Jak alkohol dokáže člověku zničit život
Ilustrační foto: pixabay.com

Jak alkohol dokáže člověku zničit život

17. 2. 2019

Já a víno? Nikdy. Tak na Silvestra nebo kdysi tátovo „domácí“, jinak ani ťuk. U mne to začalo docela nevinně.

Zbyl mi pruh pozemku na hranici se sousedy, a chtěl jsem tam nějaký živý plot. Nejsem na sousedy ani z jedný strany zvědavej a nedej bože, aby sledovali, jak vyběhnu jen ve slipech zavřít slepice. To i kachny mají problém a zdrhají, když se jim po dvoře motá něco neznámého a bílého.

Tak mi napadl na to oddělení pruh černého rybízu. No jo, ale tam se vešlo asi čtyřicet keřů! Aspoň z toho i něco bude a mohu to prodávat na tržišti, a na stará kolena zbohatnout. Jenže po letech „co s tím“?

Tak jsem jej z donucení sklízel, a najednou jsem jej měl plný mrazák. Tak co s tím? Poznal jsem to u mnoha přebytků. Jako každý muž rád seju a rozsévám, ale pak ty následky! Když už to jaksi „omylem“ narostlo, musí se to sklidit, ale rozumně se toho zbavit stojí čas a peníze. Třeba ořechy, brambory a okurky jsem rozdával na kolečka, a loni zase byl rajčatový rok.

Tak jsem si řekl -  dáme se na víno. Padesátka demižon, kvasinky a cca šest kilo cukru, a hlavně sledovat, zda to správně bublá, aby kvasinky bez dozoru nezdivočely.

Před pár dny jsem jej stočil. Na pohled hustou, tmavou, červenou hmotu uložil do lahví a založil do studena, a celkem ani neochutnal. V koupelně kde praktikuji tuto „chemii“ jak po zabijačce. Všude červeno.

Jenže co čert nechtěl, po pár dnech došlo pivo. Mám tak dvě až tři lahve na den, a najednou nebylo co pít. Tak jsem si vzpomněl na mého „Červeného draka“ a nalil jsem si k cestování po netu decku, potom druhou a třetí, a když jsem se pokusil postavit, tak to se mnou švihlo, že jsem se sotva odplazil do postele. Ale začalo mi tohle (nezdaněné) pití chutnat. Tento postup praktikuji už týden, ale ty dopady…

Budík mám na pátou, protože jako prduch a řidič najatého dopravce nakládám zboží jako poslední tak kolem osmé, takže ráno je spousta času. Prolezu net, odepíši milenkám, zkouknu počasí a drby na zprávách, pokecám na četu a pomalinku se vypravuji pro auto a do práce. Jenže díky alkoholu místo kolem půlnoci, tak dnes již značně unaven chodím spát tak v devět, budím se už ve tři a nejde už usnout, tak sedám k PC a píšu tohle.

Tady ale neplatí to o tom ranním ptáčeti, co časně vstává, protože tam patří dodat, že také dříve padne. Každý má svůj denní příděl energie, někdo to má kila, kroky, kliky na PC, dávku drbů, někdo na metry, ale já tak akorát na dvanáct hodin. Pokud dnes vstávám ve tři, protože už nejde usnout, tak mi již kolem třetí odpoledne začne doházet energie a dopadá to tak, že mám sice zachovány všechny životní funkce, trefím i do ledničky, ale nejsložitější, co mohu v té době dělat, je tak akorát koukat z okna. (Jsem bez televize, ale nelituji toho). Sice na tom s IQ nejsem tak špatně, na psychotestech mi naměřili sto dvacet, ale když jsem se ohradil že to počítali i s chytrým telefonem, tak prý, že né, to by všichni posílali na testy jen telefony a měli přes sto čtyřicet. V tomto útlumu  se popere moje první Já s druhým Já a třetí Já jim kibicuje. Většinou se ale dohodnou, že by pomohlo trochu sportu, a to třeba zrovna oblíbený gaučink.      

Co se mnou udělá toto vynucené životní tempo dál, nevím, toho vína je ještě tak čtyřicet litrů, a když to hodím do kalkulačky, tak po třeťáku denně na dobrou noc to je ještě na sto třicet dní, a tak jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet.

