Vánoční tlačítko
Ilustrační foto: ingimage.com

Vánoční tlačítko

24. 12. 2019

Ten den jsem jako vždy pracovala na počítači. Mé myšlenky byly plně zaměstnány vymýšlením správných postupů účtování, kontrolou zadaných dat a podvědomým sledováním času, abych vše stihla v termínu odeslat. Hluboce soustředěná na zadaný úkol jsem koutkem oka zaregistrovala, že mobil volně položený vedle počítače se najednou rozsvítil a začal zvonit.

Přijala jsem hovor a ohlásila jsem se jménem. Na druhé straně bylo chvíli ticho, teprve po mé další otázce, kdo volá, se ozvalo:

„Jé ahoj, Ivuš, to jsem ráda, že tě slyším!“

„Já jsem taky ráda, ale kdo jsi?“ snažila jsem se být vlídná.

Byla to Pavla. Kamarádka Pavla z Opavy. Hlavou mi prolétla nádherná setkávání našich rodin zhruba před deseti lety, kdy jsme se vzájemně každý rok navštěvovali, vymýšleli různé akce buď na Českolipsku, Semilsku, nebo Opavsku. Není zas tak běžné, že si dva páry tak „sednou“, a tak jsme si to vzájemné přátelství užívali. Vážná nemoc a následná celodenní péče o nemocného partnera a další problémy v obou rodinách nám ta setkávání trochu nabouraly, ale stále jsme byly s Pavlou v kontaktu. Vzájemně jsme se psychicky podporovaly, obě věčné optimistky jsme věřily, že zas bude lépe. Lépe nebylo, ale zvládly jsme to.

Postupem času se náš vztah dostal do stadia, kdy jsem věděla, že tam někde 450 km daleko žije spřízněná duše, kterou mám zařazenou v přátelích na facebooku, kde sdílím její aktivity, úspěch jejich dětí a vnoučat, občas mi přijde na moji internetovou adresu nějaká ta přeposílačka, gratulace, přání k různým svátkům. Věřím, že Pavla to má podobně, na víc prostě není čas.

A teď najednou ten telefon.

„To jsi hodná, že jsi zavolala, vždyť už jsme se neslyšely, ani nepamatuju!“ Neskrývala jsem své nadšení.

„Ale já jsem nevolala, já jsem myslela, že voláš ty mně!  Najednou mi zazněl mobil, tak jsem přijala hovor, a v první chvíli jsem ani nevěděla, kdo volá", pokračovala Pavla v hovoru.

Byla jsem si stoprocentně jistá, že jsem netelefonovala. Pavlino číslo v mobilu nemám uložené, přišla jsem o něj se ztrátou předchozího přístroje. Pavle jsem také neměla důvod nevěřit. Vždy si věděla rady tam, kde bylo zapotřebí technické myšlení, a počítač, mobil, a jinou elektroniku včetně všech jejich technických funkcí zvládala a ovládala naprosto bez problémů. Naše mobily prostě spojila nějaká neznámá energie.

Ale kdo by se tím zabýval, za ty roky se událo tolik změn, že než jsme se vzájemně poinformovaly, probraly všechny historky, známé, příbuzné, děti, vnoučata, uplynula nejméně hodina. Taky máte tu zkušenost, že s dobrým přítelem se nemusíte vidět třeba deset let, ale když se pak potkáte, navážete hovor s pocitem, že jste se viděli naposledy včera, jen jste si vše nestačili dopovědět?

Vzájemně jsme se ujistily, že v příštím roce se určitě navštívíme, a hovor jsme ukončily.  Vrátila jsem se myšlenkami k tomu, jaká to síla způsobila, že se naše mobilní přístroje vzájemně propojily. Určitě se dá zjistit z výpisu hovorů, kdo koho vlastně volal. Ale proč to vlastně zjišťovat? Mnohem více se mi líbí myšlenka, že každý mobil má takové vánoční tlačítko, které způsobí, že lidé, kteří si jsou nějakým způsobem blízcí, se alespoň jednou v roce telefonicky propojí a ujistí se o své vzájemné blízkosti. Když už je naše mysl přeplněná různými neodkladnými záležitostmi, problémy, které je potřeba vyřešit ihned, prací, kterou nelze odložit, musí mít zdravý rozum alespoň ta technika.

