Motoristické vteřiny 10/21 – curriculum vitae

Motoristické vteřiny 10/21 – curriculum vitae

21. 2. 2021

Dnes vám předkládám již desáté motoristické vteřiny tohoto roku. Někdo se mnou, tedy s mými radami a připomínkami, souhlasí, někdo zase ne. Je to přirozené a je to tak i správné. Moji snahou je, vám občas napsat, co se děje na silnicích, co se děje v legislativě v naší auto-motocyklové menšinové společnosti. Prostě někdo má rád holky, někdo zase vdolky. Někdo rád roubuje stromky, jiný nebo jiná pečou dorty, někdo jede rád na výlet, nebo se jen mazlí se svými miláčky, jiný je zase rád s tou svoji značkou auta anebo té své motorky.

 Motocyklisté jsou bohužel v mých krátkých článcích někde v pozadí, a to jsem nerad. Detaily této skupiny zájemců o motoristický sport a vyžití jsou tak trochu mimo mě. Mám několik kamarádů, úctyhodných kmetů, či otců, či dědečků, dokonce dvě mladší babičky jezdí v této skupině se svým čoprem (nevím, jestli to píši dobře, ale takto se to nějak vyslovuje). Pomáhal jsem také i jedné jihočeské skupině motorkářů plánovat cestu do Norska a Švédska, navrhl jim trasu a trošku proškolil. Takže jsem přičichl i k tomuto kouzelnému koníčku. Také se přiznám, že i já jsem začínal v patnácti na starém moto Pionýr Jawa 50 (pařez) a potom jsem postoupil pomalu v několika motorkách směrem nahoru a skončil na ČZ 175 Sport s hradítkem na řídítkách. Pak jsem ale přešel na kočárek, pro holčičku, a motocykl se vyměnil za nábytek do dětského pokoje. A bylo to. Takže jsem vás, motocyklisté zradil (a trošku vám pořád závidím).

Já mám asi osobní auta a automobilismus daný do vínku nějakou sudičkou, a to již od narození. Celý život se v tom pohybuji, ale hlavně z pohledu silnic a dálnic. Po škole jsem jen dva roky pracoval na pozemních stavbách a od té doby, již přes padesát let, je to můj koníček i zaměstnání – dělám silnice a dálnice. Najezdil jsem již přes 2,700 mil. kilometrů osobním autem a všechny bez nehod, za celý svůj život. Služebně a pracovně především, ale i delší dovolené autem v mladším věku jsem přímo miloval. Proto se snažím vám, íčkařům, předávat zkušenosti s auty, s ekonomikou, s výstavbou silnic a dálnic, s BESIPEM, zkušenosti zahraniční i domácí. Je jasné, že jsou to jen a jen moje názory, že vy můžete mít názory nebo zkušenosti zcela jiné. Např. si uvědomte, kolik názorů je mezi námi motoristy jen na pneumatiky, zimní versus letní, universální, nebo dojetí zimních na jaře (mnozí pro a mnozí proti), když už je menší vzorek, levné či dražší pneu, od známé značky, nebo kterékoliv značky, ale levné,….a tak bych mohl pokračovat.

Mám rád, když někdo ctí svoji značku auta. Jsou automobilisté, kteří by za svoji značku dýchali. Kolik posměchu a vtipů v minulém režimu si odnášel východoněmecký Trabant. Na druhé straně. jak byl oblíben, kolik bylo Trabant klubů, jak si Trabanťáci vzájemně pomáhali, jak bývaly a jsou dosud krásné srazy značek aut veteránů. Přiznám se, já nejsem příznivcem dieselu, jsem od vždy příznivcem benzinu (celý život).

Já jsem vlastně v životě prošel hlavně dvěma značkami, a to Škoda a od r. 1991 je to VOLVO. Škodovek jsem měl pět, Volvo mám nyní desáté, dnes mám Volvo 90S, velmi silný, velmi bezpečný vůz. Cca každé tři roky nebo při najetí kolem 250 000 km, kupuji nové Volvo. Je pravda, že z 90% jezdím v autě úplně sám, a starám se o vozidlo vzorně. První auto, co jsem jak kluk řídil a pár kilometrů jezdil, byla východoněmecká IFA. Ale úplně první moje auto, co jsme si s manželkou koupili, po svatbě, po narození naší dcery, bylo v r. 1968 skoro nové auto - Warszawa 223 Sedan. Byla to předělaná a zmodernizovaná sovětská Poběda, měla najeto jen 8 tis. km. Pohodlné auto, velký prostor Jeden „úderník“ ji dostal tehdy na poukaz. Pak se opil v hospodě, jako každou sobotu, chytili ho příslušníci VB, jak opilý řídil, sebrali mu řidičák na rok, a manželka mu (opilcovi) nařídila prodat auto. A já ho tehdy koupil. Nové. Byl to velmi silný a velký vůz, měl jen tři rychlosti, už OHV, a byl to tank, spotřeba kolem 12 litrů/100 km. Úspěšně jsem s tím odjezdil dětství dcery, převážel kočárky, sáňky, pytle zrní v zimě do krmelců do lesa, na střechu jsme dali klidně celý gauč, no říkám, byl to tank. Byli jsme s tím velmi spokojení. Ano, byl to konec 60. let minulého století. Potom po čtyřech letech to byla první Škodovka, protože Warszawu jsem prodal jednomu národnímu podniku výhodně, přidal pár tisícovek a koupili jsme si úplně novou Škoda 110R Coupe ve žluté barvě. A pak už to šlo dál. Dnes, když vidím mladé řidiče a někdy i dívky řidičky, jak jezdí v silných autech a neuvědomují si, že bude třeba i zabrzdit, jde mně někdy mráz po zádech. My jsme měli tehdy auta pomalá a sbírali jsme první zkušenosti. (Žádné ABS, žádný posilovač brzd či řízení, žádná klimatizace, nejvyšší elektronika byla zabudována v cyklovači stěračů a v blinkru,…) Ale doba to byla krásná.

