Gruň náš šumný jediný

Gruň náš šumný jediný

13. 9. 2011

"Ty, jenž jsi přišel z doliny, nech zdráv si, nech máš šediny, na hory naše vzpomínej, na Gruň náš šumný jediný. " Úryvek z básně Petra Bezruče s názvem "Turistům na Gruni" opěvuje jedno z nejhezčích míst Moravskoslezských Beskyd. 

Gruň dostal pojmenování podle svojí podoby. V řeči prvních osadníků – valašských pastýřů - znamená „gruň“ táhlý travnatý horský hřeben. Tak vypadal Gruň až do padesátých let. Zdejší půda musela uživit, byť skromně, velké množství lidí a ti si jí velice vážili. Později, když ubylo hospodářů závislých svou obživou na půdě, začaly mnohé pozemky zarůstat náletem dřevin. Svou roli sehrálo i necitlivé zalesňování pasinků lesní správou. Proto bohužel nenávratně zmizely některé kouzelné pohledy zachycené na dobových fotografiích. I přesto zůstal Gruň posledním odlesněným a obydleným horským hřebenem v Beskydech.

Turistů ubylo

Ještě před dvaceti lety patřil Gruň k turisticky nejnavštěvovanějším místům Beskyd. Nádherné rozhledy, kdy za krásného počasí bylo vidět až na více než stokilometrů vzdálené vrcholky Malé Fatry, lákaly každý víkend stovky turistů. Ačkoliv i dnes je nádherná šestikilometrová trasa z Gruně na Bílý kříž velmi oblíbená, přeci jen působí Gruň a jeho okolí poněkud smutně. Turistů je pomálu, v létě je v okolních lesích moní spatřit spíše houbaře či borůvkáře.

Nicméně své kouzlo toto místo neztratilo. Petr Bezruč věděl, proč vzdát Gruni hold ve své básni.

 

Více informací najdete zde: www.stezka-grun.cz

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.