Ta hodina, kterou jsem věnovala hovoru s Pavlou, mi vůbec nechyběla. Práci jsem stihla udělat a odeslat včas, novou jsem prostě dělat nezačala. Zítra je taky den. 

A tak se trochu stydím a přemýšlím, kdy z mého povědomí vymizel ten pocit, že nic není důležitějšho, než chvilky sdílené pohody a radosti ze setkávání se svými bližními. Ta obyčejná člověčí pohoda a pokakané štěstíčko.

Ještěže má každý mobil to vánoční tlačítko

Přeji vám všem pohodu, štěstí, radost a poklidný průběh vánočních svátků

 

 Please Come Home For Christmas       Hudba: Charles Brown                 Text: Ivan Hlas

 

Z archivu - náš portál obsahuje přes 10 000 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života čtenářů, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli.

 

 

Hodnocení:
(5.1 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Na tohle Tvé vyprávění si dobře vzpomínám. I dnes mě ujišťuje v tom, že když se lidé mají sejít, sejdou se. Díky!
Hana Rypáčková
Že je to dvaroky starý článek mě napadlo při počtu diskuzí. A dnes dodám, jak mi je milá technika, kdy bezprostředně se mohu s kamero octnout v obýváku dětí a vnoučat. Podívat se a poslechnout si koledy , jak muzicírují u stromečku...Sláva internetu, když máme k sobě sice na km daleko, ale jinak blízko..
Soňa Prachfeldová
Krásné, ať máme všichni takové vánoční tlačítko a zavoláme tam, jde je to potřeba, anebo jen tak pro potěšení obou stran.
Jana Kollinová
Hezké vánoční čtení s nádechem tajemna.
Jana Šenbergerová
Ráda jsem si článek přečetla znovu. Při mé paměti je pro mě úplnou novinkou. :-)
Eva Mužíková
Ivano, někdy se dějí nepochopitelné věci. Vánoční tlačítko je jedna z nich... Moc hezké.
Marie Faldynová
Místo papírových dopisů si můžeme telefonovat! Mě se ozvala kamarádka, na kterou jsem právě vzpomínala, popřála mi k vánocům a domluvily jsme i něco na příští rok.
Jarmila Komberec Jakubcová
Ivo moc hezký článek. Dík
Anna Potůčková
Moc hezký článek! Takové tlačítko na mobilu by se mně také hodilo.
Hana Nováková
Ivo, krásný článek k zamyšlení právě ale nejen v tento čas. Mějte krásné vánoce...
Marie Doušová
Moc hezky napsané a věřím , že hodně z nás by takové takové tlačítko přivítalo. Dík.
Helenka Červenka
Znova přečteno a znova málem slzičky v očích, takové tlačítko by měly opravdu naše mobily mít
Libuše Křapová
Ráda jsem si přečetla znovu :-) Také bych takové kouzelné tlačítko občas uvítala. Hezké Vánoce všem :-)
Dana Puchalská
Ivano, hezký článek. A k zamyšlení. Děkuji za něj.
ivana kosťunová
Děkuji, cením si toho.
Jana Šenbergerová
Pěkné vánoční čtení. Ale to tlačítko určitě není jen vánoční, i když se v této době projevilo. Jsme vzájemně propojeni mnohem víc, než si dovedeme představit. Jen na nás je, dáme-li tomu propojení šanci. Ráda čtu vaše články.
ivana kosťunová
Děkuji za vaše komentáře, já také věřím, že to co stalo, mělo nějaký hlubší smysl, který třeba časem poznám.
Ilona Kolářová
Ivanko to byli skřítkové, kdo vytočili číslo. Aby Ti udělali radost. Věděli, že přesně tohle si potřebovala. :)
Lidmila Nejedlá
To je hezké, Ivo. Neměli bychom zapomínat na dávná přátelství.
Jitka Hašková
Moc hezký příběh. Někdy člověk ztratí kontakt na někoho, s kým byl rád. Kéž by se vždycky náhle ohlásil z vyšší vůle.
