Několik řádků o Holandsku. II. část – rodina, život a ekonomika
ilustrační foto: pixabay.com

Několik řádků o Holandsku. II. část – rodina, život a ekonomika

17. 7. 2019

Nizozemci většinou neobědvají. Ráno se snídá – bohatě – a dlouho, i 30 až 40 min. Na oběd ale jen nějaký bílý chléb nebo sendvič do ruky. A potom až večeře, tak kolem 18.00 až 19.00 hod. Většinou večeří celá rodina a večeře je teplá, jednoduchá rychlá, maso nebo ryby a malá příloha a trochu zeleniny. Samozřejmé je, že tento rytmus je závislý od zaměstnání otce – tam je pořád ještě otec hlava rodiny. Úřednici všeho druhu začínají pracovat kolem 8.30 až 9.00 hod. a vrací se domů většinou kolem 18.00 až 19.00 hod.

Večeře je středem i závěrem dne. Od stolu u večeře se nevstane dříve, až dojí otec rodiny, a ten jí velmi pomalu. Jídla se uvaří jen tolik, kolik se právě k té večeři sní, nebývají zbytky. Když jsou k večeři 4 lidé, tak 4 kousky masa. Ani o chlup více. U jídla se potom nic nepřidává, paní domu rozdělí jídlo hned na poprvé. A další není. Maso kuřecí, krůtí (ne moc), hodně hovězí a všechny možné ryby. Kapr se tam moc nejí, je to plevel a pro ně podřadná ryba. Vepřové maso se jí málo, bůček jsem tam neviděl, vepřovou hlavu nebo koleno – neexistuje běžně v obchodě. Sádlo se v kuchyni nepoužívá, málo je i máslo. Vše na oleji nebo na různých tucích. Nedělají se knedlíky, ani omáčky našeho typu. Po večeři káva – hodně! Po večeři často jeden malý zákusek. Ve všem je racionalita, skromnost, nerozhazování, nepřejídání. Takto je to v běžné normální rodině. Samozřejmé jsou výjimky, tak jako všude a ve všem. Někdy bývá později i druhá večeře – často "Patat" – hranolky s majonézou, tak kolem 22.00 hod. Mladí lidé už stravování doma hodně podřizují moderním návykům.

Typické holandské jídlo se těžko hledá. Ale jedno přece jen vzpomenu: Hovězí roštěná, nakrájená na kousky asi tak na 5 x 5 cm kostky, opepřit, osolit, obalit v mouce, trocha oleje a dát do nepřilnavého hrnce, prudce opražit, až maso tzv. zbělá, a potom zalít trochou vývaru, může se přidat cibule, řapíkový celer, zázvor – dle chuti. Hrnec dát na nejmenší stupeň tepla a takto dusit na minimum šťávy asi tak 4 až 5 hod. Maso bude vláčné, černé, a objem masa se hodně zmenší, šťávy by mělo tak být málo, šťáva bude silná a tmavá. Vývar přilévat při vaření velmi málo, aby se to tak skoro pořád připalovalo. K tomu tzv. holandské brambory a tj. šťouchané brambory s kousky uvařené mrkve zároveň s brambory (mrkve poměrně hodně) a s uvařenou cibulí, vše hrubě promícháno. K tomu se podává kompot ze zimních tvrdých hrušek vařených s velkým množstvím cukru, hřebíček a vanilkový cukr i vanilka, citron, a dost dlouho se vaří – asi hodinu až dvě, aby se to dalo vůbec kousat. Jsou to speciální hrušky na tento kompot.

Den končívá pro děti kolem 23.00 hod. – škola totiž začíná většinou také až před 9.00 hod. a rodičům končí den až tak kolem 24.00 hod.

Ženy jsou z velké části v domácnosti a starají se o rodinu, a to asi do 14 roků věku dětí. Děti se rychle osamostatňují a velká část dětí na střední škole již nebydlí doma, ale ve studentských podnájmech. Velmi brzo v dětském věku, ve škole i v rodině, je do dětí vtloukána ekonomika a peněžnictví, jak osobní i tak rodiny. Děti od cca 6 roků již dostávají kapesné a asi od 10 roků již mají svůj účet u banky a svoji platební kartu. Rodiče dají dětem peníze na BÚ a dítě s tím musí hospodařit, žádné mimořádné příspěvky, na to jsou holandští otcové velmi tvrdí.

Vánoce: V Holandsku je větší „dárkový svátek“ Santa Claus - 6. prosince, než Vánoce, ty bývají skromné. Vánoce jsou rodinné a dávají se jen omezené dárky, a to ráno na Boží hod Vánoční (25.12.)! Vánoce, to jsou návštěvy, výlety, návštěva kostela apod. Je velkým zvykem, že na Štědrý večer se sejde celá rodina, ten donese jedno jídlo, druzí zase jiné jídlo, nebo zákusek apod. a tak pro domácí hospodyni to není zas tak náročné. Obyčejně je na Štědrovečerní večeři i 15 až 20 osob. Většina starších pak po večeři odchází na Půlnoční mši.

Školství je jiné jako u nás, základní je obdobné našemu, a asi od 6. třídy se již rozděluje na budoucí řemeslníky a studenty. Není to kastování, vychází se z toho, jak se žákům daří v základní škole, o co projevují zájem a na co v budoucnu má. Neznamená to, že žák s výučním oborem s maturitou nemůže jít na vyšší střední školu nebo na vysokou školu. To je možné, ale ne příliš běžné. Běžné je, že žák / student opakuje ročník a to z mnoha důvodů, nejčastěji pro svoji liknavost ke studiu.

