Seriál o letničkách: Čapí nůsky, dnes muškáty nebo pelargonie
FOTO: archiv autora

Seriál o letničkách: Čapí nůsky, dnes muškáty nebo pelargonie

2. 7. 2019

O muškátech se dovídáte ve všech ilustrovaných katalozích, nabízí se Vám spektrum odrůd od bílých po tmavě rudé, velkokvěté, drobné, "stojaté", převislé. Méně se hovoří o jejich původu a minulosti.

Pochází ve velké většině z jihu Afriky, z oblastí se srážkami nerovnoměrně rozdělenými v roce. Musí tedy překonat období bez srážek, jinak by rostliny zahynuly. Mají proto buď dužnaté listy u nichž je omezený výpar, nebo ztlustlé kořeny, oddenky, stonky, jsou porostlé chloupky. Divoké druhy mají i květy žluté, u kulturních tato barva chybí. Na konci 17.století se začaly přes Holandsko dostávat do Evropy nové rostliny z Kapska, mezi nimi i Gerania, jak se tehdy říkalo pelargoniím. Jméno je odvozeno od tvaru plodů, připomínajících zobák ptáka jeřába, řecky řečeného Geranos. U nás, v Čechách, se jim mezi lidmi začalo říkat "čapí nůsky", stejně jako některým kakostům.

Jako každá novinka obešla Evropu, a mnohde zakotvila natrvalo. Šlechtěním se začaly zabývat firmy v Anglii, Rakousku, Francii. Nejprve byly v "kursu" obyčejné, „stojaté“ pelargonie (Pelargonium zonale) v barvě červené. První plnokvěté se objevily po roce 1855. Sláva rostlin stoupala, v roce 1875 byla založena pobočka Královské zahradnické společnosti přímo se zabývající jen pelargoniemi. Nové odrůdy měly i různě zbarvené listy, bíle, žlutě lemované i skvrnité.

Na jedné výstavě byl přistižen zahradník, jak řeže řízek z jedné rostliny. Soud mu po prozkoumání případu a poté, co byla pelargonie uznána za "křovitou dřevinu", udělil trest buď 5 liber šterlinků nebo 2 měsíce vězení s těžkou prací.

Pokud by se tehdejší praxe přenesla i k nám, byla by pokladna měst pořádajících výstavy květin plná, města po odpracovaných trestech jak z cukru.

Populární byly i voňavé muškáty, hlavně na vsi. Stály celý rok mezi dělenými okny domků, ráno voněly, přes den jejich silice zaháněly mouchy od oken. Jejich sláva pominula nastěhováním babiček do domů s úzkými parapety nad topením. Málo kdo si uvědomoval, že chránily byt před hlukem i před prachem. Mezi chlupy na listech se ho zachytilo velké množství, zpomalovala se i cirkulace vzduchu, zvyšovala se výparem vody i vzdušná vlhkost. Dodnes však patří vonné muškáty mezi užitkové rostliny, pěstují se v tropech na polích, sklízí jako u nás jetel, vojtěška, lisují a extrahují se z nich silice.

Divoké, z míst, kde neprší i více jak půl roku, pocházející pelargonie, jsou hledané zejména milovníky neobvyklých sukulentů, "bonzají". Mají drobnější kvítky, jemnější barvy, vyskytují se i žlutavé a nazelenalé květy.

Dnes pěstované odrůdy jsou složitými kříženci planých rostlin. Vedle těch dnes již obyčejných páskových se dostalo na výši i šlechtění pelargonií velkokvětých (koukolky, anglické muškáty,...), i dnes nejčastějších převislých. Základem množení je buď osivo, u něhož je jistá barva i jednotnost rostlin, či pestrost barev při stejné ranosti a vzrůstu, nebo vegetetivní množení bezvirózních, zdravých matečných rostlin u odrůd výjimečných vlastností. Nerozhoduje již jde-li o tzv.zonálky (Pelargonie páskové – P. zonale), či převislé, peltáty (P. peltatum). Můžeme být rádi, že se šlechtění děje i u nás a české odrůdy sbírají mnohá ocenění i v Holandsku, Anglii, Francii.

Chceme-li pěstovat rostlinky od semene, měli bychom je vysévat již v prosinci. Na trhu je dostatek substrátů jak pro výsevy (např. substrát A,  Výsevní substrát), tak pro následné pěstování a hnojení (speciál pro muškáty,... substrát B, univerzální, tekutá, sypká hnojiva i tzv. tyčinky, tablety,..). Zdravější jsou rostliny mírně zalévané, kvalitně hnojené.

Nejčastější chorobou je korkovitost. Vyhneme se jí řidším sázením rostlin, zaléváním po ránu, hnojením hnojivy s nižším obsahem dusíku. Napadá tedy příliš nahnojené, husté, na list a večer zalévané rostliny, ve špatně odvětraném místě. V těžkém substrátu, stále podmáčené, trpí hnilobami kořenů, v bytě v zimě občas molicí, mšicí. Molice se zbavíme opakovaným ošetřením přípravkem Mospilan, Careo, mšici napoprvé zničí Pirimor i minerální oleje.

Zimování je nejlepší na světle, při teplotách kolem 15oC, omezené zálivce. Existuje mnoho zaručených způsobů (ve tmě ve sklepě, v novinách,...), tyto jsou vhodné spíše u starších rostlin. Vhodné je též přezimovat mladé rostliny ze srpnového řízkování, nahusto vypíchané, po jaru rozsazené na konečnou vzdálenost v truhlíku.

Jako zahradník bych ale řekl, že nejlepší je nakoupit je každé jaro nové. Objevují se stále nové barvy a tvary květů, různého vzrůstu, vitality.

Aniž bychom si to dnes uvědomovali, chrání nás květiny za oknem před hlukem a prachem z ulice, dají se totiž pěstovat i na té nejsušší a nejrušnější, nejprašnější třídě ve městě. Vzhledem k tomu, že mají rády teplo a světlo nehodí se na severní okna, tam je mohou nahradit fuchsie a lobelky.

 

Květoslav Mráček

 

 

 

 

květiny
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.