Neraď, nejsi-li tázán
ilustrační foto: pixabay.com

Neraď, nejsi-li tázán

14. 12. 2017

Také máte občas potřebu pomoci dobrou radou, třeba z oblasti, ve které máte letité zkušenosti ?

Zhluboka se nadechněte, počítejte do deseti, - a mlčte. Na několika názorných příkladech vám vysvětlím, s jakými reakcemi se můžete setkat.

Příklad první :  Jedete po silnici a pomáháte sledovat řidiči provoz. Rozvine se tato diskuze :

„ Zpomal, jsi na vedlejší, on má přednost !“

„ Jsem na hlavní ! „

„ Brzdi, on má přednost !! „

Bum, prásk, střepy, policajti, v horším případě záchranka. Připomínat v takovém případě řidiči, že jste mu radili správně, bych považovala za poněkud nevhodné. Zvláště tehdy, kdy on přes jasné důkazy pořád tvrdí, že byl na hlavní.

Příklad druhý :  V dobré víře se snažíte pomoci radou někomu, o kom víte, že se momentálně potýká s nějakým problémem, a zmíníte se, co konkrétního je potřeba změnit ( ať už je to systém, způsob myšlení, nebo konkrétní lidi.).  Pokud očekáváte, že se objekt vaší nevyžádané pomoci zamyslí, vaše argumenty vyhodnotí a pak se dle svého rozhodnutí nějak zachová, velmi se mýlíte. Prvotní reakcí bude uražená ješitnost, protože on přece všechno dělá dobře a nemůže za to, že to zrovna nějak zaskřípalo. Dozvíte se i taková „moudra“, jako třeba, že nevidí důvod měnit něco, co už je zavedené a funguje. Argument, že když to skřípe, tak to asi optimálně nefunguje, raději ani nevyslovujte. Zdeněk Pohlreich by mohl vyprávět.

Příklad třeti :  Narazíte na jiného radila, který jediný má patent na to, aby určoval, co a jak je správné, co má jak být. Vaši dobře míněnou radu považuje za útok na svoji osobu. Neváhá na vás vylít kýbl špíny, označit vás urážlivými, hanlivými slovy, hodnotit vaši snahu jako zbytečnou, ubohou, nefér, a vlastně máte štěstí, že se nenacházíte v minulém režimu. To by z vás udělal rovnou rozvraceče a přisluhovače amerických imperialistů.  :))

Uvádět další příklady by bylo zbytečné. Poučení z nich plyne jenom jedno – Neraď, nejsi-li tázán.

Počkej, až bude tvoje rada drahá.

 

 

 

Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Díky, Zdeno
Zdena Proboštová
Nádherné, už jsem k tomuhle poznání dospěla - dávám palec nahoru :-)
ivana kosťunová
Proboha ne- to by mě mrzelo, kdyby to tak někdo pochopil ! Chtěla jsem jen upozornit, že ne vždy je vaše rada správně pochopena. A taky trochu je tam nadsázka, kterou já s oblibou používám - chápu, bez toho osobního kontaktu se těžko rozpoznává. :))
Elena Valeriánová
No, tak nějak nevím, znamená to, že máme raději vždy držet h... a počkat až si ten druhý natluče? A pak si moudře říct, já bych ti byl poradil, ale ono to není in .... Radit a radit není vždy to samé.
ivana kosťunová
Děkuji za vaše příspěvky, je znát, že toto téma je vám všem velmi blízké. Myslela jsem, že jsem vyčerpala všechny příklady, přesto jsem opomněla příklad mesiášství. Přitom je tak rozšířené :)) Díky p. Jiřímu za připomenutí
Věra Lišková
Je to těžké, maminky mají starostlivost v sobě zakódovanou i když jsou děti dospělé. Záleží na způsobu, řeknu svůj názor, to se snad smí, když je svoboda. Nikomu ho však nevnucuji a netvrdím že se nemohu mýlit a mám vždy pravdu. Ale s článkem souhlasím a tak jdu o sobě kriticky přemýšlet.
Zdenka Jírová
Je těžké radit malým dětem, natož dospělým. To ani nezkoušejte. Ony si v případě zájmu řeknou samy.
Drahomíra Stínilová
To je fakt dobrý. Je to ale těžký neradit dceři, aby nedávala vnučce modrá lízátka, když si člověk zrovna přečte radu lékaře ohledně éček v modrém barvivu.
Jiří Libánský
Sám jsem si prošel obdobím, kdy mne ovládl "mesiášský komplex". Myslel jsem, že nemohu nechat lidi aby "žili blbě". Asi tři roky mi trvalo než jsem z toho vyrostl.
Naděžda Špásová
S tímhle jsme se určitě setkali všichni. Je umění poznat, kdy je vaše rada nad zlato. U nás se zase říká ,, neraď, není ti šedesát,, , nebo ,, neraď, v Rusku jsi nebyl,, . A že si občas naběhnem, je taky jasný. To je prostě život. Pokud to nemá fatální následky, tak mi to nevadí. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Dobře napsané, Ivano.
Lidmila Nejedlá
Cizím lidem nemám problém neradit. Ale vlastním? Co kdybych si pak vyčítala, že moje rada mohla pomoci. Moje rady berou děti s nadhledem.
Zorka Horká
Povedené psaní :-) Rady mám ráda, ráda si vyslechnu, ale nezaručuji, že poslechnu. Kolikrát mne překvapí, jaké asi zkušenosti ten radící radil má. ...chudák. No a taky jsem se setkala s tím, že takový ten urputný radil dovede opravovat i slova klasika. Osvědčené, generacemi ověřené rady rozmetá a kdyby byl na dohled, určitě u toho dupe nožkou . Někteří obzvlášť akční radilové by snad i Monu Lisu přemalovali :-). A já radím jen na přání a nerada, vyhnu se tak zodpovědnosti, té už bylo dosti. Chci si už jen lehkomyslně užívat :-))) ovšem být bezradná, toho bych se dočkat nechtěla. Takže nejen drahá a nad zlato, ale taky "Komu není rady, tomu není pomoci".
Jarmila Komberec Jakubcová
Někdy i námi "dobře míněná rada" vyzní jako určité omezování osobní svobody druhého. Uvedu příklad: koupání v Atlantiku je hodně náročné když jsou velké vlny a strhávají plavce do vody. Radila jsem tedy jednomu staršímu pánovi aby byl opatrný (špatně chodil). Odvětil mi abych se starala o sebe, nakonec ho pobřežní hlídka zachránila. Od té doby nikomu neradím a když vidím něco nepatřičného rychle odcházím. Neomezuji ničí svobodu jednání a nevyžádané rady zásadně neposkytuji. Článek se mi také líbí.
Jiřina Votavová
Většinou si myslíme, že vše víme a děláme co nejlépe. Nechoď tam, nedělej to, nepůjčuj si,... . Jaké si to proto uděláme, takové to pak máme a podle toho žijeme. "Kdo si neporadí sám, nenechá si ani poradit", říkávám. Teď ještě začnu počítat do deseti. ☺
Blanka Macháčková
Nevyžádané rady nedávám, co kdyby nebyly tak dobré, aby byly nad zlato. Jsem v této oblasti tak trochu srab a trochu alibista. Proto neříkám "já to říkala", ale "já si to myslela". Výborné téma, hezky čtivé.
Dana Tomanová
S našimi opravdovými kamarády a s rodinou si radíme navzájem v těch běžných, praktických věcech, aniž bychom museli hledat způsob, jak to říci, což je, myslím, přínosné pro všechny. Když mohu pomoci, udělám to ráda, v případě hrozícího nebezpečí nečekám na vyzvání, v těch ostatních raději vyčkám až na požádání o radu.
Ilona Kolářová
Vystihla jsi to úplně přesně. Někdy mě tak svědí pusa, abych něco neřekla, že si začnu opravdu v duchu počítat do deseti. Navíc třeba u nás v práci se vždycky všechno otočí proti tobě. Takže žádné vysvětlování, jak co má být, jen pouhé konstatování a odpovídat jen, na co jsi tázán.
Věra Ježková
Moc hezký příspěvek, pobavila jste mne. Samozřejmě mám také občas tendenci nevyžádaně poradit, ale zpravidla se mi podaří včas zarazit. A nemajíc řidičák, do řízení řidiči nemluvím.
Libor Farský
Zvláštní postavení mají v této věci pedagogové, neboť to "radění" může snadno přerůst v nemoc z povolání. Byl jsem učitelem přes 30 let, ale tohoto nebezpečí jsem si byl naštěstí vědom a, mimo své pracovní povinnosti při výchově dětí ve škole i doma, jsem snad nikoho nepoučoval. Zajímavé je, že tento nešvar je častěji vidět u žen - učitelek, mnohokrát jsem zažil, že poučovaly i své kolegy. Čímž nechci říci, že hloupě. Naopak, jejich rady byly někdy cenné. Viz předchozí příspěvek Zuzany.
Zuzana Pivcová
S nevyžádanými radami je to opravdu složité. Já osobně patřím k lidem, kteří moc neradí, protože nemají v čem. Jediná oblast, kdy jsem se snažila lidem něco doporučit, byla přírodní léčba místo klasické. Bylo to několikrát v práci a doslova jsem se nemohla dívat na to, jak ty kolegyně sebe i své děti ubíjejí léky, hlavně neustále ATB. Nikdo na mě kvůli radě nevyjel. ale vyslechl, odkýval a ani se nepokusil na tu radu dát. Bylo mi to napřed líto, ale pak jsem to vzala tak, že důležité je, čemu člověk sám věří. Nemám právo rozhodovat za jiné. Ono mnohdy záleží na způsobu podání té dobře míněné rady. Protože někdo to může vnímat jako manipulaci a ježí se už dopředu. Já jsem neměla nikdy ráda rady ohledně osobního života. Protože ten je tak individuální, že tam asi nikdo jiný poradit nemůže. Může jen třeba uvést svůj nebo něčí příklad a třeba nám z toho v hlavě něco utkví. Díky za článek, líbí se mi.