Jedinečný nástup, jak se stát závislákem na alkoholu. Pivo má kolem pěti procent alkoholu, víno, když se povede, tak dvanáct až čtrnáct, a člověk co to nezná, na to doplatí. Zářný příklad je třeba Morava, tam již po staletí všichni pilně trénují, a tak přežili jen ti nejodolnější. 

A závěrem?

Tohle je jeden z příkladů, jak se z člověka úplně nevinně stane alkoholik, no případ pro psychiatra neb na dlouhodobý výzkum podporovaný granty z EU.

Pokud po těch sto třiceti dnech budu schopen ještě najít klávesnici, budu informovat.

Nechcete láhvinku, ať si také něco užijete?   

Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Z černého rybízu jsem kdysi dělala džem, stačilo ho rozmixovat s cukrem a v chladu to vydrželo a nekazilo se. Bylo to vnikající. Teď už to nedělám, nemám dodavatele. Nemá to takové účinky jako alkohol.
Blanka Bílá
Hezký den, můj děda s tatíkem měli vždy nějaký ten domácí demižon, rybíz, lesní ostružiny, šípek i pampelišky.Mám jednu vzpomínku, nevím, kolk mi bylo, koupila jsem mamině k mdž malou lahvi jablečného vína, dodnes si pamatuji že stálo 8kčs, na nálepce bylo Ratibořické.Rodiče ho společně vypili a taktéž strávili chvíle na wc...
Zdenka Soukupová
Libore, vidím, že s těmi spínači pod sedačkou to máte "vymakaný". Ale bacha, abyste se někdy nepřehmátl... ♫
Naděžda Špásová
Dobře napsané, doufám, že je to nadsázka. Nikdo s rozumem se dobrovolně nezlikviduje domácím čůčem, nebo vínem, chcete-li. Libore, držím palce, ať to přežijete. Víno piju, ale domácímu se vyhýbám, jak čert kříži. :-)
Soňa Prachfeldová
Zábavně popsaný příspěvek trénující ho Libora o pití domácího vínka. My jsme kdysi vyráběli šípkové víno, mělo nádhernou barvu, ale pít se to nedalo. Pak můj syn vyráběl víno z našeho drobného vínka na zahradě, když stočil, každému hrdě nabízel, ale chuť to mělo prapodivnou. Prostě musí se to umět. Žil tu jeden pán jeden pán, byl byl to závislák A jak jsi nedal hned po ránu krabicové ovocné , celý se klepal. Měl přezdívku Kapička. Dobré víno se musí umět vyrábět i pít. Ale musím říct, že český i moravský lid, obojí umí velmi dobře, možná až moc.
Zdenka Jírová
Víno z černého rybíru je dobré, kdysi jsme ho také s manželem zkoušeli vyrábět. Ale protože šťáva za studena je i ještě lepší a mohou ji pít i děti, tak jsme přešli na ni. Byla vždy první pryč. Zkuste ji příští rok a nemusíte mít strach z alkoholismu.
Libor Ptáček
Libuško, kdysi dávno jsem dostal frťana, a byl dobrý, a chutnalo to jako slivovica. Paní se potom přiznala že to dělá z chlebových kůrek. Jo, český človíček si umí poradit.
Libuše Křapová
Taky bych ráda trénovala. Ale z mých tří keřů to na demižon není :-) Tak bacha na "zbyťák", Libore :-) A já se nejspíš půjdu podívat, co ukrývá můj špajz. Víno tam ale není, to vím na tuty :-)
Libor Ptáček
Re Zuzana: " Ale Ty trochu žertuješ, viď? Protože praví pijani naopak o sobě moc nevyprávějí....Ano, zatím žertuji, ale pilně trénuji.
Zuzana Pivcová
Mé první alkoholické nápoje byly tak od těch 15 let domácí víno trnkové, borůvkové a z muškátového vína (to vyrobila v Týně naše maminka), ale samozřejmě jen tak usrknout. A u kamarádky Marušky mívali doma pampeliškové víno, to bylo něco. Sle pěkně se z takových šťáviček motala hlava, asi jako po letech z čerstvého burčáku. Věřím, že si na to člověk hezky zvykne. Ale Ty trochu žertuješ, viď? Protože praví pijani naopak o sobě moc nevyprávějí.
Věra Ježková
Bezva. Můžu prozradit, že jsem měla právo prvního přečtení a poté už chválila? :-)
Libor Ptáček