Hodně prací na domě nebo na bytě se objednává u malých řemeslných firem, tyto firmy jsou nyní již většinou provozovány cizinci - Slováky, Poláky a pod. Řemeslníků Holanďanů v posledních 10 až 15 letech hodně ubylo. U těchto drobných prací velmi „kvete“ černá ekonomika. Celkově holandská vláda hodně bojuje s černou ekonomikou.

V Holandsku je požadována perfektní pracovní morálka a vysoké nasazení. Spíše vám odpustí vzdělání, když svůj obor ovládáte, než liknavý přístup k práci, a to můžete mít třeba několik titulů. V Holandsku se na tituly nehraje a nepoužívají se většinou ani u jména.

Starší osoby často tráví poslední roky svého života v domovech pro seniory. Tento sociální program je v Holandsku na vysoké úrovni, vč. domácí péče, charity, s velkou řadou dobrovolných pracovnic.

Holanďané se dožívají v průměru vysokého věku. Není zde příliš rozšířen pohřeb žehem jako u nás. Většina pohřbů je do země. Kar po pohřbu je skromný, krátký, vzpomínkový.

Protestantské kostely jsou také velmi skromné, faráře platí obec z příspěvků věřících. Nového faráře vybírá obec a kostelní rada na základě výběrového řízení na dobu určitou. Je obvyklé, že v sobotu nebo v neděli rodiny zvou faráře na oběd, žije-li sám. Velmi často jsou zde také farářky. Vše je velmi přísně ekonomicky sledováno, provozování křesťanství je plně v režii obce a za peníze věřících, s dohledem několika členné kostelní rady. Málo věřících – žádný farář a kostel se uzavře. Stát nic nedotuje. Hřbitovy má ve správě obec. Církev má velmi jednoduchou organizaci, s minimem úředníků, administrátorů a její náklady jsou minimální. Vše z příspěvků věřících. I zde je v Holandsku tvrdý kapitalismus. U kostelů se sdružují např. různé pěvecké sbory, pořádají se bazary zboží, bleší trhy ve prospěch kostela, pořádají se také různé akce ve prospěch obce. Holanďané jsou v tomto směru hodně konzervativní.

V Holandsku si musíte zvyknout, že v rodině, v zaměstnání, ve společnosti se pořád mluví o penězích, o cenách, o ekonomice. Absolutní tabu je však váš plat, vaše mzda. Na to se nesmíte nikdy zeptat. To vám Holanďan nikdy neřekne a považuje to za nevhodnou – takřka urážející otázku. V Holandsku je věk odchodu do důchodu obdobný jako u nás. Ale řada firem má ve smlouvách s pracovníky i dřívější odchod, který se platí ze sociálního pojištění firmy. Dále každý občan Holandska, ať pracoval nebo nikdy nepracoval, tak od svých 65 roků bere státní starobní důchod, a to nyní cca 300 €. Tento starobní důchod se tedy vyplácí k normálnímu důchodu. Státní důchodový účet je samostatný, není přímo napojen na státní rozpočet Nizozemského království a mnoho roků je s kladným výsledkem. Firmy se velmi zapojují do důchodové politiky svých zaměstnanců. Tato kombinace důchodů v Holandsku je na vysoké ekonomické úrovni. Holanďany příliš nezajímá, co se děje v cizí zemi, včetně EU. Je zajímá hlavně to, co se děje doma, v jejich vlasti, v jejich rodině. S tím souvisí i určité omezené obecné znalosti zeměpisu,dějepoisu a pod. Československo si pletou s Jugoslávii a Česko s Čečenskem. S tím se setkáte velmi často. Mě několikrát zařadili do Skandinávie. To prosím není pomlouvání, to je popis skutečnosti.

Ekonomka je dlouhodobě na vysoké úrovni a pracuje s velkými rezervami „na horší časy“. V Holandsku se moc nestávkuje, ale odbory tam dělají rozumnou vyjednávající práci. Platí tam staré heslo: Budu stávkovat, nebudu pracovat, nebudu brát žádné peníze! V Holandsku je velký nedostatek pracovních sil v zemědělství, stavebnictví, ve službách, v dopravě, apod. Velká část studentů pracuje jak o prázdninách, tak během školního roku. Mnozí mladí Holanďané mají i dvě zaměstnání. Běžná pracovní doba je kolem 35 hod. týdně. Běžné je, že je 6 týdnů dovolené. Plat se bere také v červenci nebo srpnu jako jeden plat navíc, na dovolenou, a v prosinci další plat navíc, na Vánoce. Takže většina Holanďanů má obyčejně 14 platů za rok. Většinou jsou daně z mezd vyšší než u nás. Ale jsou tam různé daňové výjimky – daňový systém je úplně jiný než u nás. Jsou daňové úlevy na hypotéky a většinu půjček vůbec atp. Většinou se mzda zdaňuje až v ročním vyúčtování, takže celý rok berete hrubou mzdu a tu potom zdaníte. Sociální a zdravotní pojištění je zhruba obdobné jako u nás podle typu pojištění nebo pojišťovny. Řada lékařských úkonů se ale musí platit, nebo se člověk na ně musí předem, samostatně připojistit. Platby operací, či zdravotních výkonů jsou velmi drahé.

Holanďané velmi málo – skoro vůbec – nerozumí našim vtipům, a asi je i zbytečné jim je vykládat nebo vysvětlovat, prostě vtip nepochopí, nepochopí vůbec, o co v anekdotě jde. Prameny těchto odlišností jsou v jejich vážnější povaze a z obliby velkého klidu bez emocí.Středem pozornosti vtipů Holanďanů jsou Belgičané, po pravdě řečeno, tak já jsem některým holandským vtipům o Belgičanech také neporozuměl. Ovšem označení řidiče, že jezdí jako Belgičan, tak to je mezi řidiči v Nizozemském králství urážka nejvyšší.

Pokračování příště...

cestování
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%