Můj svět – tak, tak, všelijak

Můj svět – tak, tak, všelijak

20. 1. 2021

Vzpomínáte si ještě na své malé děti či malé vnuky, když se jich někdo zeptal: Tak Aničko, jak se máš, a dítě s velkou radostí ukázalo s kroutícím se zápěstím a s ručičkama nahoře – tak, tak, všelijak. Každý si má zamést před vlastním prahem. Platí to v sousedských vztazích, platí to v partnerských vztazích, platí to dvojnásob v politice. Takže dětské kroucení ručičkami – tak, tak všelijak, je asi nejpravdivější odpovědí, jak se ten náš svět nyní má.

Asi si my důchodci a důchodkyně moc neuvědomujeme, že začátek roku 2021 je velkým mezníkem několika změn světové politiky. Ne, o Covidu psát nechci a nebudu, slibuji, čestné pionýrské.

Asi první důležitá změna – EU zamávala brexitovou vavřínovou větvičkou Velké Britanii. Co jste, drazí naši britští Ostrované chtěli, to máte. Ale bohužel to platí i naopak. Asi jsem měl dát vítězi vavřínový věnec, ale když já teď zrovna nevím, kdo je vítěz? Co jste drazí evropští Unionisté nechtěli, tak to máte taky tady. Máte to tady na stříbrném podnosu. To máte za to, že jste nedělali nic, aby se vše řádně vysvětlilo a řádně probralo, aby EU přesvědčila VB před dvěma třemi roky, že to není řešení. Ale toto, to je už jen můj pláč nad rozlitým mlékem. Zástupci Evropské unie a Velké Británie jednali, jednali dny – a nic. Jednali tedy týdny a taky nic. Jednali potom měsíce a zase nic, žádná dohoda. Až v poslední hodiny a doslova i minuty před vypršením termínu se dohodla EU a VB.

Asi druhá důležitá změna – já myslím je změna amerického prezidenta. Nikomu zde nechci nasazovat psí hlavu, ale to co pan Trump předvedl v posledních fázích prezidentských voleb, je hodno kovboje střílejícího s kolty hodně nízko pověšenými pod pasem. No, nový president USA, bude mít asi hodně práce, zase to vše dát na pravou cestu, ukázat, že USA nesešlo z cesty demokracie a nebloudí někde na Aljašce a nemůže trefit domů. Horší na tom je, že pana Trumpa se zastávalo jistě až 40% amerických voličů, a mnohde i více procent. Myslím, že pan Trump nadělal tolik ostudy z pohledu světové demokracie, že to se ještě asi nikomu ze státníků nepovedlo, amerických už vůbec ne.

Asi třetí důležitá změna náročná a držím se jen Evropy – bude obnova systému, hospodářství, obchodních vztahů, průmyslu i stavebnictví po koronavirové krizi. Asi to sami cítíte, že zde padáme nejen my, ale skoro celý svět, obličejem do bláta. Státy se zadlužily a zadlužují, nezaměstnanost začíná růst (i u nás), odhady mínusové ekonomiky jsou v celé EU za rok 2020 i jsou takové prognózy na rok 2021, Čína se drží kolem +3% růstu, komunistický Vietnam se dal cestou Číny a tam jsou nyní výhledy kolem +6% růstu HDP za rok 2020. Takže tyto ekonomiky sáhly k nejtvrdším opatření. A Vietnam se stává nebo už je Asijským tygrem ekonomiky. Číňané masově odcházejí pracovat do Vietnamu. Vietnamští studenti studují v Německu, ve Francii, v Belgii, v Nizozemí. Vláda jim dává perfektní podmínky, ale musíš se vrátit zpět, po studiích, ano domů do Vietnamu, do socialistického Vietnamu. Výhled evropských států za rok 2020 je v mínusových číslech. Zvláště pak státy v eurozóně.

A tak mě napadá, jestli bychom si neměli nastudovat proč, a jak, se stavěla ta hladová Čínská zeď. Nebo raději ty slavné Čínské zdi. Ono těch zdí v Číně bylo postaveno, je a existuje několik, to není jen jedna, jak se to zjednodušeně vypráví, historikové tvrdí, že hlavně kvůli nájezdům Mongolů ze severu. Ano i to je určitě pravda, ale přelézt zeď bylo možno každým vojskem, i Mongolové to uměli v té době. Moc se nemluví o tom, že tehdejší vládci měli na mysli tedy nejen ochranu, ale i využití pracovní síly pro ekonomiku jednotlivých dynastii. Zdi mají délku asi 10 tis. mil. Jsou z různých materiálů, ale především z kamene a cihel a betonu. Jsou v dlouhých úsecích využívány v neschůdném horském prostředí také jako silnice, jsou zde aqua stavby, První významná zmínka o Čínské zdi je z období asi 200 let př.n.l., potom je etapa asi 100 let př.n.l., dále je období 12 století našeho letopočtu a následně pak 15. až 17. století našeho letopočtu.

