Několik řádků o Nizozemí, III. část – doprava, cestování a závěr (2. upravené a doplněné zveřejnění).
Ilustrační foto: pixabay.com

Několik řádků o Nizozemí, III. část – doprava, cestování a závěr (2. upravené a doplněné zveřejnění).

22. 7. 2020

Auty se jezdí většinou přísně podle předpisů, pomaleji, ohleduplně, jezdí se všude, aut zde jezdí miliony, senioři jezdí do nejvyššího věku, ženy i muži. Dopravních nehod je výrazně méně než u nás, i je méně smrtelných dopravních nehod.

Silnice a dálnice jsou už dlouhá desetiletí v perfektním stavu a s velmi dobrým značením jak svislým, tak vodorovným. Holandsko má jednu z nehustších dálničních sítí v Evropě. Není žádnou zvláštností osm pruhů na dálnici, stát do dálnic a silnic ročně dává jak do výstavby, tak do oprav, obrovské finanční prostředky. Na vysoké úrovni je dlouholeté plánování výstavby dopravních staveb.

Velkou část dopravy tvoří doprava vodní po kanálech a řekách. Ta je také na vysoké úrovni a s přísnými bezpečnostními pravidly. Velká technická zajímavost na vodní dopravě jsou např. zvedací mosty, nebo vodní kanály, které vedou na dálnici. Nádherná architektonická díla. Vodní cesty mají své podrobné mapy.

Totéž je ve vlakové dopravě, s hustou sítí, s přesnými časy, s využitím až do center měst. O letecké dopravě se zmiňovat nebudu, tam jsou stejná pravidla jako všude jinde.

Samostatně je nutné mluvit o cyklistické dopravě. Tato doprava má vybudovánu bohatou síť cyklistických silnic – stezek jak ve městech, tak mezi obcemi i městy. Cyklistické stezky mají své mapy a své velmi dobré značení, popisy tras, vč. informací o zajímavostech. Myslím, že cyklistický dopravní systém je asi nejpropracovanější v celé Evropě. 

Co Holanďan, to auto, co Holanďan, to kolo. Kolo je velmi rozšířený prostředek během celého roku. Děti do školky nebo do školy, dámy na nákup, mladí do školy či do zaměstnání, zaměstnanci do úřadu, atd…. Kolo je fenomén! Cyklista je pán na křižovatkách, řidiči jsou nevrlí k cyklistům a naopak. I když cyklista a řidič auta jedno a totéž jest. Primátor Amsterdamu přijíždí pravidelně na kole do práce, stejně jako školník do základní školy. Nedělají se rozdíly. Kola jsou rozšířena také proto, že v Nizozemí nejsou kopce, snad jen nadjezd na železniční tratí nebo nad dálnicí. Kola se běžně kradou, moc se nezamykají, kola se používají tak dlouho, pokud na nich lze jezdit. Kola jsou velmi často a většinou staré rachotiny. Studenti se sjedou třeba odpoledne na pivě v hospodě, a když odchází, tak si běžně vezme každý jakékoliv kolo, když tam to svoje nenajde. To je zvyk, nad kterým se už nikdo nepozastavuje. V Holandsku je rozsáhlá síť půjčoven kol.

Bohužel, hodně se kradou i auta. Holanďan není ochoten dát moc peněz za zabezpečení auta. Je velmi spořivý na to, aby si auto pojistil přes nějakou hlídací službu, např. přes satelit. Je to také proto, že pokud se mu ztratí auto, a policie vám dá potvrzení o odcizení, tak pojišťovna vám vyplatí okamžitě slušnou náhradu za ukradený vůz, a to během několika dnů. Takže český systém – auto je můj miláček a jsem na něm doslova duševně závislý – v Holandsku neplatí. V Nizozemí jsou auta průměrně ne příliš stará. Každý Nizozemec mění auto většinou tak za 4 až 6 roků. Pravidelně. Hodně se prodávají malá auta, v rodině jsou běžně nejméně dvě auta. Dámy mají menší i starší auta, na nákup, do kostela, do školy, na babinec apod. Velká většina Holanďanek řídí auto.

