Jak jsme zachraňovali pejska
Foto: autorka

Jak jsme zachraňovali pejska

11. 2. 2020

Bydleli jsme na konci vesnice kousek od Kozího vrchu a často se stávalo, že jsem v blízkosti našeho domu nacházela opuštěné pejsky nebo kočky, které lidi vyhodili z auta, případně nám je házeli přes plot. Každou chvíli jsem volala městskou policii a zajišťovala převoz do útulku.

Jednoho dne, v polovině dubna, jsem jako obvykle otevřela okno v ložnici, abych se pokochala pohledem na rozkvétající stromy a keře na Kozím vrchu. Z rozjímání mě probralo štěkání, jež vycházelo od protější skály. Můj ochranitelský instinkt zpozorněl, nicméně jsem se utěšovala, že někdo podniká výlet na oblíbený turistický cíl se psím kamarádem.

Další den byl slyšet  štěkot zase. Vypravila jsem se svým psem Asimem pod skálu, prolézali jsme všelijaké úkryty, ale bezúspěšně. Štěkot neustával, odrážel se od skal a nebylo možno přesně určit, odkud vychází. Vydrápali jsme se na úplný vrchol, rozhlíželi na všechny strany, kromě několika otisků stop zvířat ve zbytcích sněhu jsme nic neobjevili. Usoudila jsem, že se patrně zaběhl nějaký pejsek, honil lesní zvěř, spadl na nepřistupné místo a nemůže ven. Kde by ale mohl být? Dole byl slyšet štěkot naprosto zřetelně, nahoře ne. Sešli jsme z vrchu opačnou stranu do sousední vesnice, vyptávala jsem se lidí a došla k závěru. Pes se musel nacházet na straně, kde jsme bydleli, a to přímo pod vrcholem. Kontaktovala jsem městskou policii:
"Zase Vy? Tak kdepak máte toto nešťastníka?"
"Ještě ho nemám a nemohu ho najít."
Vysvětlila jsem celou situaci a zapůjčila dalekohled. Policajti mi po chvilce sdělili, že oni zajistí pouze převoz a psa si mám najít sama.

 

dsc00346-3.jpg

Asim, můj osobní stráže, který by za mě neváhat položit život a který se velice často podílel na záchraně opuštěných pejsků a koček.

Byla jsem zoufalá. Následující den jsem se opět vydala na vrchol hledat něšťastného pejska. Aniž bych dopředu cokoliv plánovala, potkala jsem známého pána s dcerou z dolního konce vesnice, kteří se taktéž vydali po stopách psího volání a nesli s sebou lano. Po chvilce jsme narazili na mladíka s dvěma pejsky. Jakmile se dozvěděl o naší akci, ochotně se k nám připojil a na záchranu čvernožce jsme už byli čtyři. Dlouho jsme chodili kolem dokola Kozího vrchu, opět prolézali cestičky a úkryty ve skalách, po psovi ani stopy. Po několika hodinách pátrání mě napadl poslední zoufalý pokus. Zkusíme prolézt mezi zarostlými hustými keři kolmo nahoru, odkud je štěkání slyšet nejsilněji. Vzhledem k náročnosti terénu zůstal dole pán s dcerou a já s mladíkem jsme se plazili nahoru. Po několika metrech jsme narazili na dokonale ukrytou krkolomnou stezku! Plazení vystřídalo lezení po čtyřech a těsně pod vrcholem nás čekalo překvapení. U silného kmene seděl přivázaný na krátkém řetězu vystrašený, vyčerpaný  pejsek středního vzrůstu.

Nad cestou dolů jsme moc nepřemýšleli, museli jsme jednat rychle, pejskovi docházely síly.  Mladík si posadil pejska na klín, sjel po zádech dolů, nohama razil cestu a  já za ním. Absolvovali jsme "jízdu smrti". Pán dole už měl pro pejska připravenou misku s pitím, a když nás uviděl, jak jsme prolétli křovím, zablácení a špinaví, vytřeštil oči a začal radostí křičet:
"Dokázali jste to, zachránili jste ho!"

"My všichni dohromady jsme ho zachránili."
Na víc jsem se nezmohla při pohledu na zbědovaného pejska a rozbrečela se. Nebyla jsem sama.

Přivolaní policajti zabalili pejska do deky, převezli do útulku a my se radovali, že jsme vytrvali v pátrání, nenechali se odradit a tím chlupáče zachránili od kruté smrti.

