Přestat kouřit na stará kolena?
Ilustrační foto: pixabay.com

Přestat kouřit na stará kolena?

5. 12. 2018

Kouření tabákových výrobků je hlavní odstranitelnou příčinou nemocnosti a předčasných úmrtí v současném světě. Nedá se přehlédnout snaha zejména vyspělých západních států omezit volné kouření kdykoliv a kdekoliv.

Tato omezení zjevně přinášejí ovoce a souhlasí s nimi všichni nekuřáci a překvapivě velká část kuřáků. Není to krása přijít z vinárny, hospody, plesu nebo rockového koncertu a „nesmrdět“ kouřem? Potud jsou všichni většinou zajedno, ale jak je to s individuálním přístupem ke kouření, resp. jsou nyní lidé ochotnější s ním skončit?

Přestat kouřit po deseti, dvaceti nebo padesáti letech není jistě nic jednoduchého. Ti „nejzasloužilejší“ kuřáci byli v mládí zvyklí kouřit prakticky všude, třeba i ve vysokoškolských posluchárnách, o dopravních prostředcích, a hlavně domácnostech ani nemluvě. To, co bylo zpočátku považováno za neškodnou zábavu, se dnes jeví jako zdraví a život ohrožující aktivita. A nejen samotných kuřáků.

„Kouřit jsem začala až ve třiceti, po narození obou dcer. Co mě k tomu vedlo, když manžel ani nikdo jiný z rodiny nekouřil, to si vůbec nevzpomínám,“ říká osmdesátiletá Marie, která kouřila 40 let 20 cigaret denně. Skončila pak s tím ze dne na den po zkolabování plíce, kdy jí život zachránil rychlý zásah lékařů. „Deset let nekouřím a absolutně mi to nechybí. I když mám trvalé následky v podobě chronické obstrukční plicní nemoci, cítím se lépe, než když jsem kouřila, úplně zmizel kuřácký kašel, který mě léta trápil. Do minulosti se raději nevracím, ale lituji každé své vykouřené cigarety. Ubližovala jsem nejen sobě, ale i své rodině,“ dodává Marie.  

I když přestat kouřit z důvodu přímého ohrožení života jde pochopitelně snadněji, lepší je samozřejmě závažným diagnózám předejít. A rozhodně platí, že kdykoliv je vhodná doba, tedy i v pokročilejším věku. Lékaři se shodují, že nejdůležitějším faktorem pro skoncování s kouřením je najít správnou motivaci. Neméně důležité je vybrat si správnou metodu odvykání. Někdo to zvládne sám, jinému bude vyhovovat spíše odborná pomoc. Někdo skončí ihned, jiný postupně. Jiná bude též míra abstinenčních příznaků, které se dají minimalizovat náhradní nikotinovou léčbou.

„Kouření je podle dostupných dat stále významnou příčinou úmrtnosti v české populaci. Za jeden rok způsobí kouření smrt 15 až 16 tisícům lidí. A to především na rakovinu plic či onemocnění srdce. Je proto pochopitelné, že pomoc při odvykání kouření patří mezi naše priority,“ říká Josef Křivánek z Vojenské zdravotní pojišťovny a pokračuje: „Našim klientům nemůžeme nařídit, aby přestali kouřit, ale každého finančně podpoříme v rámci našich oceňovaných preventivních programů. Zvýšíme tak tím jeho šanci, že bude ve své snaze úspěšný, a přesně o to nám jde.“

