Jak se mohou senioři bránit proti exekuci
Exekuce postihuje více než 120 tisíc seniorů

Jak se mohou senioři bránit proti exekuci

2. 1. 2019

Půjčky s vysokými úroky, gamblerství, sázení. To jsou nejčastější důvody exekucí u lidí v seniorském věku. V exekuci je nyní více než 120 tisíc osob ve věku nad šedesát let. Zhruba u čtyřiceti procent z nich jsou vedeny tři a více exekucí, u desetiny dokonce více než deset exekučních řízení.

Velká část seniorů se zadluží ještě před tím, než odejdou do důchodu. Půjčí si na opravu domu, vybavení bytu, auto. Dokud pracují, splátky bez problémů hradí, ale po odchodu do důchodu už na úhrady splátek nezbývají peníze, což si mnozí neuvědomí. Seniory také často do finančních problémů dostávají jejich děti, které si od nich půjčují peníze na úhradu svých dluhů.

Jak exekuci řešit?

Ze všeho nejdůležitější je neoddalovat problém. Čím déle se řešení dluhů odkládá, tím je situace horší. "Je důležité co nejrychleji zjistit celkovou výši dluhů, tedy udělat si soupis všech závazků a následně řešit, zda je možné aspoň část dluhů uhradit, třeba za pomoci rodiny či přátel. Věřitel nepočká, ale u rodiny či známých lze dluh rozložit v čase," říká advokátka Simona Rašková z advokátní kanceláře Müller&Skalický. Právě spolupráce rodiny je podle ní při řešení exekucí velmi důležitá. Horší ale je, když se zadluží jeden z manželů (hraje na automatech, sází na internetu) a do problémů pak dostane svého partnera.

Pokud hrozí další rizika (rodina nespolupracuje), nabízí se několik řešení:
· Zúžení společného jmění manželů (SJM), protože exekuce postihuje i SJM. Zúžení SJM se provádí dohodou ve formě notářského zápisu.
· Rozvod - SJM zaniká právní mocí rozsudku o rozvodu. Podmínkou tzv. nesporného rozvodu je rovněž dohoda o úpravě majetkových poměrů.
· Ze závažného důvodu lze požádat o zrušení či zúžení společného jmění také soud. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
·  Oddlužení - sám dlužník na sebe může podat návrh na oddlužení – je třeba uspokojit min 30% pohledávek nezjištěných věřitelů.

 

Podívejte se na příběh pana Michala:

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Celý život vím, že si mohu dovolit jen to, na co mám. Půjčovat si na týdenní dovolenou na Tahity a pak ji nevím kolik let splácet a muset sedět doma a nemoci jet ani do Kardašovy Řečice, by mne nenapadlo ani ve snu.
Jana Šenbergerová
Někdy to ovšem bez dluhu nejde. I taková hypotéka je dluh, ale bez ní by se v dnešní době jen málo lidí dostalo k vlastnímu bydlení. Jinak souhlasím s tím, že dělat dluhy kvůli "zbytným" požitkům také nepokládám za moudré.
ivana kosťunová
Z dob, kdy jsem připravovala podklady k insolvenčnímu řízení, vím, že ne vždycky se jednalo o lidi nesvědomité, lehkomyslné . Mnohdy se lidé dostali do dluhové pasti vlivem nešťastných okolností (úraz, vážná nemoc, naletěli podvodníkům, a jiné) Naše zákony v této oblasti pravé důvody nerozlišují, a to se mi zdá dost kruté. A kdo to zaplatí ? Dluhy peněžním institucím jsou několikanásobně jištěné přímo těmito institucemi. (vysoké úroky) Dluhy vůči státu jsou řešeny vždy přednostně, takže většinou jsou i uhrazeny. Pokud ale půjčíte vy jako soukromá osoba peníze a dlužník projde insolvencí, pak máte smůlu, pravděpodobně o většinu peněz přijdete.
Elena Valeriánová
Jednoduše, nedělat dluhy.
Jarmila Komberec Jakubcová
Abych se nedostala do dluhové pasti nemohu si půjčovat finanční prostředky. Velmi dobře to popsala paní V.Halátová i I.K. Pokud si na sebe nechávají dlužníci vyhlásit osobní bankrot musí uhradit do 5ti let min.částku 30% z dlužné částky + náklady správce pohledávky. O každém osobním bankrotu rozhoduje příslušný Krajský soud, který také správce určí. Exekuce nastává tehdy, pokud by věřitel nebyl schopen osobní bankrot vyhlásit. V Poslanecké sněmovně je návrh změn zákona o osobním bankrotu, kdy se uvažuje o splácení na dobu 3 roky či další změny. Náš zákon oproti zákonům v zemích EU patří mezi nejtvrdší a nejpřísnější.
Věra Halátová
Jak se bránit proti exekuci? Nepůjčovat si na zbytečné věci a předvídat. Jestliže mám jeden rok před důchodem a vím, že budu brát nějakých 12 tisíc namísto dnešních 36 tisíc, např. a vím, že nebudu mít žádný další příjem, je to jen moje stupidita, že si vypůjčím velkou částku a doufám, že to nějak dopadne. A toto není záležitost jen seniorů. Senior nerovná se blbec. Všichni lidé buďto jsou inteligentní nebo méně inteligentní. V životě bych si nepůjčila 40 tisíc na pohřeb manžela nebo na oslavu svých 60. narozenin nebo na dovolenou. Nemám, neslavím. Mohu utratit jen to, co mám. Kdo se vlastní vinou dostal do finančních problémů a požádá o osobní oddlužení, tak musí počítat s tím, že z veškerého čistého příjmu mu zůstane částka něco přes devět tisíc korun- to stanoví Občanský soudní řád. A zbytek mu zaměstnavatel nebo ČSSZ srazí a odešle exekutorovi, který dluhy spravuje. A musí ten dlužník myslet i na to, že část té strhnuté částky jde na odměnu exekutora. A, pokud vím, musí dlužník zajistit, aby z dluhů bylo do pěti let splaceno 33%. Zbytek dluhu? Nevím, kdo to zaplatí.
ivana kosťunová
Tak tohle je výborný počin-finanční gramotnost mnoha seniorům chybí. Doufám, že nezůstane jen u tohoto jediného článku.
Jitka Hašková
je nutné si si nějak hlídat, aby se člověk nedostal do registru dlužníků, což se mi stalo asi před 15 lety. Přišla jsem na to náhodou, když jsem si kupovala SIM kartu do mobilu a nechtěli mi ji prodat, protože jsem byla v registru dlužníků. Bylo to naprosto omylem, jenom shoda jmen místo, aby si zkontrolovali další údaje. Stálo mě to tenkrát spoustu času, několik měsíců, než jsem dosáhla výmazu. Jako firma, která byla zapsána, že jí něco dlužím, byla firma, u které jsem nikdy nic nekupovala ani neobjednávala. Za potvrzení o výmazu jsem tenkrát zaplatila asi 150 Kč. Měl by si člověk i pro jistotu kontrolovat registry dlužníků, ale není to jednoduché. Dělala jsem to asi 2 roky potom a od té doby ne.