Hodnocení:
(5.1 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
Moc hezký konec, kdyby se to nepovedlo, tak bych brečela.Taková lidská krutost je strašná. Kdyby to šlo, tak bych takového majitele uvázala na to stejné místo a nechala ho tam bez jídla a pití aspoň týden, aby si to užil. Pak bych se ho zeptala, jaké to bylo ? tom samém místě stejně jak uvázal p sa a nechala bych ho tam alespoň týden bez vody a jídla.Jaký by měl potom názor na svůj čin?
Ilona Kolářová
Děkuji vám všem za komentáře, vážím si jich a je vidět, že je zde spousta lidí, kterým není lhostejné týrání zvířat. Ve svém životě jsem zažila i dokonce vyhrožování, pokud nenechám určité věci na pokoji, ale já to nevzdávám, chlupáči se sami bránit neumí. Ještě jednou děkuji vám všem.
Jaroslava Handlová
Příkladný a obdivuhodný čin záchrany psa. Ilono, zasloužila bys odměnu za vytrvalost, statečnost a dobré skutky - i za tento článek!
Zdenka Hillová
Ilonko máte zlaté srdíčko díky
Anna Potůčková
Moc hezký a dojemný článek. Ilonko máš obrovské srdce! Díky Vaší záchraně pejsek se mohl radovat ze svého života!
Hana Rypáčková
Jsi moc hodná, žes to nevzdala a pejska zachránila.
Alena Vávrová
Ilonko, tak to je na první cenu!♥
Eva Mužíková
Ilono, úplně jsem to s Tebou prožívala. Ta bezmocnost je strašná. Cítím jakou jste měli všichni radost.. Zachovala jsi se opravdu jako člověk, kterému není osud němé tváře lhostejný. Znovu se nabízí otázka: " Co je to za zrůdu, která dokáže přivázat psa a opustit ho"..
Zuzana Pivcová
Ilono Pižlíku, že jsi taková, vím. a Ty snad zase víš, že máš mou úctu. Pro ty, kteří nevědí, snad mohu dodat, že máš syna klavírního virtuóze, který si však musel projít dlouhými a nelehkými zdravotními potížemi, které mu přervaly jeho úspěšnou kariéru. A teď se ptám, kdo dokáže nesouhlasně říct, že Ilona má radši zvířata než lidi? Do velkého a krásného srdce se totiž vejde lásky hodně a dvě různé lásky se nemusí vylučovat nebo alespoň se sebou soupeřit. Ilono, díky.
Libuše Křapová
Ilono, díky za toho zachráněného pejska.
Dana Puchalská
Nemůžu a vlastně ani nechci napsat nic jiného než..... Jsi odvážná a hlavně máš srdce na správném místě.
Naděžda Špásová
Ilono, kdyby bylo takových zachránců víc, svět by byl hned jinačí. Doufám, že toho šmejda, který tam toho pejska přivázal, stihne spravedlivá odplata. (◕ᴗ◕✿)
Věra Ježková
Ilonko, hezký příběh. Ještěže jsi taková horolezecká sportovkyně. :-)
Soňa Prachfeldová
Ještě že se najdou lidičkové, kteří dokáží zachránit život nevinným zvířátkùm, která měla smůlu na špatné pány.
František Matoušek
Krásný příběh ze života. Slzíííím.... !!!
Marie Měchurová
Ilonko, taky jsme měla při čtení slzy v očích. Ty jsi moje krevní skupina, já bych si nejraději vzala všechna ta týraná zvířata k sobě domů. Nedávno jsem volala hlídku VB aby si přijeli pro zatoulaného psa. Nechtěli přijet, jen kdyby byl agresivní. Tak jsem jim vylíčila, jak na mě vrčí a útočí, i když byl hodný. Nakonec přijeli a zrovna měli hovor ve vysílačce, že jedna paní na služebně brečí, že hledá psa. Psa odvezli a paní i já jsme měli velkou radost. Buď taková, jaká jsi !!
Irena Mertová
To je krásný příběh, pejsek měl štěstí - tedy na vás :-). A jak mu mohl někdo takovou věc udělat....
Mirek Hahn
Vylepšuješ si karmu :-)
Libor Farský
Ilonko, to je úúúúúúúžasné !!!!!!!!!!
Jitka Hašková
Gratuluji k zachraňování zvířat, hlavně asi psů a koček. Krásně napsáno.