vltavy“. Dobře vybrané ukázky ale i když musím uznat mistrovství interpreta, nic pro mne. Uznávám že umí, ale není to žánr promne. Moje parketa je lidová-vesnická muzika a když slyším z hospody nebo svatby harmoniku, nic mne neudrží a jdu se podívat. Tak Ivano, jen pokračuj, na řadě je Werich a jeho promluvy o pražském jaru v roce 1968, ještě před invazí. A vůbec, počínaje Čochtanem z roku 1948 chtělo by to také nějakou vzpomínku.
Mirek Hahn
Hommage à J.S.Bach je ten odkaz v mém příspěvku, mám tu skladbu rád, je pro Vargu typická a není moc dlouhá..., pustím si ji, když nechci poslouchat něco obsáhlejšího.
ivana kosťunová
Tu nahrávku znám- myslím, že se dá dohledat i na Youtube - ale sebelepší nahrávka nemůže nahradit tu atmosféru při koncertu naživo. Ten osobní kontakt vám oběma závidím :))
Marcela Pivcová
Na Zuzkou zmiňovaném koncertě mne Marián Varga svou hrou doslova šokoval. Jako hudebnice, která shodou okolností se v té době začala učit hrát na varhany, jsem cítila, že jeho hra není jen řazení tónů v nějakém sledu, že je v ní něco mimořádného. Když začaly vycházet jeho nahrávky na deskách, ihned jsem se po nich sháněla. Mne od prvního poslechu snad nejvíce zaujala skladba (v překladu) Pocta Johannu Sebastianu Bachovi. Později jsem ve škole i některé nahrávky - např. improvizace na Haydnův koncert - pouštěla dětem. Ty vinylové desky mám dodnes.
ivana kosťunová
A já jsem ráda, že jsou tu lidé, kteří na něj slyší. :))
Zuzana Pivcová
Mariána Vargu jsem poznala v roce 1969, kdy vystupoval jako host na českobudějovické Jazzuniverziádě, festivalu vysokoškolských jazzových kapel. Tehdy jsem měla kamaráda, který tam s kapelou z Vysoké školy dopravní vystupoval, tak jsme se díky němu (i se sestrou) dostaly víc mezi hudebníky. Marián byl při vystoupení jako z jiné planety, to bylo něco neskutečného, co jsme do té doby u nás vůbec nezažili, jak hrál. Ale soukromě byl velmi zamlklý a uzavřený do sebe a s lidmi skoro nijak nekomunikoval. Jako osobnost hudební scény byl mimořádný. Díky za vzpomínku a ukázky. Jsem ráda, že se tu tenhle příspěvek objevil.
ivana kosťunová
Jano, každý výběr je osobní záležitost. Než jsem se pustila do tohoto článku, dostala jsem velmi chytrou radu : " napiš to, ale udělej to tak, abych to strávil i já ". Tak jsem se nažila o co nejkratší ukázku hry na varhany a o takové písně, aby si při poslechu každý řekl: " to už jsem někde slyšel " a případně aby ho to lákalo najít si na youtube další skladby.
ivana kosťunová
Přesně takhle ho charakterizují jeho kolegové z branže :)) Jiná charakteristika : " Od geniality k šílenství je jen malý krůček. Marián se pohybuje na hraně toho, a ještě se nerozhodl, kam ... " Na autora už si nevzpomínám.
Mirek Hahn
Cestoval jsem kdysi na jeho koncert, myslím Divergencie... Po koncertě jsem se s ním na pár okamžiků setkal. Zdálo se, že mu není úplně jasné, na které je planetě, zrovna tenkrát v tom dost jel... Ale celý koncert odehrál brilantně. Dej mu pánbůh umělecké nebe. https://www.youtube.com/watch?v=CovEQsaAWkk
Blanka Macháčková
Krásná vzpomínka (a připomínka).