Názor odborníka k tématu „kůrovec“
Ilustrační foto: pixabay.com

Názor odborníka k tématu „kůrovec“

22. 10. 2019

Volně tlumočím obsah telefonického hovoru s panem Stanislavem jako názor lesáka k tomuto tématu. Pán pochází z mysliveckého rodu a tvrdí, že zbavit se kůrovce nejde a ani to není účelem, stačí jeho omezení do běžných stavů.

Již tři sta let od dob Marie Terezie se ničil kůrovec běžně dostupnou metodou, to je zakrytí poraženého kmene chvojím, a po jisté době, když nalétali kůrovci, se kmen oloupal nebo šel friško na pilu. Z preventivních důvodů se kácely i stromy okolo, kde se rovněž předpokládalo napadení.

Vina našich předků je snad jen v tom, že pro rozšíření obdělavatelných ploch začali s odvodňováním mokřin a melioracemi, ale to v té době bylo žádané a nutné, avšak tím to vše začalo.

Dalším, už dnešním problémem je několik desítek tisíc vlastníků lesa do jednoho hektaru. Jak se dědí a případně i dělí pozemky, nedávno se i vracelo, vlastnictví je jen na papíře a majitel ani neví, kde ten kousek lesa má, a další je nezájem o tento lesík. I když péči o les nařizuje lesní zákon, majitelé to neumí, nemají na to peníze nebo na to pr..í. Na takovéto případy je však jen jediná sankce, a to jsou pokuty. Ty ale nevyřeší napadení lesíka kůrovcem a potřebná opatření nejde nařídit někomu jinému. Pokud majitel sousedního pozemku zjistí, že stromy takovéhoto majitele napadl kůrovec, může se jen dívat, jak se bude šířit po okolí.

Ale za podstatný problém a počátek všech kůrovcových kalamit pan Stanislav označil mimořádný pokles hladiny podzemních vod. Takže v tom jedeme všichni. Spotřeba vody na občana se pohybuje od 90 do 130 litrů na den, tyto údaje vodáren se lehce liší podle měst. Tak to vynásobíme deseti miliony, připočteme služby, průmysl a zemědělství a jsme u kořene věci. Snížit tuto spotřebu je nemožné, úspěchem bude, pokud bude zájem a podaří se zastavit nárůst.

Na to ale navazuje další problém. Tato použitá voda se odvádí do kanalizací, čističek a řek, takže místo vsáknutí v místě srážek nebo použití teče do moře. Další hledisko je, že srážková voda pro prosáknutí do podzemních zásobníků potřebuje čas, a to dost, takže náprava bude na dlouho.

Za podstatnou úchylku já považuji zelené střechy (kdo a čím je bude zalévat?) a do budov instalaci druhého vodovodního potrubí s celou technologií na šedou vodu. To problém neřeší a je to jen lapač na peníze majitelů a celkový výsledek je mínus. Stejně působí parkoviště u nákupních center a střechy velkých areálů. Z okapů a silnic šup do moře.

ALE, jak to souvisí s kůrovcem: jehličnaté stromy, pokud mají dostatek vody, reagují na poškození své lýkové vrstvy tím že poraněné místo zalijí mízou a z broučka udělají „jantara“.

Někde mám uloženo a mohu to najít, kolik materiálu a potažmo i energie je potřeba na jednu větrnou elektrárnu, hrozná čísla. Budu rád když mne někdo přesvědčí že ta vrtule vyrobí více energie než bylo potřeba na její vznik a případnou likvidaci.

Takže jsme odhalili příčiny, ale co s tím? Civilizace potřebuje vodu i dřevo, ale tato náprava by musela být celoevropská, což je prakticky nemožné, stejně jako s oteplováním, CO2 a plastovými odpady. S tímto stavem se asi budeme muset smířit.

Nebo má někdo z vás doma další Gretu Thunberg + zde (16), která dokázala v OSN zaujmout  (hlavně svým divadelním projevem) a získat mocné tohoto světa pro obnovu ekosystému?

Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Libore, když jsem byla před pár lety na Kypru, tak tam nám místní průvodkyně říkala, že mají velmi přísná opatření, např. voda se smí pouštět pouze ve stanovené hodiny a koupat se je dovoleno jen v sobotu nebo kdy. Nám to zní jako středověk, ale lidé to dodržují, protože jinak by byli záhy na suchu všichni. No, vlastně nedodržují to hotely, tam cizinci házejí každý den v koupelně na zem ručníky - znamení, že se mají vyprat. V Číně se kdysi surově zavedla politika jednoho dítěte. ano, zdá se to nehumánní, ale jak jinak zabránit celkovému hladomoru? Pomohlo to. Tak u nás by nějaká úsporná opatření taky neublížila. Ale samozřejmě bez rozdílu pro všechny, žádné my a oni.
Libor Ptáček
Tak uběhly dva týdny a výživná diskuse k tématu kterému se věnovali celkem tři články. Děkuji vám za příspěvky, ale… všichni konstatují že lesy jdou do háje, žádný příklad že to jde napravit. Stejně jako u spousty dalších civilizačních nemocí nám to příroda vrací. Celou tu dobu jsem se věnoval na netu tomuto tématu, a závěr? Je spoustu odborníků a taky „odborníků“ co se tímto zabývají. Věřím že většina názorů je správná a pomohla by. ALE. Za současných podmínek, politických, ekonomických, aktivitách „dobrosráčů“ a spousty ochránců „něčeho“ je to nemožné. Všichni co rozhodují jsou prakticky nezodpovědní ať velí čehý nebo hot. Snad si příroda poradí sama a aspoň někde kousek lesa zbyde. Ano, bylo by řešení, ale za kapitalismu s lidskou tváří to je nemožné, a asi by nás to všechny dost bolelo. Uvedu jen teoretickou možnost řešení. Tak si představte že dojde k podstatnému nedostatku elektřiny, a stát všem omezí dle předchozího průměru spotřebu elektřiny na 90% a potom šmytec..tma. Ze začátku budeme nadávat, ale pak se přizpůsobíme a budeme šetřit. Vím, je to utopie, ale šlo by to jinak? Možná..snad. Vrazit všem co se přiživují na tématu a na činnost dostávají dotace do rukou rejče a poslat je sázet stromky.
Dana Puchalská
Libore, děkuju a jsem za tenhle článek opravdu ráda. Ano, voda je problém nás všech a chudák příroda to prostě lidově řečeno o d s k á k a l a.
Hana Nováková
Nejsem odborník, ráda si vyslechnu slova odborníka, ale určitě souhlasím s Ivanou a Zuzkou. Naučili jsme se jako lidstvo plýtvat a pak, krajina se mění díky tomu, že se kácí les kde se dá, orná půda se na katatru mění na stavební pozemky a staví se o sto šest. Třeba u Kolína, černá úrodná zem proměněná na TPCA. A tak to jde dál a dál, pak vznikají nemoci stromů, suchem usychá les a další. Jen když se začnou vysazovat stromy, začne se šetřit vodou a další opatření, tak to chce dotáhnout do konce a ne za dva roky ustávat až do vyšumění....
Libor Ptáček
A další odborný článek. * http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/kurovec-nici-nase-lesy-protoze-jsme-hloupi-idnes-cz-blog
Libor Ptáček
Ivano, máš pravdu. Snad se peče nařízení že lány mohou být do třiceti hektarů a mezi nimi meze. Budeme obnovovat, ale za miliony z dotací EU. Na tom se napase kde kdo, a mám podezření že po pěti letech, kdy závazek k EU končí, to někdo vykácí a rozorá a jedeme dál. Možná jsem pesimista, ale dnes jde hlavně o peníze a lesy jsou na posledním místě. Četl jsem někde hezký příběh jak chodil děda na pivo do sousední vesnice. Po cestě zpět vzal nožejk, nařezal u hospody řízky topolů a sázel je podél silnice domů. Za jeho života to už byly stromečky, syn už pamatoval stromy a vnuk už mohutné topoly. To myslet na příští generace je dávno pryč a jediný obzor politiků je jejich volební období, po nás potopa. U nás za vesnicí taky někdo vysazoval snad jeřabiny. Akce jako hrom a celá rodina se podílela. Dnes to je neproniknutelná houština podle silnice, samé nálety a ty jeřáby tam snad taky někde jsou. Tak že nejen vysázet ale taky udržovat, ale za to se už neplatí z EU.
ivana kosťunová
Opravdu zajímavé a objektivní informace. Někde jsem četla, že budeme zase zpátky vysazovat remízky a obnovovat způsoby hospodaření našich předků. Konečně jsme přišli na to, že větru, dešti, neporučíme. Ale za jakou cenu ?
Zuzana Pivcová
Když to říká odborník, kterému nejde o profit ani o postih, nemám důvod mu nevěřit. Zajímavá je ta souvislost s poklesem spodních vod a odtokem použité odpadní vody. Také způsob, jakým si stromy za normálních podmínek ošetřují poranění. To jsou pro mě fakt mimořádné údaje. Díky, Libore. Já patřím k těm, kteří vodou šetří. Sucha se děsím, stačilo mi vidět ho ve Středomoří.