Já vám ale ještě neřekl, proč jsem sem ten odstavec o Čínské zdi dal. Kvůli ekonomice. Čínské dynastie byly velmi chytré ekonomicky. Je k dispozici levná pracovní síla (nezaměstnaní, vězni, propuštění z práce z důvodu krizí apod., apod.) Mongolové nás nenapadají, ale je zde sucho, kůrovec, nedostatek řemeslníků a dělníků. Využijme toho. Ano, využijme toho i my v Česku. A tak si teď myslíte – ten pisálek tady píše, že bychom v Česku měli stavět něco jako Čínskou hladovou zeď, nebo raději Čínské hladové zdi. Tím ale já myslím, že se půjčíme z Číny jen ten název. Myslím vyloženě jen jako ekonomický produkt.

Ale já to myslím takto: Proč se nezamyslet nad tím, že nemáme lidi do zemědělství, že nám na stavbách chybí tisíce pracovníků, proč si nezamyslet nad tím, že určitě deset tisíc vězňů nepracuje, proč neposílit firmy co dělají v lesích výsadbu stromů po kůrovci, co dělají opravy toků řek a i malých vodotečí, na stavbu malých vodních ploch, regulace potoků a vrátit je původních meandrů, jinak přijde zase sucho, atd. To je ta naše hladová zeď, to je ta naše státní investiční výstavba a infrastruktura. Potřebuje dokončit síť dálnic, železniční i silniční doprava nestačí pokrýt požadavky. Tak proč se nezaměřit na toto – na tuto zeď.

Zelináři nemají lidi na sběr výpěstků, sadaři jak by smet. My máme ekonomů, advokátů, umělců, ale nemáme řemeslníky ve fabrikách a na stavbách, máme u nás slabou podporu živnostníkům. Zkusme z toho udělat Čínskou hladovou zeď pro Česko. Postavme to ekonomicky. Vládo, parlamente, prosím, dávejte výhody tam, kde stát tlačí bota. A uberte tam, kde je nadbytek. Zameťme si tedy i my před tímto prahem, neodkládejme to. Restaurace, hospody, hotely jsou na tom špatně, nechme, ať konkurence ukáže po skončení koronaviru, kdo se na trhu udrží a kdo ne. Ale na jaře potřebuje po kůrovci vysadit statisíce stromků. Potřebujeme oprášit zdravotnický personál,…Já se nebráním sestrám ve zdravotnictví z Ukrajiny, z Běloruska apod. Já se nebráním zedníkům s Ukrajiny, dlaždičům z Běloruska, apod. Moje babička se vyučila řeznicí a kuchařkou a vařila pět roků ve Vídni v jednom luxusním hotelu a to v roce 1880. Tak proč by to nemělo jít v 21. století.

Asi čtvrtá důležitá změna – Skotsko chce co nejdříve uspořádat referendum o své nezávislosti na Velké Britanii. Objevují se hlasy oponentů o dalším odchodu z EU. Asi vás to překvapí, ale je to např. Nizozemí. Ve vládních stranách sílí nálada, že Nizozemí příliš platí dluhy EU. Zvláště teď po odchodu Velké Britanie, bude nutné se tímto zabývat. Proto jako čtvrtou změnou je rozhodnout včas, co a jak dál s EURO. Jak to vypadá tak u nás v Česku EURU pšenka v nebližších letech nepokvete. V Euro – zóně jsou dost velké problémy se zadlužeností některých států, a to ještě před koronavirem. Jen si vzpomeňte na Řecko, čtyři roky zpět, to se neřešilo v evropské politice nic jiného než dluhy Řecka. A dnes? Ani pes neštěkne k zadlužení Řecka, nikdo nic k nepokojům na Ukrajině, ke Krymu, k zadluženosti Itálie, Francie, Španělska, apod.

Mohl bych jistě pokračovat dále, ale okruhů, kterých jsme se dotknuli, je dostatek. Neřešme vše najednou v EU, ale postupně jedno po druhém. Předseda rady Charlles Michel, Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a předseda parlamentu David Sassoli – toho zatím moc neukázali. Věřte, nejsem přítelem všechno jen kritizovat, já jsem pořád optimistou, pokud jde o EU. Ale ta kladná procenta mně nějak utíkají mezi prsty.

Tak jsme v prvním měsíci letošního roku. Máme tedy celý rok před sebou včetně parlamentních voleb u nás. To se vše uvidí až na vánoce 2021.

Na závěr dovolte, abych poděkoval vládě za prosincových 5 000,00 Kč, které jsem dostal k důchodu. Co kdyby se to stalo pravidlem? A důchodci nestáli v té pomyslné řadě až někde na konci! Děkuji vám.

 

 

.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak je to u vás s četbou? Kolik asi knih přečtete za rok?

Přes dvacet

25%

Mezi deseti až dvaceti

18%

Mezi pěti až deseti

19%

Do pěti

18%

Nečtu knihy vůbec

19%