Copak se to asi děje, copak, copak?
Ilustrační foto: pixabay.com

Copak se to asi děje, copak, copak?

13. 4. 2021

Ta pohádka, kterou Vám nyní chci vyprávět, je jenom pro dospělé a vzbudí možná velikou nelibost. Ale je pravda, že to nemusíte číst.

Ta pohádka začíná takto. Byla jednou jedna krásná zeměkoule. Jak vznikla a proč vznikla, tak přes veškeré hloubání pořád jasné není. Ano, vyvíjela se hodně dlouho a vznikaly na ní veliké změny, ale nakonec se stala krásnou. Na té zeměkouli bylo všechno v rovnováze. Byla tady krásná příroda, hodně zvěře, čisté řeky, čisté moře. a také čistý vzduch. Všechno to mělo určitá pravidla a ta země krásně vzkvétala. Kde mělo svítit slunce, tam svítilo, kde měla být zima, tam také byla. Bylo to všechno v souladu a zdálo se, že to nemá chybu.

Pak se ale stalo nějaké nedopatření a na této krásné planetě vznikl člověk. Nejdříve nevěděl, jak se chovat a čím se vlastně řídit. Postupně na to přicházel, ztotožnil se s přírodou a bylo to dobře. Věděl, že je to důležité. Jenže ten člověk, a teď přeskočím, byl stále nespokojenější. Zvířata svůj zavedený život neměnila a žila v určitých pravidlech.

Ne tak člověk. V jeho hlavě, a neví se proč, se začaly rodit vidiny života lepšího. Snažil se vše měnit a snažil se hodně. Zrodil se totiž na zeměkouli jako její škůdce. Neustále byl nespokojený a tím, že  se stále chtěl mít lépe, tak bezhlavě všechno ničil. Byl vynalézavější a vynalézavější. Zničil pomalu přírodu, zamořll řeky i moře. Měl dojem, že si už může dovolit všechno.

No, a to si vlastně dovoluje do dnešní doby. Pak se začal hrozně přemnožovat a zeměkoule mu začala být malá. Vytvořily se také ošklivé lidské vlastnosti, sobectví, zloba, chamtivost, nenávist a závist. A už se to vlastně  nedalo zastavit. Lidi se k sobě začali chovat nehezky, jeden druhého okrádali, podváděli a dokonce i vraždili. Každý se chtěl mít lépe, než ten druhý.

Chudák trpící příroda se snažila přežít, ale člověk jí to moc nedovolil. Začal řádit jako pominutý. Kácel stromy, boural, co se dalo, a zamořoval krajinu čím dál, tím více.

Když už to začalo jít opravdu moc daleko, příroda se konečně vzbouřila. Začali ji pomáhat netopýři. Vyrobili virus a pustili ho mezi lidi. No, možná, že nezodpovědní lidé si ho pustli mezi sebe sami. Je zajímavé, že tento hrozný virus zamořil lidstvo celé zeměkoule velice rychle a lidé začali vymírat, protože ten virus na tom pracoval usilovně. Bohužel si vůbec nevybíral, kdo si to zaslouží a kdo ne.

Lidé se konečně lekli a začali se trochu neuměle bránit. Vytvořili různé vakcíny a začali populaci proti viru očkovat. Z nějakého záhadného důvodu začali nejdříve očkovat lidi od osmdesáti let výše, snad aby na nich nejdříve zkoušeli, jak vakcína bude působit. Prý ohrožený druh. Nejdříve se přece měli zachraňovat ti mladší.

Lidé se museli zavírat do svých domovů a nosit roušku na obličeji, aby se vzájemně nenakazili.

Drobní živnostníci začali krachoval, protože své živnosti museli zavřít, lidé se v nich totiž nesměli slučovat. Větším obchodním řetězcům to ale z nějakých záhadných důvodů dovoleno bylo a mohli se tam lidé sdružovat hodně. Žádné rozestupy, jak jim bylo nařízeno, nedodržovali a u zlevněného zboží se houfovali.

Lidé začínali úpět, ale bylo jim to málo platné. Na vedoucích místech to vzali do ruky politici a rukou velice neumělou to začali řídit. Z lidí najednou začalo být stádo, nad kterým se práská bičem.

Proč se té hrůze divím? Asi to tak muselo dopadnout. Všechno přece nejde do nekonečna. Nejhorší je, že to stále trvá a na moc řešení se vlastně nepřišlo. Škodlivý virus se zastavit nechce.

Hromadně se sice očkují nevyzkoušené vakcíny, a člověk opravdu neví, co to s ním vlastně zdravotně udělá. Může to totiž nějakou dobu trvat, než se to zjistí. Poslední dobou se zdá, že je to nějak řízené pevnou rukou a někdo shora na to tvrdě dohlíží. Donutili už hodně lidí se očkovat, i když opravdu výsledek zaručený není.

A teď já za sebe. Očkovat se nedám. Mám se ráda a chci na tom světě ještě chvíli zůstat. No, doufám, že mě za ty řeči virus nepotrestá. Chci tu být, abych se dozvěděla, jak to všechno dopadlo. Je ale možné, že nás neočkované někam zavřou, abychom nešířili paniku. Ta panika ale přichází cíleně a odjinud.

P.S.:  Jo, a prosím nekamenovat, ani nevytýkat nepřesnosti. Nesouhlas sice vyjádřit můžete, ale tento názor je můj. Třeba máte názor jiný. Tak díky. Jo a možná je to tvrdá zkouška pro lidstvo, aby se chovalo lidsky. A až k tomu budeme mít alespoň  náběh, virus nás možná opustí. A tak modleme se!

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.