Lesy černé, lesy mé... A jedeme dál

Lesy černé, lesy mé... A jedeme dál

21. 10. 2019

Tento článek berte jako doplnění nebo pokračování článku Jaroslava Chatváta „Lesy černé, lesy mé….“ Ze dne 15. 10. 2019. Zde

A hned něco ze života. U nás je na místě bývalého kravína, kde zbyl jen betonový plac, překladiště a výroba palivového dřeva. Se zaměstnanci se trochu znám, takže když jsem chtěl palivo na zimu, nabídli mi „macany“ s průměrem kmenu nad 40 cm ve dvoumetrových délkách. To se s běžnou „motorovkou“ musí řezat z obou stran, nebo sehnat padesátku lištu, ale musí se to pořezat na místě, kam to padne z auta, s tím nikdo už nehne. Souhlasil jsem, pilu mám, v lese jsem dělal, a tak jsem doufal, že si bez problémů poradím se zpracováním do formátu, který vyhovuje mým kamnům. Ale proč nabídli kmeny nad 40cm? Čím větší průměr, tím větší výtěžnost dřeva z kubíku na rozdíl třeba od „laťoviny“, a pro mne to bylo dost výhodné. Jak jsem se rozhlédl po jejich areálu a strojích, zjistil jsem, že mají hezkou (červenou) linku na zpracování dřeva. Řeže to na 20 až 40cm a hned to protáhne štípačkou, ale zpracuje kmeny jen do 40cm v průměru. Takže jsem dostal dřevo pro ně už nadměrné a nevhodné. Když mi to kamarád z auta sklopil na dvůr, no, to byla pohroma, jak v lese po vichřici. Nabrousil jsem pilku, dolil palivo i mazivo a šel na to. Ale uf...za chvíli bolela záda. Vše se řezalo na zemi a v předklonu, a to není už nic pro moje staré kosti. Dělal jsem z toho placky do tloušťky asi 12cm. Ty se dají odnést jednou rukou a lépe prosychají. Rovnal jsem to do figury a přikryl plachtou. Tak to bylo loni a dnes se už jen ohřívám. Tenkrát jsem si nanosil asi deset těchto placek ke krbu, ale pak jsem odjel na pár týdnů a po příjezdu bylo celkem teplo, tak se netopilo.

Jak tak sedím u PC, začali mi lézt po monitoru broučci, no, ale to se na vesnici stává. Napřed jsem je honil Biolitem, ale asi jim chutnal a množili se dále. Když už jich ale byly desítky, tak jsem pojal podezření, že jsem někde chyt nějakou verbež jako třeba štěnice nebo šváby, a že mne to sežere, nebo vysaje až na kost. Tak jsem jednoho chyt, dal pod lupu a začal hledat podobné broučky na netu. Ha, byl to kůrovec co se nalíhl z těch polen u krbu, nevím, jak dlouho se líhne, ale u mne to byly snad tři týdny.

Z Wiki kůrovec zde.

Tak to byl loňský rok, a budu pokračovat dějem, ale už z letošního roku. Projel jsem s náklaďákem náš státeček od Šumavy - Vyšší Brod - až po Karlovy Vary, Most, Děčín, severní i jižní Moravu. Všude na krajích lesů u cest spousta natěženého kůrovcového dřeva připraveného k odvozu, ale kam? Auta „dřevoklády“ jsem potkával po stovkách denně a vozili to jedni na sever a druzí na jih. V televizi brečeli, že toho dřeva mají přebytek a nevědí, co s ním. Tak mi napad nápad, jak „levně“ získat palivo, a bral bych i celé auto kmenů. Našel jsem si lesácké stránky, kde nabízeli „levné“ palivo, už od 400.- za kubík nebo plnometr, už nevím. Tak jsem zavolal na pár telefonů, a dozvěděl jsem se, že skutečná cena je 850.- za metr + doprava. Tak to by mne vyšel metr dost nad tisíc korun, dráž než z našeho skladu.

A teď k tomu kůrovcovi, možná vám to z předešlého textu dochází. Ten brouček nikdy neopustí pokácený kmen úplně a mnoho třeba opožděných larev v něm přebývá i po vytěžení a rozvozu lidem jako palivo, kde se dále dolíhne a namnoží v okolí dalších vesnic. Těch zásob na zimu jsem viděl u chalup mnoho, někdy i několik aut, ale jen jsem tiše záviděl. Chyběly mi známosti k levným zdrojům, místo na uložení i peníze na několikaletou zásobu.

Letos přišli na způsob, jak se tohoto dřeva zbavit. Vozí se k nám v lodních kontejnerech mnoho výrobků z Číny a zpět jezdily prázdné. Tak je nacpeme kůrovcovým dřevem, přidáme krabičku, co během několikaměsíční cesty ty broučky vyhubí, a Číňani se mohou stát velkovýrobci papíru, na nic jiného se tento materiál již nehodí. Ale možná i na palivo, protože broučkové jsou jistě už kaput.

Vysoce odborný článek i s historií kůrovcových kalamit je zde

Je to již dlouho, četl jsem knížku povídek od Karla Klostermanna „Ze světa lesních samot“ kde ze zabývá také Šumavskou kalamitou z let 1868-1870. Tehdy všechno obyvatelstvo vzalo sekery a pily a jen s volskými potahy polomy a kůrovcové dřevo dokázali zpracovat. Předpokládám, že navazovala i preventivní opatření a nová výsadba.

