Slova útěchy. Najít ta správná je velmi těžké. Co radí odborníci, abyste situaci ještě nezhoršili?
Ilustrační foto: ingimage.com

Slova útěchy. Najít ta správná je velmi těžké. Co radí odborníci, abyste situaci ještě nezhoršili?

12. 3. 2021

Vím, jak ti je. To bude dobré. To přejde. Tato slovní spojení, která jsou považována za utěšující, nefungují nebo mají dokonce opačný účinek, než si myslíme. Odborníci na pomoc v  zármutku je označují za nevhodné pro těžké chvíle.

Každý, kdo ztratil někoho blízkého, zná situace, kdy se ho lidé z okolí snažili utěšit. A vybavuje si, že slova útěchy vůbec nefungovala.

„Když mi zemřela žena, spousta lidí mi říkala, že čas vše vyléčí, že to zase bude dobré. Tak přesně to jsem tehdy nepotřeboval slyšet. Čas nic nevyléčil, dobré to není ani po dvou letech, prostě mi Jaruška stále chybí a tak už to bude napořád,“ říká jednasedmdesátiletý Ivan.

Podobnou zkušenost má třipadesátiletá Petra, které před časem při autonehodě zahynul syn. „Kolegyně v práci mě pořád oťapkávaly a říkaly, že vědí, jak mi je. Jak by to mohly vědět? Jak může někdo, komu nezemřelo dítě, vědět, jaké to je?“ říká Petra.

Neříkat v těžkých chvílích „já vím, jak se cítíte,“ případně „já vím, jak vám je“ doporučují i lidé vyškolení na pomoc v takových situacích. Zdravotní sestra Veronika Petrášová, která pracuje mimo jiné jako krizový intervent v ostravské fakultní nemocnici a je vyškolena v tom, jak se chovat k lidem, kteří prožívají zármutek, říká: „Nikdy nevíte, jak se člověk, který někoho ztratil, cítí. Nikdy nemůžete vědět, jak tomu druhému je. Stejně tak není vhodné říkat, že to bude dobré. Jak můžeme vědět, že to bude dobré? Třeba to už pro člověka, který přišel o dítě, nikdy dobré nebude. Může se zhroutit, může se mu zcela změnit život k horšímu. Takže se nemá lhát a říkat „já vím“.

Za mnohem vhodnější je považována věta: „Neumím si představit, čím procházíte, co cítíte, co prožíváte.“ Protože to je věta pravdivá. „Lidé, kteří prožívají něco těžkého a truchlí, mnohdy sami nejsou schopni definovat, jak se cítí, takže bychom ani my neměli předstírat, že to víme,“ uvedla socioložka Nancy Berns, která se tímto tématem dlouhodobě zabývá.

Další věta, kterou často lidé chtějí těžkou situaci zachránit a pomoci s ní, je: „Musíš být silný – silná.“ Typický příklad? Žena ztratí muže, prožívá naprostou beznaděj a její kamarádky říkají: „to zvládneš, ty jsi silná, musíš být silná.“

„Nemusí být silná. Má právo se zhroutit, plakat. Vůbec neškodí, když v takové situaci kamarádce řekneme: nepředstírej nic, plakej, teď nemusíš být odvážná,“ tvrdí Nancy Berns s tím, že takovým postojem uděláme pro člověka, kterému se snažíme být oporou, mnohem víc.

Když někdo z blízkých prožívá trápení, lidé  se často chovají jako sloni v porcelánu. V dobré víře radí, povzbuzují, říkají různé fráze. Často se bojí, aby nevhodnou větou utrpení ještě nezhoršili, tak sahají k těm takzvaně osvědčeným, nic neříkajícím, prostě k frázím. Jednou z nich je věta typu: „Zavolej, kdybys něco potřeboval – potřebovala.“

Problém je v tom, že člověk, který se právě utápí v zármutku, protože někoho ztratil nebo prožil něco strašného, zpravidla nezavolá. Nemá na to sílu. Nebo nechce obtěžovat. Mnohdy se chová iracionálně a není schopen takového praktického kroku. Podle odborníků je lepší navrhnout konkrétní věci, konkrétní podobu pomoci: „Nakoupím ti, abys nemusela chodit ven, souhlasíš?“

„Přijdu se na tebe podívat zítra ve čtyři hodiny. Jen mi otevřeš a řekneš, jestli něco nepotřebuješ, když nebudeš chtít, ani nepůjdu dál. Jen si tě zkontroluju.“

Psychologové říkají, že mnohdy je vhodné takzvaně přebírat kontrolu a nečekat, zda se trpící člověk sám ozve. Což potvrzuje šedesátiletá Eva, která ve třiceti přišla o manžela. Zůstala sama se dvěmi malými dětmi. „Dodnes jsem nezapomněla na chvíli, kdy mi to policie přišla oznámit. Sousedka to viděla, slyšela. Okamžitě vzala mé děti k sobě a starala se o ně asi týden. Vodila je do školky, vařila jim, hrála si s nimi. Pro mě to tehdy byla obrovská pomoc, mnohem důležitější než to, že se u mě střídaly kamarádky a chtěly vše stále rozebírat, litovaly mě a říkaly, že to přejde. Je to už třicet let, navázala jsem další vztah, mám z něho třetí dítě, ale nikdy to úplně nepřešlo. Na Jiřího stále vzpomínám a na ten strašný den také. Zpětně si vybavuju, jak mě ty utěšující fráze štvaly a jak naopak mi pomohl praktický přístup sousedky,“ vypráví.

Tak kvůli tomu všemu je  dobré, když člověk dokáže přemýšlet nad tím, jaký význam skutečně mají věty, které říká. Je to dobré v běžném životě, ale v krizových situacích dvojnásob.

psychika smrt
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

SERIÁL: Můj chytrý mobil

Studenti učí seniory pomocí videí

Chytrý mobil

Nový díl: Jak využít QR čtečku v mobilu

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.