Zdenko díky. To je po prvé v životě co si musím dát pozor co si kdy dám. Jinak na řízení v opojení mám několik fint. Mám pod sedačkou dva tajné spínače a to je „autopilot“ a on to dovede až do cíle, a jinak, po tom „Červeném drakovi“ funguje zase druhý spínač a to je „forsáš“ jak u stíhačky že mne ani policajti nedohoní.
Mirek Hahn
Jaképak starosti.... Je to domácí produkt bez chemie, kromě té trošky alkoholu obsahuje spoustu vitamínů a stopových prvků. Budeš zdravý jako buk !
Zdenka Soukupová
Tak přeju, ať ten nápor přežijete ve zdraví. Co ten náklaďák? Jezdí rovně? Krásné vyprávění...
ivana kosťunová
V tom případě tě tedy chválím, že se staráš o své výrobky s péčí řádného hospodáře. Ať ani kapka vína nepřijde nazmar :))
Libor Ptáček
Pokud nebudu mít konto jako ….. tak mladé ženy jdou jaksi mimo, a to víno nemá šanci zestárnout. Až to bude vážné naložím novou várku, materiálu je ještě dost.
Libor Ptáček
Jano, ale tím je Česko již od dob Rakouska známé že dokáže běžné věci použít netradičním způsobem, říkejme tomu třeba sklony ke kutilství, hlavně že to funguje a není to předraženost z obchodu. A ten pohled musí být úžasný….dvacet x čtyřicet litrů….no to je na doživotí.
ivana kosťunová
A já jsem přemýšlela - je to to co si myslím, nebo ne … No tak díky, že jsi to vysvětlil. Tvůj osobitý styl vyprávění mě jako vždy pobavil. Ale s tou likvidací vína nemusíš tak pospíchat, nech si něco na zlé časy. Přeci víš, že mladé ženy a staré víno....
Jana Kollinová
Libore, po vašem upozornění začíná mít článek docela kuriózní rozměr. Přihlásí se další výrobce domácího vína k používání kondomu jako indikátoru procesu kvašení? To by moje maminka určitě otci nedovolila! :-) :-) :-)
Hana Rypáčková
K pobavení...Taky táta dělal rybízové...
Libor Ptáček
Milé dámy, nevím zda jste si toho všimly, ale nezdá se vám to a možná se i divíte, ale ta šprcka co je na páté fotografii tam patří. Je to vynález Fidela, který zavedl na Kubě pro překotné množení populace neomezený a zdarma příděl gumiček. Kubáncům se to líbí a tak je používají na vše. Do vlasů, na svazky bankovek, děti na praky a také na kontrolu kvašení. Ani netušíte jaký je to krásný pohled když na dvaceti demižonech všechny stojí v pozoru. Pokud ale začnou klesat, už začíná být konec…..kvašení a když splasknou úplně tak je po ptákách a jde se stáčet.
Elena Valeriánová
U nás doma dělala víno z černého rybízu maminka. A bylo výborné, jak všichni tvrdili a sama si přitom nedala ani hlt. Táta pracoval v lese jako dřevorubec a v termosce si v zimě nosil čaj s vínem, poctivě půl na půl. Jednou k nám přišla kamarádka s manželem. Chlapi šli něco kutit do garáže a my dvě byly pěkně v teple v obýváku. A měli jsme doma právě ten mámin rybizák. Pilo se to jako dobrá šťávička. Já jen symbolicky, protože jsem zrovna na toto pití nebyla a kamarádka několik skleniček. Přes moje varování, že to leze do nohou i do hlavy vyzunkla skoro celý litr. A pak nemohla vstát, manžel ji totálně opilou vedl domů. Fajn článek, hezky mi připomněl vzpomínku.
Jana Kollinová
Bavím se! Vzpomínám na tatínka, který dělal víno ze všeho možného co na zahradě dozrálo. Ve sklepě to bublalo v několika padesátilitrových demižónech jako v alchymistické laboratoři. Zhulákaný býval nejen tatínek, ale jednou i syn, když pomáhal dědovi nasát hadičku při stáčení do láhve, "opičku" jsem měla také a o sousedech netřeba mluvit, ti u nás měli zavedenou hospůdku. Odolával jen pes a moje asketická maminka. Je neuvěřitelné, jak tahle domácí "vína" lezou do hlavy! Vzpomínáte na povídání pana Menšíka o vománkovém vínu? :)
Dana Puchalská
Hezký...... :-) :-) :-)