Naděžda Špásová
Tak tohle mě nikdy nenapadlo. Na takové tlačítko moc nevěřím, i když musím přiznat, že se občas stane něco nevysvětlitelného. Ale každopádně nikomu nechci brát jeho iluze, naopak je každému moc přeju.
Věra Ježková
Krásný příběh. Děkuji. A nejen za něj.
Helenka Červenka
To byl přece Ježíšek!!! A kdo tomu nevěří, ať rozebere mobil.
Blanka Macháčková
Prostě něco mezi tím nebem a zemí je. A je dobře, že to funguje. Ivano, přeji hezké svátky a více takových milých překvapení.
Alena Tollarová
Vánoční tlačítko je užitečná věc. Myslím, že by vedle něj mohlo být ještě jedno, všednodenní.
Zdenka Jírová
Dobré přátele si má každý člověk hýčkat, není jich nazbyt. Já mám tři přítelkyně, s kterými se znám několik desítek let a jsme stále ve spojení. Jedna se odstěhovala z města, ale pořád si voláme, co je v rodině nového,se zbývajícími dvěma se velmi často scházíme na "pokec", na procházku. Jsem moc ráda, že se máme, každá už žijeme sama, tak jsme jak jedna rodina, kterou jsme si vybraly samy.
Věra Lišková
Vánoční tlačítko je bezvadná věc. Pěkný příběh přiblížil vánoční pohodu. Přeji Vám krásné Vánoce.
Elena Valeriánová
Nevím, jestli je nějaké tlačítko, které funguje mimo nás, ale stává se mi, že mi zavolá kamarádka, zrovna když sahám po mobilu. A mám kamarádku, s kterou si moc rozumíme a to jsme strávily společně jen dvě dovolené. Sem tam se ozveme, se velmi sporadicky a přesto vždy navážeme, tam kde jsme předtím přestaly. Měli bychom si společných chvílek i přes ta sluchátka přímo považovat a hýčkat si přátele. Hezky se váš článek četl. Děkuji, krásné vánoce.
Hana Rypáčková
Věřím na vánoční tlačítko..Taky si s přáteli zavoláme ve stylu :Zrovna mně napadlo ti taky zavolat...Dnes se to stalo, bydlíme ve stejném městě, ale tak často se míjíme. Ani dnes to nevyšlo.Tak si toho vochtlíka dáme příští týden...
Dana Tomanová
Moc hezký článek, paní Ivano. Také si uvědomuji, že své kamárády poslední dobou tak trochu zanedbávám, neúmyslně, kvůli povinnostem, které zabírají čím dál více času...a odkládám "na dobu, až budu doma v důchodu..", a najednou jsem si uvědomila, že "až..." už by mohlo být pozdě. A tak to chci napravit, hned, ne "až pak...", to ostatní počká. To hezké setkávání, obzvlášť sváteční, ty chvilky pohody a štěstí nic nenahradí...ať to začíná tím vánočním tlačítkem :-) Přeji Vám krásné svátky, hodně dobrých přátel a příjemných setkání! Dana
Zuzana Pivcová
Mně mobil provedl žertíky (ještě u O2), které milé nebyly. Měla jsem jít do zoo s kolegyní a ona mi poslala sms s omluvou, že kvůli nemocnému synovi nepřijde. Při vyúčtování jsem se pak dozvěděla, že jsem vzápětí na to její číslo odeslala 53 prázdných sms. Jindy jsem zase údajně volala 40 minut známému, který mi během té doby skutečně volal (nepřijatý hovor). Já jsem mu vůbec nevolala, jen mu to najednou cinklo, viděl, ode mne, chtěl se zeptat, co se děje, ale já jsem to nevzala. No, a pak se dozvím, že jsem s ním v té době vlastně 40 minut pořád mluvila. :-D To jsou spíš technické závady, nebo ne? Ale s tou kamarádkou je to jiné. Taky jsem zažila, že jsme se s někým dlouho neviděli, trochu jsme se asi rozkmotřili, tak mu telefon zazvonil sám místo mě. Řekl, že to telefon vyřídil za nás, protože už se nemohl dočkat.