Můj svět a očkování
Ilustrační foto: pixabay.com

Můj svět a očkování

30. 1. 2021

Nemám ani zdravotnické ani lékařské vzdělání. Pokud se musím rozhodnout, tak se rozhoduji jako laik, dám na rady odborníků. A dál o tom nepřemýšlím, rozhodnu se tak a tak a je to. Teď si myslíte – zase Covid. Ne, prosím, tentokrát jen o obecném očkování.

Mám vzdálenou rodinu v jedné větší (dříve střediskové) obci, mladí manželé - oba vysokoškoláci, mají dvě děti 3 a 4 a půl roku. Mladá paní upřednostňuje volnou výchovu a podle nich nejzdravější styl života, odmítají očkování dětí. V obci jsou čtyři školky, všechny školky požadovaly potvrzení od dětského lékaře o zdraví dítěte vč. potvrzení o očkování – očkovací problém. Dětská lékařka napsala vše po pravdě. Dveře čtyř školek zůstaly uzavřeny. Zdali jednaly ředitelky MŠ oprávněně nebo nikoliv, tak to nevím, nejsem znalý předpisů. Ale nikdo stanovisko nezměnil. Obec se nachází uprostřed CHKO, s mnoha lesy a hlídaným životním prostředím. Lesů jsou kolem hektary a kilometry čtvereční. Takže každé dítě je vlastně pořád v přírodě.

Rodiče hledali školku co nejblíže, kde by vzali jejich děti. Případ se v okolí obce roznesl rychlostí světla. A tak přišlo obratem několik negativně vyřízených žádosti. Asi 35 km od této obce, je u krajského města tzv. Lesní mateřská školka (soukromá). Vypadalo to jako jediné řešení. A také bylo. Děti již potřebovaly kolektiv. A tak denně jeden z rodičů nastartuje jedno auto a odveze děti necelých 45 min. do Lesní školky. Odpoledne totéž opačným směrem. Dětem se tam líbí. Pokud si pamatuji, je tam asi 15 dětí.

Dovolte, prosím, abych se vrátil asi 50 roků zpět, v akci Z (pokud ještě víte, co to bylo) jsme postavili u nás další velkou krásnou školku – 6 tříd asi po dvaceti dětech. Já jako stavař jsem to vedl, i připravil vše ke kolaudaci. Doklady, potvrzení, vyjádření, katastr, atd., vše připraveno. Přišly soudružky z hygieny, kontrolovaly nám vše do detailu, počet WC a umístění, sprchy, ložnice, bezpečné otevírání dveří, ochrana dětí před zraněním, apod. Přesto, že tyto soudružky před tím schválil projekt, a to ještě před vydáním stavebního povolení. Vše kontrolovaly. Ano, rok asi 1970. Hasič, ač můj kamarád, byl ještě přísnější. Hračky musely mít atesty o hoření po vyprání atd. Řekl jen, jde přece o naše děti. Bylo to zkolaudováno. (Po tom byla slivovice, chlebíčky a guláš.)

Když jsem na návštěvě u švagrové, u kávy, slyšel mladou maminku vyprávět o lesní školce, a jak se tam jejích dvě děti perfektně mají, poslouchal jsem pečlivě. Druhý den byl již pracovní, vydal jsem se kolem deváté dopoledne podívat se z povzdálí na tuto školku. Jde skutečně o školku v přírodě, od civilizace vzdálené asi 1 km až 1,5 km po lesní cestě. Nijak neohraničeno, na palouku, provizorně zabezpečeno, a to jen tabulky, že jde o Lesní školku, vyvěšeny na několika stromech. Větší chata v pořádku, asi vytápěná, tři stany kolem, ohniště, celkově pořádek. Nechci sýčkovat, ale nevím, jestli by to prošlo hygienou sedmdesátých let minulého století. Ale jsme o 50 roků dále, možná máme nyní jiné předpisy, předpisy dál hygieně a blíž přírodě.

Dozvěděl jsem se, že tam mají děti (v té Lesní školce) také bez očkování, ale berou všechny. Nejsem žádná citlivka, ale asi bych dítě do takové školky nedal. Asi jsem přítelem dobré hygieny, pořádku, odpovědnosti jeden k druhému, odpovědnosti ke svému okolí. Udělal jsem ještě jednu věc, zastavil jsem se, jak jsem šel od Lesní školky, u Hasičů a na Rychlé záchrance. Obojí šéfové o té školce věděli, mluvili se mnou velmi otevřeně. Ale ani jeden z nich tam nebyl, třeba na nějaké zkušební jízdě. A co zima, sníh, lesní cesta rozblácená,…..Ve zhoršeném počasí se tam asi nedostaneme…..byla odpověď.

Teď bych se měl vyjádřit, na kterou stranu se přikláním? Říkám zcela odpovědně, že na stranu „očkovat se proti všemu“. Mám názor stejný jako MUDr. Maďar – epidemiolog. Jsem na straně řádné hygieny, to neznamená jen jet o víkendu pod stan, otužovat se, ale také chránit se před klíšťaty, chránit se třeba před vzteklinou, atd. Bůh chraň, to nechci ani jako příklad přivolat napadení takového bezbranného zařízení Lesní školka s malými dětmi, nějakým nemocným individuem se zbraní, a tím ohrozit dětí i personál.

Bojujeme s Covidem, jsem toho názoru, že dobrovolně neočkovaní lidé, by měli mít také omezení v různých činnostech. Vybrali si sami tuto cestu. Chráme tím přece zdravotní stav očkovaných, tedy svůj, i svých rodin, našeho společenství.

A tak bych měl poděkovat těm rodičům, kteří respektují zákony, vychází ze zkušenosti nás starších, nás minulých generací. Já jsem zažil jako velmi malý kluk tzv. Černý kašel. Bylo to těsně po II. světové válce. Proti černému kašli se očkovalo až o rok později. Já ho tedy dostal. 4 měsíce velmi špatný stav, doslova jsem mamince umíral v náručí. Za rok přišla vakcína a Černý kašel vymizel. Je to jediná nemoc, na kterou pořád a živě pamatuji – a bylo mně asi šest roků.

koronavirus Můj příběh zdraví
Hodnocení:
(4.4 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Zavřít reklamu