Krmiva by se měla střídat maximálně třikrát do roka, říká výživový poradce pro psy a kočky Martin Kváš
Martin Kváš, výživový poradce společnosti VAFO

Krmiva by se měla střídat maximálně třikrát do roka, říká výživový poradce pro psy a kočky Martin Kváš

16. 6. 2020

Kdo si pořídí psa nebo kočku, řeší, jaké krmivo je pro jeho mazlíčka nejvhodnější. Zpravidla lidé hledají pomoc na internetu, kde se výběru krmiv věnují nejrůznější poradny. Spoléhat se na jejich rady však může být ošemetné. 

„Bohužel do nich často přispívají lidé bez příslušného vzdělání a jejich rady jsou potom pouze laické. Doporučení, byť dobře míněná, nejsou tazateli dostatečně zdůvodněna a vysvětlena. Laik ovšem odbornou nedostatečnost takových rad jen těžko odhalí. A tak jde, nakoupí krmiva, zkouší a je občas nepříjemně překvapen,“ říká v rozhovoru výživový poradce pro psy a kočky Martin Kváš ze společnosti VAFO Praha.

Každý chovatel chce pro svého pejska či kočku to nejlepší. Jak ale poznat, že krmivo, které si chci koupit, je pro mého mazlíčka vhodné? Podle čeho se řídit v tom obrovském množství značek a druhů?
Při výběru krmiva je především nutné opustit myšlenku, že chci „to nejlepší“ pro svého mazlíka. Nic takového neexistuje. Stejně tak by chovatel neměl hledat značku krmiva, měl by hledat jeho vlastnosti. V první řadě si musím uvědomit, jaké zvíře mám doma, co od něj očekávám a co vlastně chci výživou řešit. A tomu pak podřídím výběr krmiva. Mám-li pejska sportovního typu (teriéři, lovecká plemena), měl bych vybírat krmivo s červeným masem na podporu rozvoje svaloviny. Naopak pro mazlíka, který má sklony k tloustnutí, vybírám krmiva založená na rybím mase. Takových kritérií je celá řada a na jejich základě se pak vybírá příslušné krmivo. 

Reklamy jednotlivých výrobců tvrdí, že právě to jejich krmivo má nejlepší složení. Poraďte, jaké složky v krmivu by měli majitelé pejsků a koček hlavně sledovat?
Při rozhodování, jaké krmivo koupit, je důležité pečlivě si pročíst jeho složení. Mnoho chovatelů si v domnění, že krmivům nerozumí, etiketu krmiva neprostuduje. Na prvním místě ve složení by mělo být maso. Trendem poslední doby je použití čerstvého masa v krmivech. Pokud ve složení krmiva není výslovně napsáno slovo „čerstvý" a druh zvířete, pak se jedná o moučku z masa příslušného živočišného druhu. Pro kočky maso musí být základem výživy, maso tedy musí tvořit přibližně polovinu receptury. Stejně tak pro psa musí být maso na prvním místě seznamu surovin. Mnoho krmiv na trhu se dnes označuje jako grain-free, tedy bez obilovin. Jestli takové krmivo zvolit či nikoliv bude záviset na konkrétním zvířeti, pro které bude krmivo kupováno. V moderních krmivech by měly být obsaženy suroviny, které označujeme jako „super-foods“. To jsou suroviny, které přímo působí na zdraví zvířat, lidé je většinou používají i ve své kuchyni, některé z nich jsou používány v lidové i oficiální medicíně.

Jako nutriční specialista spolupracujete s předním evropským výrobcem krmiv pro psy a kočky značky Brit. Jak se vlastně „míchá“ nové složení krmiva? Podle čeho jednotlivé ingredience vybíráte?
Na začátku tvorby nové receptury je vždy zjišťování moderních trendů ve výživě, požadavků zákazníků atd. Tím se zjistí, co nová krmiva mají zvířatům přinášet, jakým způsobem budou působit na jejich zdraví. Na tomto základě se pak vyberou vhodné suroviny a zpracuje receptura. Dám příklad. Malá plemena pejsků často trpí záněty dásní a močového aparátu. V receptuře moderního krmiva pro tato plemena se tedy musí objevit suroviny, které budou chránit zdraví těchto tkání. To je například hřebíček a rakytník. Výživa by totiž měla mít smysl, krmivo by nemělo být jen pouhou směsí surovin, ale mělo by zároveň s výživou působit také na zdraví našeho parťáka.