Nizozemci hodně cestují doma i do zahraničí, hlavně auty a vzadu na kufr auta pověsí několik kol, nabalí svačiny a kávu na cesty, zajistí se levné ubytování a jedou, někdy moc neplánují, kam dojedou, a kde se jim líbí, tam dvě tři noci přespí atd.

V Nizozemí jsou zvykem většinou 2 x do roka dělat rodinné a přátelské pikniky na prodloužené víkendy. Celá velká rodina si objedná někde hotýlek nebo motel a tráví tam 3 až 4 dny o víkendu. Slaví se narozeniny, různá výročí, nebo jen tak. To je krásný zvyk. Není to nic honosného, spíše je to skromné, ale velmi přátelské, každý platí sám za sebe, jak ubytování, tak občerstvení. Často je to s ubytováním v přístavu na lodích, vždy je u takového víkendu program, kola, návštěva zajímavostí, muzea, každý, na co se cítí a na co má chuť. Je to velmi pěkný zvyk, utužuje rodinného vztahy i přátelství.

Rodina je pořád pro většinu Nizozemců velkým základem společenského života. A rodiny jsou velké. Tím nechci říct, že zde nejsou rozvody, nevěry apod. Ale pokud to jde, tak se rodina drží.

Holanďané staletí bojují s oceánem, stavějí hráze, stavějí mosty, odvodňují hektary a hektary svého území a to dělají celé generace. Biologicky i zoologicky jsou zajímavá „jezera při mořském pobřeží“, kde se míchá sladká a slaná voda.

V Nizozemí je velká péče o přírodu, o zeleň, všude se dosti pečlivě udržuje pořádek, zahradník jako zaměstnání, tak je to „Pan zahradník“! Zahradnictví jsou všude, v každé obci i několik. Hodně se zelenina nakupuje u soukromníků, i když bych si dovolil tvrdit, že Holanďané celkově jí méně zeleniny jak my Češi. Častý déšť, skoro trvalý vítr, teploty v zimě ne příliš mnoho pod 0°C a v létě kolem +20 až +25°C, to je ideální pro rostliny a zeleň celkově. Ochrana životního prostředí je důležitou otázkou každodenního života v Nizozemí.

Nemohl jsem celkově obsáhnout život a dění v Nizozemí, také zde platí, jiný kraj jiný mrav, Nizozemí má 12 provincií (něco jako naše kraje), takže jiné zvyky jsou ve Friesland (Frýsland) a jiné v Noord-Holland. Nezmínil jsem se oblibě dřeváků, o dlouholeté a vysoké úrovni výroby sýrů, o trzích se sýry, nic jsem vám neřekl o slanečcích – toť pochutina, kterou někdo miluje a někdo nenávidí, o plachtění v létě či bruslení v zimě na kanálech, o životě sedláků na venkově, zcela jsem pominul alespoň pár slovy probrat politickou situaci. Nezmínil jsem se o burze květin.

Větrné mlýny by vydaly na samostatnou kapitolu a asi u nás málo kdo ví, že větrné mlýny jsou z velké části čerpadla na vodu, přečerpávají vodu mezi kanály. Nezmínil jsem se o květinových slavnostech pořádaných k oslavě královské rodiny, o tulipánech, o vztahu ke Španělsku a Portugalsku, atd., atd. To by ale bylo už mnoho a mnoho informací.

Pokud jsem mluvil o rodině, čerpal jsem ze zkušeností rodiny středního technického úředníka a zdravotní ošetřovatelky se dvěma dětmi. Manželé jsou již dnes důchodci cca 15 roků, děti již mají zaopatřené, se svými rodinami. Žádní velcí milionáři, průměrné rodiny. Trvale však žijí na velmi dobré úrovni.

Nechtěl jsem ukázat, že se někde žije mnohem lépe než u nás, nechtěl jsem prosazovat žít v cizině. Naopak se chci omluvit, pokud by můj názor na Nizozemce a jejich život byl velmi kriticky. Já bych tam nikdy nemohl žít. Já jsem český obdivovatel všeho našeho.

Pokud jsem se někoho těmito nizozemskými řádky dotknul, omlouvám se také. Já jsem napsal jen to, jak to vidím a jak to cítím, co jsem zažil.

Tak snad až někdy příště, pokud to bude i60 zajímat, podíváme se zase někam jinam.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Zavřít reklamu