Maďarský Györ: Město tří řek, které stojí za to vidět
Biskupský hrad leží na břehu Ráby těsně před jejím soutokem s Mošonským Dunajem. FOTO: autor

Maďarský Györ: Město tří řek, které stojí za to vidět

21. 10. 2017

Při vyslovení jména Ráb, což je synonymum názvu maďarského města Győr, se většině z nás vybaví automobilový průmysl. Především pak nápisy Hungarokamion na návěsech tažených vozy Rába a kloubové autobusy Ikarus, o kterých zlí jazykové tvrdili, že v létě topí a v zimě mrazí. Kromě rozvinutého průmyslu je však Győr známý hlavně díky svému nádhernému baroknímu centru, které je po Budapešti  spolu s Šoproní druhé až třetí nejvýznamnější v Maďarsku.  

Győr je také nazýván městem tří řek, neboť leží na soutoku Mošonského Dunaje, Ráby a Rábci v srdci takzvané Malé nížiny (Kisaföld), zhruba v polovině cesty mezi Vídní a Budapeští. Z Prahy je velice snadno dosažitelný především autem, kdy dálnice přes Brno a Bratislavu vede až na místo a celou zhruba 400 km dlouho trasu urazit poměrně rychle. Tedy podle toho, v jakém stavu se bude zrovna nacházet D1. Nicméně spojení je možné i vlakem nebo autobusem.  

Trocha dějepisu
Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pradávna. Prvními doloženými obyvateli tu byli Keltové, které následovali Římané.Ti ho pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali Slované, později Langobardi a nakonec Avaři. Ti zde vybudovali kruhovou pevnost nazývanou gyuru, z čehož je pro změnu odvozen dnešní maďarský název. (Pro zajímavost: gyűrű znamená dnes v maďarštině prsten.) Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše. Maďaři, kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde postavili stany a později i domy. V 11. století zde král Štěpán (István I.) založil biskupství, když bazilika a biskupský hrad jsou dodnes významnými symboly maďarského křesťanství. Turci se při své expanzi zmocnili města jen krátce a po pouhých čtyřech letech byli roku 1598 vyhnáni.

Vypisovat zde všechny památky, které stojí za zhlédnutí, by zřejmě nemělo smysl. Vedle již zmíněného biskupského hradu a baziliky jsou to různá muzea v architektonicky vzácných stavbách,  karmelitánský kostel na Vídeňském náměstí, kostel svatého Ignáce z Loyoly na Széchenyiho náměstí, Dům u železného kůlu tamtéž nebo nádherná radnice kousek od vlakového nádraží.  

I odpočívat se musí
Památky samozřejmě lze ve spěchu oběhnout za jeden den. Byla by však škoda nevychutnat si Győr i jinak. Tak jako ve většině maďarských měst jsou i zde k dispozici krásné lázně s léčivou termální vodou. Ty prošly rekonstrukcí a nabízejí spoustu krytých i venkovních bazénů, včetně dětských. Různé tobogány jsou v ceně vstupenky, která stojí v přepočtu zhruba 270,- Kč. Velice zajímavý je také bar, u kterého lze z jedné strany posedět i přímo v bazénu. Za příplatek je možné využít různé druhy saun, masáží a rehabilitací. Pokud nevyužijete služeb některé z cestovních kanceláří, které pobyty v Győru nabízejí, je třeba si sehnat ubytování. To je nejlepší pomocí internetu, jednotlivé ubytovací subjekty mívají své stránky i v němčině a angličtině, vzhledem k blízkosti Slovenska někdy také ve slovenštině. Cena noclehu se pochopitelně liší podle kvality ubytování, ale vesměs bývá v rozumných relacích. Je dobré platit kartou nebo hotově ve forintech, protože ceny uvedené v eurech bývají o něco vyšší.  

