Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp
Fotografie: Alena Tollarová, foto č. 2 a 3 Radovan Cakl

Místo, kam se ráda vracím - Památná hora Říp

13. 5. 2021

Žiji v požehnaném kraji a ráda s jeho krásami seznamuji další, doposud jím nepolíbené lidi. Je o mně známo, že jsem podřipský patriot. A kdo to doposud nevěděl, myslím, že bude mít po přečtení následujících řádků také jasno.

Těší mě, že občas se mi podaří i někoho nalákat k návštěvě a mám radost, když se mu u nás líbí a třeba se sem i vrací. 

Oblíbeným a častým cílem mých vycházek je Říp. Ano, je to přesně ta hora, ke které dospěl na své pouti za zemí zaslíbenou sám Praotec Čech se svou družinou. Ač znaven, zanechal své druhy na úpatí a vystoupal na vrchol. Rozhlédl se a spatřil rovinatou krajinu, protkanou  potoky i řekami. Sestoupil z hory a přednesl dychtivým a dlouhou poutí za zemí zaslíbenou unaveným druhům známou řeč, zprostředkovanou nám perem Aloise Jiráska. Všichni nadšeně souhlasili, že dál už se trmácet nebudou, a započali v kraji kolem hory budovat svá sídliště, chytat ryby, klučit lesy a pěstovat potřebné plodiny. Tu krásnou zemi na počest jejich stařešiny začali nazývat Čechy. Potud známá pověst. 

A jaká je pod Řípem současnost? Říp vystupuje z rovinaté úrodné krajiny do výšky 461 m. S touto výškou je nejvyšší horou Dolnooharské tabule a vzhledem k tomu, že nejbližším kopcem je asi Házmburk (418 m), vzdálený 20 km, spatříte Říp na obzoru ze všech světových stran. Říp uvidíte z Prahy, ze Slaného, z Úštěka  i téměř z každého kopce Českého středohoří. Na Říp vedou i turistické trasy ze všech stran, červená, zelená, žlutá i modrá. Nejčastěji je asi využívaná cesta z parkoviště v Rovném, vedoucí až k úpatí Řípu přes sto let starou lipovou alejí. Všechny se sbíhají nahoře u turistické Baumovy chaty z počátku 20. Století. Ta je v provozu dodnes a je ozdobena obrozeneckým nápisem Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp. Na samém vrcholu Řípu stojí románská rotunda zasvěcená sv. Jiří a sv. Vojtěchu. Původně holý kopec jeho vlastníci Lobkovicové v 19. století zalesnili a tak to zůstalo dodnes. Praotec Čech už by se dnes z vrcholu nerozhlédl a nerozhlédneme se ani my. Nezbývá nám než projít se lesem a poohlédnout se po vyhlídkách, tj. Mělnické, Pražské a Roudnické.  

Já mám Říp téměř na dosah a vyjdu si na něj často. Roční období nerozlišuji – chodím na jaře, chodím v létě, chodím na podzim i v zimě. Neodradí mě ani mlha, ze které se stromy vynořují jako přízraky a krajina podřipská zmizela dočista. Nejraději chodím ve všední dny, kdy tu nevládne čilý turistický ruch, v současné době značně posílený dobou covidovou. Místo nahoře má pro mě osobní kouzlo. Pokaždé chvíli posedím, rozjímám, rozhlížím se vůkol po lánech a v nich rozesetých vesničkách, „české placce“ i vzdálených horách a pro sebe si říkám – tohle nám dal pán bůh za odměnu!  Vždy pookřeji a posílena novou energií, prýštící z magické hory, mířím pomalu k domovu.

První článek o Řípu jsem pro i60 napsala před šesti lety. Zakončila jsem ho tehdy pozvánkou na výlet. A skutečně jsme začátkem září 2015 uspořádali veselou výpravu v počtu devíti íčkařů. Nezapomenutelné zůstalo Helenčino vystoupení s deklamací řeči Praotce Čecha v rotundě během výkladu průvodce i následné na Pražské vyhlídce. Doufám, že i po letech účastníci vzpomínají na výpravu s úsměvem. A tento íčkařský prvovýstup založil takovou mou malou tradici. Provázím zájemce z řad i60 a pomáhám jim splnit jejich výše uvedenou vlasteneckou povinnost vystoupat na naši národní horu. Postupně jsem na vrchol vystoupala s Radkem a Jitkou C., Lidmilou, Ájou, Mirkou, Alenkou, Helenkou, Olinkou - to byla první výprava. Když jsem šla se Zuzkou, kvetly dymnivky a petrklíče. S Evou šeříky. S Elenou jsme sbíraly kaštánky. S Věrkou, Jitkou H., Maruškou a její vnučkou jsme bohužel zažily nevlídné mrholení. A přivítala jsem dokonce i návštěvníky z dálky největší, až téměř od slovenských hranic Aničku a Vláďu. Hřeje mě, že moje oblíbené místo snad oslovilo i další.

Takové je místo, kam se ráda vracím a vracet budu, dokud mi to nohy dovolí. A na závěr si znovu neodpustím otázku – je tu ještě někdo, kdo nemá splněno a chtěl by se mnou rozšířit řady pokořitelů Řípu?

Autorem fotografií z výpravy 2015 je Radovan Cakl. 

Přidávám odkaz na krátké video z výpravy 2015, natočené L. Nejedlou: i60 na Řípu

 

Místo, kam se rád/a vracím - to je téma naší soutěže. Napište o místě, které je vašemu srdci blízké, na které se rádi vracíte. Popište, co je na tom místě zajímavého, čím vás okouzlilo, co je v jeho okolí k vidění, jak se na toto místo lze dostat. Více info o soutěži najdete zde.

cestování Soutěž - Místo, kam...
Hodnocení:
(4.8 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.