Však si někoho zase najdeš, říkali mi přátelé. Začala jsem se jim vyhýbat, vzpomíná vdova Monika (67)
Ilustrační foto: Pexels

Však si někoho zase najdeš, říkali mi přátelé. Začala jsem se jim vyhýbat, vzpomíná vdova Monika (67)

26. 7. 2021

Když můj muž zemřel, přátelé se rozhodli, že za každou cenu zaženou můj smutek. Mysleli to dobře, ale mně to časem začalo vadit, takže jsem se jim postupně zcela vyhýbala. Vlastně mně tou péčí dělali situaci ještě těžší.

Ovdověla jsem, když mi bylo 58 let. Děti byly dospělé, samostatné. Zůstal mi pěkný byt, auto, chata i nějaké úspory, živila jsem se jako překladatelka, korektorka, doučovala jsem děti němčinu. Manžel zemřel po delší nemoci, takže to nebyl šok, ale očekávaná záležitost.

Vím, že mnoho žen se stalo vdovami v mnohem těžších situacích – s malými dětmi, s dluhy, s nedostatkem financí. Po této stránce jsem na tom nebyla nejhůř. Jen mi bylo po manželovi strašně smutno. I když jsem jeho odchod mohla očekávat a tak trochu jsme se na něj celá rodina připravovali, přesto to byl psychický otřes. Myslím, že jen lidé, kteří něco takového prožili, dokážou pochopit, co mám na mysli. Byl to všudypřítomný smutek. Všechno mi ho připomínalo. Stačilo podívat se ráno na hrnek, ze kterého obvykle pil čaj, a už jsem se rozklepala.

Dříve jsme žili dost společensky, měli jsme partu dobrých kamarádů. Ti se rozhodli, že mě nenechají o samotě. Bylo to od nich hezké. Neustále mi telefonovali, někam mě zvali. Občas u mě někdo jen tak zazvonil a vnutil se na návštěvu. Ano, vím, mysleli to dobře a bylo to od nich chvályhodné. Jenže já toužila po klidu, po samotě. Mě ta péče otravovala.

Nejhorší bylo, když po roce začali mluvit o tom, že bych neměla zůstávat sama. Neřekli to přímo, ale zněly věty: jsi hezká, jsi mladá… Táhlo mi na šedesátku a nepřipadala jsem si ani hezká a ani mladá. Byla jsem smutná, unavená ženská, která přišla o muže a vůbec si nedovedla představit, že by do jejího života nějaký další muž vkročil. Jenže kamarádi a jejich ženy mě začaly nenápadně seznamovat. Třeba mě pozvali na chatu a tam večer přišel na grilování nějaký pán ze sousedství. Kamarádka říkala: „Tak si, Moniko, představ, on je taky vdovec.“ No a co? To jsme se měli dát dohromady proto, že jsme oba ovdověli?

Nejvíce mi vadilo, když mi dvě kamarádky nezávisle na sobě řekly: „Neboj, však si někoho najdeš.“

Já se ale opravdu nebála zůstat sama, naopak. Neodsuzuji lidi, kteří si po smrti partnera či partnerky najdou novou známost, určitě je možné potkat lásku či pěkný vztah vícekrát za život. Ale já si to prostě nedovedla představit a dodnes nad tím nepřemýšlím. Žiju sama a stále je mi po mém muži smutno. Pořád si na něj ještě často vzpomenu a říkám si třeba: co by řekl na to či ono nebo že by se právě teď tomu či onomu zasmál.

Vlastně je v mém životě stále se mnou a nevidím nic špatného na tom, že jsem vdova, která už zůstala sama. Lidé si někdy neuvědomují, že říkají dobře míněné rady a názory, které ve skutečnosti mohou ublížit nebo naštvat.

Monika (67 let, psáno pro neziskový portál vdovyvdovam.cz)

 

 

 

 

 

ovdovění rodina
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.2 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

14%