No a co závěrem. Nevěřte nikomu, a hlavně médiím, co se týče boje s kůrovcem. Na mne to dělá dojem, že veškeré „odborné“ články jsou jen věšák na reklamu. Dřeva je přebytek, ale ceny dražší než při běžném prodeji. Za druhé, kůrovec a jeho „sadba“ se rozváží jako palivo všude po republice, takže podle mne kůrovcová kalamita skončí, až nebudou mít ti broučci co žrát a pojdou hlady, a tudíž nebude už ani prkno na skladě.

PS. Okolo tohoto tématu se stalo ale již od doby první republiky mnoho chyb, ale hlavně politických rozhodnutí. Ať jde o zodpovědné lesáky a jejich jmenování systémem „já na bráchu..“, aktivity Zelených nebo cenové politiky, co se týče zpracování a prodeje dřeva. Bude to pokračovat tak, že stát nebo EU investuje velké peníze do obnovy lesů a jak je zvykem, bude práce a peníze, zaměstná to stovky odborníků a času v televizi, ale lesy stejně nikde.

Další téma a zase na dlouho je likvidace polomů v Brdech v roce 1942 „Třetí říší“, ale to zase jindy.

 Podle tajné zprávy ještě někde kousek lesa zbyl.

 

Hodnocení:
(5.2 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Říká se, že tuto kalamitu způsobilo především sucho. Jakmile se ale vykácejí lesy, a u nás už jich moc nezbývá, zpětně to způsobí další vysychání nejen půdy, ale hlavně pramenů. Stružky a potůčky nekryté porostem vysychají čím dál tím víc. Smutný je pohled na holiny kolem ...
Libor Ptáček
Zuzano, s tím Rakouskem. Naše kamiony se dřevem jezdily naložené po střechu, tak že přetížené. V Rakousích se to muselo přeložit ze dvou našich na při Rakouské, aby to vyhovělo jejich předpisům. A ty lesy na stojato? To už je staré. My vyvážíme klády a dovážíme nábytek a OSB desky, eurohranoly a další výrobky, taky už dlouho. Pokud není síla a zájem chránit naše hospodářství, je to marné….Obálka předem dělá divy.
Soňa Prachfeldová
Dobrý článek , díky.
Zuzana Pivcová
Já si také pamatuji z 90. let, že se v jižních Čechách vozilo dřevo do Rakouska. Vždy v létě, když jsme třeba jely na výlet do Vodňan, viděla jsme tam celé vlaky se dřevem, kterak míří k hranicím. Rakušákům kůrovce určitě neposílali!
Hana Rypáčková
Díky Libore. Ještě v roce 2001 jsem pracovala v CEV a jezdili jsme se učit k Bavorákům, jak nechat lesy napospas a netěžit, les se u nich opravdu sám obnovoval, ale neměli monokultury. Přesto se to na některých zkušebních plochách zmotořilo, díky listnáčům. Byl z nich mladý prales. Ale... Pláču nad Šumavou.
Dana Puchalská
Libore, pamatuji si moc dobře na pobyt na Šumavě. Bylo to ve vesničce Lipka. Kolem kanálu, který tam protéká jezdila nákladní auta z Rakouska a Německa a na nich bylo opravdu hodně vytěženého dřeva. Když jsem se ptala místních, jestli se mi to nezdá, tak jen lehce pokrčili rameny. Prý je to tu normální. Psal se rok 1990. A kůrovec tam tehdy nebyl. Myslím si, že se tomu říkali "prodat les na stojato" .
Libor Ptáček
Zuzano, zítra vyjde pokračování tohoto článku včetně příčin a důsledků tohoto stavu. Ten problém je se současnou politickou garniturou neřešitelný. Dřevo v lesích je jen důsledek a jestli tam vyhnije, na stojato nebo na ležato, to na věci už nic nezmění. Poškozen je celý ekosystém a nápravu by, samozřejmě za nesmírných obětí dokázal jen totalitní systém, ale v dnešní demokracii, kdy všichni rozhodují o všem je to beznadějné.
Zuzana Pivcová
Libore, hodně jsem se toho dozvěděla a za informace Ti děkuji. Co dodat? Chce to vůbec někdo řešit, nebo to jsou jen politické hrátky? Mně stačí v malém Týn a tamní polomy, do jejichž odstranění se také nikomu nechce.
Dana Puchalská
Libore jsi fakt nezmar, jak už poznamenala Eva. P. S. Kolem Rožnova pod Radhoštěm je to prý taky hnusně vykáceno. To nám minulé pondělí říkal rodilý Valach co byl u nás na návštěvě. Říkal že ho bolelo srdce.
Anna Potůčková
Kůrovec je velkým problémem. U nás jsou už okolo Hostýna leckde jen holé kopce. Hlavně v Rajnochovicích - tady býval ráj houbařů
ivana kosťunová
Díky za podrobný rozbor problému "kůrovec" To ale staví všeobecné povědomí o kůrovcové kalamitě do trochu jiného světla. Určitě jsi nastudoval i odborné materiály, nežli ses do toho článku pustil. A Píseň W. Daňka to skvěle glosuje.
Eva Mužíková
Libore, jsi nezmar!!! Mne bolí záda jen při pohledu na ty klády. Ale jelikož se pamatuji na ten pocit, který jsem měla vždy při pohledu na narovnané dřevo pod střechou, docela se mi po té práci stýská... Jen toho kůrovce bych klidně oželela...