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Halátová
Můj tchán kouřil. Pak oslavil 70. narozeniny. Jednoho dne šel do kopce a zadýchával se. Přišel domů, vyhodil cigarety a řekl: od dnes nekouřím. A nekouřil. Můj manžel přestával každoročně kouřit na Silvestra. Prvního ledna, když se probudil, nasnídal, začal obíhat sousedy, kdo mu dá cigaretu. Můj otec kouříval 100 cigaret denně. Kouřil asi od osmnácti roků. Pak, to mu bylo 48 roků, přestal a nikdy znovu nezačal. Jezdím s vnukem na zájezdy. Na zájezdy jezdí většinou ženy. Je až směšné, když je zastávka a některé i starší a staré ženy honem, honem utíkají, aby si zapálily a párkrát šlukly. S tím nikdo nic nenadělá. Ještě bych chtěla říct, že můj tchán i manžel, oba zemřeli na rakovinu. Tchán měl rakovinu tlustého střeva, manžel rakovinu prostaty. Otázka je, zda to bylo z kouření anebo proto, že se narodili a žili na středním Slovensku, kde se těžil a pálil magnezit. V té vesnici totiž polovina obyvatel vymřela na různé druhy rakoviny.
Věra Halátová
Jitko Hašková a Karle Boháčku, vy jste dva zástupci z těch řad "zatím nedůchodců", kteří svou nenávist k světu ventilují tímto směrem? Chudáčci.
Růžena Kuželková
taky přidám trošku do mlýna.Rozhodla jsem se nekouřit o letošních prázdninách.ale dělám to jinak - utvrzuji se v tom,že když nechci,tak nebudu - tedy 2x za měsíc si koupím krabičku a tzv,pokouším svědomí.Je pravda,že nesmím mít doma cigarety,prostě je to tak,že je nemám - nekouřím-Na to nemám,jako moje známá,která má poslední krabičku doma v kredenci a již si nezapálila.Zajímalo by mě,co na to ostatní ,co bojují s nikotýnem.Děkuji za odpověd
Danka Rotyková
Co jsem se jen namluvila, aby manžel přestal kouřit. A když už mu bylo opravdu zle, zapálil si a hned cigaretu zahodil. Nikdy ale neměl sílu přestat. Každý je prostě jiný.
Margita Melegova
Muj dedecek kouril fajfku a slukoval, jen v 90 letech se mu podarilo propalit si kapsu u nedelniho saka od spatne vyklepane fajfky a to byl duvod proc prestal kourit, dozil se 94 let, nemel rakovinu ani cukrovku a do posledni chvile miloval hodne oslazene kynute kolace a zapijel je mlekem.
Věra Lišková
Když se opravdu chce, jde všechno, i přestat kouřit. Odměnou je zlepšení zdraví. Nejde jen o dýchání, ale i o naše žíly. Nikotin cévy dost poškozuje. Jakmile se hlásí první zdravotní problémy je nejvyšší čas na kouření zapomenout. Chuť na drogu se sice navrací, ale jsou to jen krátké záblesky. Takže to chce v tu chvíli odolat. Nejlépe se daří začít nekouřit v novém prostředí, třeba na dovolené. A pak se v duchu chválit , jak jsme dobří, to posiluje naší vůli. Píšu z vlastní zkušenosti. Kouřila jsem deset let, ke konci již krabičku denně.
Karel Boháček
Jasně - snížit důchodcům prachy a oni přestanou kouřit, pít a smilnit...
Zuzana Pivcová
Mladí kouří, protože jim to chutná a ještě necítí žádné potíže. Spíš lituji někdy ty staré, kteří kouří a trhají se kašlem a nedokážou přestat.
Jitka Hašková
Určitě. Copak mají důchodci tak vysoké penze, aby mohli foukat peníze do vzduchu?
Věra Ježková
Vřele doporučuji. Přestala jsem v roce 1996 po asi dvouměsíční psychické přípravě. Ze dne na den, bez podpůrných prostředků. Ani to nebolelo. Maminka přestala kouřit v tutéž dobu pouze tak, že jí došly cigarety a další už si nekoupila. Nikdy není pozdě.
Jana Šenbergerová
A mohla bych pokračovat: na pohybu, na spánku, na lásce, ...
Jana Šenbergerová
Ideální je nikdy nezačít. Měla jsem štěstí. Ke štěstí mi stačí jiné závislosti. Jsem celoživotně závislá na vzduchu, vodě, potravě. A jen tak s tím určitě nepřestanu. :-)