Jak postupovat, když granule, které majitel pro psa nebo kočku vybere, jeho mazlíčkovi nechutná? Je vůbec vhodné přecházet od značky ke značce a zkoušet, které granule zvířeti „sednou“?
Mnoho majitelů se domnívá, že zvíře bude pokaždé jídlo přijímat ochotně a s chutí. Jak ukazují zkušenosti, není to vždy pravda. U pejsků je odmítání potravy většinou projev manipulace s páníčkem. Pejsek si zkrátka všiml, že se mu stačí „ofrnět“ a páník už shání nové krmivo a v tu chvíli dělá přesně to, co chce pejsek. Nechutenství pejska je tedy spíše otázka psychologie. Páník musí z jídla udělat obřad, dárek, který pejsek neodmítne. Je obrovskou chybou v takové situaci nechat pejska vyhladovět.
U kočky je situace poněkud jiná. Kočky jsou konzervativní tvorové, kteří jen velmi neradi mění své jídlo. Když kočce „nechutná“, je to vždy signál, že je něco v nepořádku ve vztahu jídlo – kočka. Kočka nemá chuť, vnímá jen hořkou a slanou příchuť. Při výběru svého jídla se orientuje jeho vůní, pak mechanickými pocity v puse, když jí a nakonec svými pocity v bříšku po nakrmení. Kočka si velmi rychle udělá negativní vztah k jídlu, které jí není příjemné. Z toho je vidět, že vybrat správné krmivo, které bude číče chutnat, není úplně jednoduché.

Záleží také na stáří zvířete? Je dobré kupovat mladému psu jiný druh krmiva než psu stárnoucímu? Je to složení krmiv hodně odlišné?
Stejně jako u lidí se nároky na živiny u zvířat mění s věkem. Tyto změny jsou výrazné především u pejsků, kteří jsou v tom velmi podobní lidem. Proto se liší krmiva pro štěňata a juniory, dospělé pejsky a seniory. Obecně se dá říct, že s věkem se mění hlavně požadavky na energii. To znamená, že krmiva pro mladá zvířata mohou obsahovat více tuků, než krmiva pro seniory. Stejně tak se liší krmiva podle využití zvířete.

Sami máme doma fenu, která je po kastraci, je hodně žravá a má tendenci přibírat na váze. Je podle vás vhodné vybrat nějaké krmivo s menším obsahem tuku, anebo stačí třeba ubrat dávky?
Snižování krmné dávky v situaci, kdy chci, aby pejsek zhubnul, je velmi častá chyba chovatelů. Je vždy výrazně lepší vybrat správné krmivo s nízkým obsahem tuků, případně s l-karnitinem a vysokým obsahem hrubé vlákniny. Snížení krmných dávek totiž má velmi negativní vliv na psychiku zvířete. To známe i od sebe, jak se cítíme, když máme hlad.

Někteří veterináři radí krmit psy jednou denně, jiní dvakrát za den. Co je podle vás lepší?
Nějaké exaktní sledování vlivu počtu krmení na zdraví pejsků nejsou. Po nakrmení by ale pes měl nejméně 30 minut ležet a, pokud možno, spát. Proto je lepší krmit pejska jednou denně, a to večer. To samozřejmě platí pro dospělé psy. U malých štěňat je počet krmení vyšší. V podstatě se začíná asi na 6 krmeních denně a počet krmení se pak postupně snižuje až na jedno krmení za den. Většinou si o takové méně časté krmení „řekne“ sám pejsek. Větší počet krmení se používá tam, kde je zapotřebí, aby pejsek trochu zhubnul. Je to jako u lidí. Jde o to, aby pejsek měl stále plný žaludek.