Sodovka za korunu
Po cestách za památkami a koupání většině z nás vyhládne a i jazyk je třeba „něčím polít, aby nešustil“. V Győru, městě se zhruba 130 tisíci obyvatel, je samozřejmě obrovské množství možností, jak se najíst a napít. Od malinkých bufetů a baříků až po luxusní restaurace. Po pravdě řečeno, o těch posledně jmenovaných nemohu podat žádnou informaci, protože jsem je nenavštívil. Vyznačují se zpravidla tím, že při pohledu přes okno dovnitř vidíte spoustu prázdných stolů s příbory a kužely srolovaných ubrousků a u baru nerušeně diskutující personál. V „normálních“ hospodách je to jiné. Tak jako v české kotlině chodí i Maďaři na obědy nebo večeře.

Maďarská kuchyně je vyhlášená a není třeba se o ní příliš rozepisovat. Snad je dobré jen podotknout několik drobností. Slavný kotlíkový guláš (bográcsgulyás) nebo fazolový guláš (babgulyás) bývá uveden mezi polévkami. Ale už cena (70 – 90 Kč) napovídá, že jde o prakticky plnohodnotné jídlo, které pokud k němu zakousneme 2 – 3 krajíce bílého chleba, dokáže bohatě nasytit. U hlavních jídel nebývá uvedena gramáž porce, ale faktem je, že všechna bývají neobyčejně „bytelná“. Piva je k mání široký výběr, od místních (Arany Ászok, Borsodi) přes česká Velkopopovický Kozel, Plzeň) až po anglosaská (Stella Artois, Heineken). Zatímco pivaři musí počítat s poněkud vyššími cenami, milovníci vína si přijdou na své. Vína, většinou domácí provenience, jsou velice chutná a obvykle i poměrně levná. Při poslední návštěvě jsme například objevili příjemnou hospůdku prakticky v centru, kde malý vinný střik z decilitru vína (7 Kč) a deci sody ze sudu (1 Kč!) stál 8 korun. Kde v Čechách koupíme ještě něco za 1 korunu?  

Kdykoli, kdokoli…
Győr nabízí i široké spektrum pohybových aktivit. Při hezkém počasí lze rozhodně doporučit procházku nebo vyjížďku na kole kolem jednotlivých řek nebo po ostrově v řece Rábě. Ve městě je několik bowlingových klubů i tenisových center s krytými nebo otevřenými kurty. Příznivci fotbalu se mohou podívat na místní prvoligový klub ETO Győr pravidelně hrající o čelo maďarské tabulky. Stadion prošel rekonstrukcí na 32 tisíc diváků a vedle bylo vybudováno nové nákupní centrum. Pohybovat po městě se kromě auta lze i taxíky nebo místní dopravou, kterou zajišťují, jak jinak, autobusy Ikarus. Jen pro upřesnění: ty se vyráběly v Budapešti a Székesfehérváru, Rába dodávala do některých typů jen určité součásti jako motor nebo náprava. Obecně lze říci, že návštěvu šestého největšího města v Maďarsku lze doporučit. V kteroukoli roční dobu, jakékoli věkové kategorii.

Győr lze navštívit na den, jako zastávku při cestě třeba do Budapešti, na dva či tři dny spojené s léčebným pobytem v lázních. Věřím, že i při týdenním pobytu si lze udělat zajímavý a atraktivní program. Výhodou jsou především snadná dostupnost, ochota a solidní jazyková vybavenost místních obyvatel a především srovnatelná cenová hladina. Takže nezbývá než dodat: Vizsontlátásra a Győrbe – na shledanou v Győru.

 

Richard Šedý pro portál i60

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslava Handlová
Lákavě napsaná pozvánka. Také jsem se v Györu párkrát zastavila. Opravdu se tam nechají prožít příjemné hodiny i dny při poznávání i zábavách, které autor zmínil. Mimochodem blíží se také vánoční trhy. Tak někdy na shledanou v Györu.
Jarmila Komberec Jakubcová
Hezké povídání o Gyoru. Já tam jezdím každoročně do termálních lázní. Jsou tam různé zážitkové bazény, v termálech se dá slušně najíst a já tam vydržím od rána do večera. Pak jedu na noc do Mederu (bývalé Čalovo). V Mederu jsou také termální lázně ale s Gyorem se to nedá srovnat. Doporučuji každému návštěvu tohoto krásného městečka na břehu řeky Ráby. V městě je i zachovalá gynagoga.