Pracoval jsem dvacet roků v okresním BESIP, potom i mnoho roků v krajském BESIP. To vše ale tehdy bylo zdarma, dobrovolně, bavilo mě to.

Podnik, kde jsem za socializmu pracoval, se mimo jiné také podílel praktickými zkouškami na vývoji a zkouškách osobních a nákladních pneumatik, protože naše auta byla nasazena v lomech a v těžkých podmínkách staveb. Takže jsem služebním autem zkoušel i tehdy novou radiálku OR 6, potom zimní OR 36, potom ještě lepší OR 66 (pokud vám starším to něco říká). Byl to velký rozdíl proti tehdejším běžným diagonálním pneumatikám. Také koncem 60. let minulého století začínaly bezdušové pneumatiky u pneu pro osobní auta – i to byla pro motoristy velká změna, mnozí tomu nevěřili, tak jak novinkám nevěří dosud.

V minulém století jsme velmi rádi jako motoristé pracovali sami na údržbě aut. Byl to náš koníček (spíše kůň). Byly tehdy různé značkové svépomocné dílny Svazarmu, kde se opravovalo, seřizovalo, byla to výpomoc, radili jsme si jeden druhému. Možná si někdo ještě vzpomene např. na vystříkávání dutin Resistinem, to byl mnohaletý šlágr proti korozi aut. S novým autem hned do dílny a vystříkat dutiny proti vnitřní korozi, to bylo pravidlo.

Ta minulá doba měla jednu výhodu, my, tehdy mladí řidiči, jsme jezdili s auty, která nedosahovala velkých rychlostí, ani zrychlení. Já jsem dělal řidičák na střední škole na auto a na motocykl v 16 letech, ale vystavila mně ho tehdejší DI VB na auto až po 17. narozeninách. Zkoušky jsme dělali na tehdejším voze ŠKODA 1202 STW, řazení pod volantem, zadní náhon. Protože jsem jezdil tajně se svým švagrem, tak jsem praktické jízdy nedělal. Učitel v Autoškole řekl, těchto pět kluků umí jezdit, a holky neumí, tak klukům tady vezmu hodiny jízdy a rozdělíme jízdy mezi holky. Zkušební komisař – tehdy to musel být policajt (příslušník DI VB), mně řekl po provedených zkušebních jízdách: „Ty už jezdíš, že“. Já na to po pravdě odpověděl - ano. Napsal mně na výbornou praktické i teorii a šel jsem domů. Teorii nás pět kluků vůbec nedělalo. Tolik malá příhoda k řidičáku. Policajt to rozhodl. Tak to tehdy bylo.

Omlouvám se vám, že jsem vám trošku nastínil můj motoristický život. Měl jsem a mám zaměstnání, které jsem prakticky celý život nezměnil, měl jsem a mám koníčka, který je součástí mého zaměstnání.

Za minulá léta jsem do i60 už napsal přes třicet různých rad a názorů k automobilům a k motorismu. Prosím, když se mnou s něčím nesouhlasíte, napište to, já rád si to s vámi prodiskutuji. Máte třeba v některých věcech zkušenosti, které já nemám, a my Ičkaři – důchodci i důchodkyně, bychom si měli pomáhat. Neboť i mě čeká jeden den, kdy rodina nebo moje paní doktorka řekne, tak Jaroslave, už ti zdravotní povolení na řidičák nedám. A já zůstanu sedět doma bez auta. Ale, vážení, to je život, to nejde zvrátit.

Tak a budem se již chystat na jaro, meteorologové napsali tento týden, že bude teplé jaro, věřme jim.

A budeme myslet vždy na šťastný návrat z našeho výletu, nebo naší pracovní cesty.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Zavřít reklamu