Je také možné míchat granule s konzervami, anebo byste raději doporučoval krmit buď jen granulemi, anebo naopak jen konzervami? A škodí psovi či kočce, když se ke granulím přimíchávají třeba zbytky jídla?
Pokud už se někdo rozhodne používat granule a konzervu, rozhodně by obě tato krmiva míchat měl. Je nutné zachovat stabilitu výživy. Je obrovská chyba, když se dají ráno granule a večer konzerva, nebo naopak. Takovéto prudké změny krmiva vedou k výraznému narušení prostředí střeva, vedou ke změnám střevní mikroflóry, která má naprosto zásadní význam pro zdraví střev a imunitu. Změna krmiva má také vliv na činnost slinivky. To je žláza, která „vyrábí“ enzymy pro trávení jednotlivých živin. Po každé změně krmiva 2–3 týdny slinivka nepracuje naplno, potrava se tráví jen neúplně a nestrávené zbytky potravy pak ve střevech mohou sloužit jako „potrava“ pro patogenní bakterie. To se pak projevuje  plynnatostí, průjmy nebo zácpou. Typ krmiva, ať již granule nebo směs granulí s konzervou, by se neměl bez příčiny měnit alespoň 4-6 měsíců. Je také důležité si uvědomit, že jídlo je velmi důležitý nástroj výchovy pejska. Každou změnou jídla pejskovi ukazuji, že může dostávat něco jiného, že může zkoušet se ofrňovat. Dost často tohle může skončit manipulací, kdy pejsek vyžaduje stále nová a nová jídla a páníka tím dostává do složitých situací.

Značka Brit nabízí superprémiová krmiva i prémiová krmiva. Jak velký je vlastně mezi nimi rozdíl?
Oficiálně žádný rozdíl není. Každý výrobce si proto stanoví svoje vlastní pravidla. V případě krmiv Brit je jediným rozdílem to, že superprémiová krmiva jsou hypoalergenní. To znamená, že jsou v nich použity suroviny, které nevyvolávají žádné alergie ani přecitlivělosti. Ve společnosti VAFO Praha platí zásada, že prémiová a superprémiová krmiva se nesmí lišit svojí kvalitou, obsahem masa či důležitých živin. Je nutné si uvědomit, že krmím-li zvíře, krmím jeho fyziologii. Krmivo tedy musí splňovat všechny požadavky na živiny příslušného zvířete a musí být úplně jedno, je-li to krmivo prémiové, nebo superprémiové.

Jedna naše čtenářka, která vyzkoušela granule Brit Care Mini, se ptala, zda může od této značky střídat jednotlivé příchutě – jehněčí, králičí či rybí maso. Je to vhodné, anebo byste spíše doporučil zůstat u jednoho druhu?
V první řadě je nutné vědět, že žádná „příchuť“ krmiva neexistuje ani v rámci jedné značky. Představte si to asi takto. Na stole jsou dvě jídla. Obě pocházejí z jedné kuchyně, vařil je jeden kuchař, je to tedy stejná značka. Na jednom talíři je třeba jehně s rýží, na druhém losos s bramborem. Jsou to tedy dvě různé příchutě, nebo jsou to dvě rozdílná jídla? Každé krmivo představuje unikátní kombinaci surovin. Změna jídla - krmiva, kombinace surovin, tedy znamená právě to, o čem jsem hovořil. Přináší nestabilitu výživy, která může narušit normální činnost trávicího traktu. To také znamená, že i v rámci jedné značky je nutné při změně krmiva udělat pozvolný přechod.
O střídání krmiv se vedou rozsáhlé diskuse. V literatuře neexistuje žádný důkaz toho, že by střídání krmiv mělo pozitivní vliv např. na imunitu a vznik alergických reakcí. Naopak, pro zdraví trávicího traktu je důležitá stabilita výživy. Krmiva by se neměla střídat častěji než 2–3 krát za rok.

Dá se poznat, jestli psa a kočku krmíme špatně? Jaké jsou příznaky nesprávné výživy?
Dopady nesprávně zvoleného krmiva, nebo nevyhovující výživy na zvíře, se dají samozřejmě poznat. Na prvním místě je nutné zmínit alergické reakce. Ty se projeví téměř okamžitě nejrůznějšími příznaky. Je to v první řadě průjem. Ten je většinou prvním příznakem, že se „něco děje“. Samozřejmě, že jeden, dva dny trvající změna kvality hovínek ještě neznamená, že jsem vybral nesprávné krmivo, na které zvíře nepříznivě reaguje. Jestliže ale průjem přetrvává déle než 5 dnů, pak je to rozhodně signál k nějaké činnosti. Nevhodné krmivo může signalizovat i změněné aroma stolice, opět cca 5 dnů. V delším časovém horizontu, tedy 2 – 3 měsíce, dá signál o vhodnosti výběru krmiva zdraví kůže, kvalita srsti a v neposlední řadě i kondice zvířete. Jestli zvíře hubne nebo tloustne, pak jsem krmivo zvolil nesprávně.

 

rozhovor
Hodnocení:
(5.1 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.