Stromy umírají vstoje
Foto: autorka

Stromy umírají vstoje

24. 9. 2019

Na setkání s Františkem jsem byla velmi zvědavá. Znala jsem pouze jeho virtuální podobu - tj.fotografii muže s přísným výrazem, na kterém si zřejmě dle svých občasných bonmotů zakládal, ale hlavně jako účastníka nesčetných diskusí o politice a životě kolem nás. Diskutoval vždy věcně, pomocí argumentů, kterých měl díky svým rozsáhlým encyklopedickým znalostem vždy velkou zásobu. Nikdy nikoho agresivně nenapadal. Jeho zbraní, nejen v diskusi, byl humor, a zvláště k ženám se choval gentlemansky. Pro svoji pevnost a určitou neústupnost v názorech mi připomínal strom s kořeny pevně vrostlými do země, který se pod náporem vichřice maličko ohne, ale vzápětí narovná a dál pevně stojí na místě. 

Pozvání na schůzku v Praze zprostředkovala bývalá íčkařka, se kterou jsem se v té době přátelila. Velmi ráda jsem její pozvání přijala, zvláště, když jsem se dozvěděla, že přijede také František. A tak se stalo, že jednoho všedního dne jsme stály v hale Hlavního nádraží a vyhlížely Františka.

„To je on!“ Vykřikla jsem vteřinu před tím, než ho rozpoznala moje kolegyně.

A byl to opravdu ten strom, kterého jsem si představovala. Větve sice maličko pokroucené, ale i tak z něj vyzařovala určitá nezdolnost. Přestože se snažil zachovat nehybný výraz, podařilo se nám ho rozesmát, když jsme ho uvítaly chlebem a solí. Jeho rozesmáté fotografie v úvodu tohoto článku si proto velmi cením.  

Prožili jsme příjemné odpoledne při procházce Prahou a následným posezením U Pinkasů.

František se rozpovídal a svým vtipným způsobem glosoval dění kolem, po chvíli si získal i další posluchače, kteří se zapojili do diskuse s ním, a zanedlouho bavil celou hospodu.

Když se před časem odmlčel, po návratu na portál i60 přiznal menší zdravotní indispozici. Tehdy jsem si říkala - František je silný, on to zvládne. Zvláště když po rekonvalescenci opět přiznal, že si našel přivýdělek na vrátnici.

Zpráva o jeho úmrtí na mne proto zapůsobila jako blesk z čistého nebe. Stromy přece neumírají.

Ale ano – stromy umírají vstoje.

Kniha  s názvem „Alma matěra", kterou mi František tehdy věnoval, mi vždy připomene jeho podobu, kterou jsme znali – vtipného, přemýšlivého, noblesního člověka.

Ráda bych mu na jeho poslední cestě zamávala, ale myslím, že on by podobným melodramatickým gestům nebyl příliš nakloněn.

Tak alespoň posílám tuto píseň "starého Vody":

Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květuše Pinkasová
Tak jsem si Františka i představovala... Děkuji Ivanko za směr k hezkým okamžikům...
Jana Kovářová
Moc pěkně napsané. Našla jsem článek teprve dnes.
Helenka Červenka
A já článek zazdila úplně, no ještěže to Květinka připomněla, moc hezké vzpomínání
Elena Valeriánová
Málem jsem tuto krásnou vzpomínku propásla. František už ví... Jen aby se mu tam kde je dařilo diskutovat a našel tam k sobě protějšek. Děkuji.
Hana Rypáčková
Hezká vzpomínka.
Soňa Prachfeldová
Ivanko, krásné !
ivana kosťunová
Děkuji všem, kteří se mnou zavzpomínali na Františka.
Jan Zelenka
Toto je moc hezká vzpomínka. Já jsem pana Mendíka neznal, tak beru to, co píšete.
Naděžda Špásová
Ivano, hezké připomenutí pána, kterého jsem sice osobně neznala, ale byl nedílnou součástí našeho portálu. Občas mě štvalo, ale stalo se mi, že jsem s jeho názory plně souhlasila. Asi se tomu tam nahoře chechtá ( nebo tam dole?, byl to přece jen neznaboh). Ať je tam, kde se mu bude líbit. :-)
Anna Potůčková
Krásná vzpomínka na Františka, jeho odchod zde zaskočil snad všechny Íčkaře a Íčkařky! A písen také skvěle vybraná!
Marie Doušová
Hezká vzpomínka na Františka a krásná píseň. Dík.
Dana Puchalská
Děkuji, je to milá vzpomínka. A hudba je parádní.
Eva Mužíková
Ivano, děkuji Ti za krásnou vzpomínku.
Ilona Kolářová
Jsem ráda, že jsi o Františkovi napsala. Přemýšlela jsem o tom také, ale, bohužel, už jsem se s ním nestačila setkat osobně.
ivana kosťunová
Potěšení bylo na mé straně. Spěchala jsem na autobus, tak jsem se nestihla se všemi rozloučit. :))
Jarmila Komberec Jakubcová
Ivanko velký dík za článek a připomenutí našeho Františka. Jsem ráda, že jsem tě dneska poznala osobně.
Jitka Hašková
Hezká vzpomínka. Děkuji.
Jana Šenbergerová
Já vám děkuji oběma. Také jsem od Františka dostala knížku Alma matěra. Nenapadlo mě, že by se tak brzy mohla stát vzpomínkou na někoho, kdo už tu není.
Alena Vávrová
Velice milé překvapení, dík, že ses podělila, Ivano.
ivana kosťunová
Zuzko moc ti děkuji
Zuzana Pivcová
Jsem rada, ze jsem zde na internetu u recepce clanek nasla a mohla odsud z dalky zaradit. Skoda, ze ostatni z nas takovou vzpominku nemaji. Frantisek byl mezi nami Single seniory i v clanku v iDnes koncem roku 2015. Pusobil tam velmi skromne a ne jako na fotce na Profilu. Ivano, dekuji.
Hana Nováková
Ivano, hezká vzpomínka na Františka a k tomu i nádherná píseň.