K Rožmberku
Foto: autor

K Rožmberku

14. 4. 2021

Náš jindřichohradecký okres má dost velkou rozlohu a je zde mnoho pěkných míst. Minulý týden jsem si naplánoval v době začínajícího jara vycházku k rybníku Rožmberku, dříve, než se tam mnohé ukryje za zelenou oponou. 

Využívám dobrou předpověď počasí, v krásném ránu se včas vypravuji k Třeboni a parkuji ve Staré Hlíně. Dubnový mrazík ještě zvyšuje lahodnost svěžího venkovského vzduchu. Nejdřív zajdu k mostu na rybníku Vítek a vyfotím ho v ranní náladě. Most je už pouze pro pěší a cyklisty, dříve si také zahrál ve třech pohádkách. Potom se již vydávám směrem k hrázi Rožmberka. Jak se blížím k Přírodní rezervaci Výtopa Rožmberka, zdraví mě z dálky hejnko ostražitých divokých hus od snídaně na vzrostlém ozimu. Příroda se jinak zatím málo zelená a vypadá to, že je tady v této době i docela povrchové sucho. V lese blíž k rybníku jsou již i velké louže, teď navíc pokryté třpytivým ledem, který je kromě hnědých a zelených lesních odstínů zbarven od oblohy i do modra.

V místě zvaném Smítka je u hájovny před koncem hráze ve sníženém terénu bezpečnostní přeliv rybníka. Ten také v roce 2002 již po několikáté zachránil při povodni hráz před protržením. Mezi stromy zde stojí pomník Jakuba Krčína, na kterém jsou vyznačeny i výšky hladiny vody dosažené na tomto místě při největších povodních. Rok 2002 je až nahoře, tři metry vysoko. Od pomníku je to kousek na konec hráze, kterou pro její délku a zakřivení není možné ze země v ploché krajině celou vidět. Rostou na ní stovky různě starých dubů, je to památná alej. Nebyl jsem zde delší dobu a tak vidím jak ty nejstarší, staleté, stále odcházejí.

Kolem rybníka vede Naučná stezka Rožmberk s mnoha informacemi o historii rybníka, krajině i přírodě. Z toho jen tolik, že stavba rybníka byla dokončena po šesti letech práce v roce 1590. Rybník zásobuje vodou řeka Lužnice, přičemž její část je ještě před Rožmberkem odváděna umělou Novou řekou do Nežárky. Kromě hlavní výpusti odtéká část vody z rybníka i skrz vedlejší výpust Adolfku. Dále je uprostřed hráze obnovený kříž s připomínkou události smrti pytláka, který zemřel při potyčce s rybníkáři, pro "tři kapry", jak je znázorněno i na jeho podstavci.

Samotná procházka v tichém a slunečném dopoledni, po zdánlivě nekonečné a upravené hrázi, je výjimečný prožitek. Ticho až velebné ještě podtrhuje zpěv různých ptáčků a klepání pracovitých strakapoudů. Jen z dálky občas doléhá křik rakců, kachen a dalších větších obyvatel tohoto rozlehlého rybníka. Vodní ptactvo pobývá samozřejmě dál od pro něj neútulné hráze, má u vzdálených břehů s keři a rákosím i větší klid pro svůj život. Jen párek potápek roháčů, lovících v klidu společně nedaleko od hráze, po mém příchodu hned zcela neodplave a drží se chvilku blíž u břehu.

Kouzelná cesta alejí a tato část mé vycházky končí na začátku hráze u hlavní výpusti, kde na podzim také probíhají známé rožmberské výlovy. Na druhé straně pod hrází je i malá vodní elektrárna a o kousek dál stojí objekt staré Rožmberské bašty.

Dále směrem k Třeboni pokračuji nejdříve po plochém břehu, většinou porostlém stromy, pak přibývají husté keře i rákosí. To je pravý ráj pro vodní ptactvo, které přede mnou vždy včas prchá. Hlídky drží kachny, vrány i volavky, jinde obvyklé sojky a straky v těchto místech není vidět ani slyšet. Výsledky snah o focení jsou tak v mém případě velmi slabé. Na toto s malým kompaktem prostě nemám. Také orli a kormoráni létají dnes nade mnou příliš vysoko. Když už není možné postupovat dál přímo po břehu rybníka, přejdu na romantickou pěšinu vedoucí podél Zlaté stoky. To je umělý vodní kanál, dokončený v roce 1518, který vytéká z Lužnice u obce Majdalena a po padesáti km se voda vrací u Veselí nad Lužnicí zpět do Lužnice. Po nějaké době vystřídají vlhké háje vedle kanálu zamokřené louky. Je na nich vidět jak zájem o dobrou úrodu, jsou čerstvě pohnojené, tak i snaha o obnovování této třeboňské památky, k rozpadajícím se historickým seníkům přibývají nové.

Během odpoledne se obloha trochu zatahuje a poslední část mé vycházky, vedoucí okrajem luk po cestě podél hlavní silnice, je spíš pouhý přesun. Od Zlaté stoky se napříč přes rozlehlé zamokřené louky projít nedá. Ještě potkám pár milých lidí, dva křížky u rozdvojené lípy a kapličku svatého Víta. Přes Novou Hlínu a kolem rybníka Vítka přicházím zpět do Staré Hlíny. Slunce se na chvíli ukáže, a tak přidávám snímek druhého kamenného mostu, který umožnuje při povodních cestu do obce Stříbřec přes záplavové území Lužnice, je to také kulturní památka.

Můj pocit a závěr po této pěkné vycházce je stručný, Rožmberk nikdy nezklame a velmi rád se k němu opět někdy podívám.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 33 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Podle lékařů je chůze nejzdravější pohyb. Kolik zhruba kilometrů týdně ujdete vy?

Maximálně tři

17%

Mezi třemi až pěti

15%

Mezi pěti až deseti

16%

Přes deset

27%

Nechodím vůbec, jen na nákup a k doktorovi

13%

Nevím, neumím to odhadnout

12%