Když jsem se za svou nastávající přístěhoval do Prahy, po čase se " zděsila "z toho, koho si to vlastně vzala. Zjistila totiž, že : neumím správně chodit, sedět, mluvit, jíst, pít, bavit se se sousedy, nic opravit, uklízet - no prostě kromě jediné činnosti - nic ! Na to nekritizované nadání pak zřejmě na radu starších spolupracovnic reagovala tak, že na mě nakupovala v nějaké myslivecké prodejně nemožné oblečení v nejhorších barvách / zelená a hnědá /, aby si mě v zaměstnání žádná kolegyně ani nevšimla. To se jí vskutku podařilo do doby, než přijela moje matka z návštěvy otce v Indii. Zděsila se mě a oblékla mě v Tuzexu pdle italské módy.
Ani to však mému pochroumanému sebevědomí nepomohlo a já vzpomínal na Koloveč, kde mě měly v Chodských pletárnách " mé propínací zástěry " tolik rády ! Cesta zpět však nebyla možná a já se musel postupně alespoň trochu měnit a přizpůsobovat přáním své " drahé poloviny ". Řeknu Vám, že to nebylo vůbec lehké. Ze společných nákupů jsem se často vracel jako první a z divadelního představení Janáčkovy opery " Liška Bystrouška jsem zdrhnul " už po prvním jednání. Manželka na mne také neustále mluvila, což se dalo celkem zvládnout. Ale představte si tu " hrůzu ", že tvrdě na své otázky vyžadovala odpovědi !
Jednou jsme s kamarádem seděli v pivnici u nás na Jižním Městě a vedle v zasedací síni začala přednáška tehdy nám neznámého psychiatra dr. Miroslava Plzáka. Ze zvědavosti jsme se tam přemístnili a začali poslouchat. Ten člověk si nás okamžitě získal. Stal se " naším GURU " a nevynechali jsme žádnou z jeho dalších přednášek. Dal nám celou řadu rad, jak si máme v mladém manželství počínat včetně návodů, jak řešit případné průšvihy. Dovolil si tam říkat věci, které byly v tehdejším režimu TABU a které nemohl použít ve svých rozhovorech s p. Šimkem, Kopeckým, Horníčkem a dalšími herci.
" Zatloukat, zatloukat a zase zatloukat " jsme prvně slyšeli právě od něj, i když to později samozřejmě popíral. Jedna naše kolegyně v práci nám prozradila, že jí tato rada skutečně pomohla k udržení manželství. Manžel se ze služební cesty vrátil o den dříve a našel ji s milencem v posteli. Poté mu neustále říkala : " Láďo neblbni, vždyť to byla jenom taková legrace, přísahám Ti, že to bylo " jenom na krajíčku " a k ničemu nedošlo ! Zpitomělý manžel nakonec usoudil,že kvůli " krajíčku " se přece nebude rozvádět se ženou, kterou tolik miluje. Všechny jeho rady určitě znáte z televizních Silvestrů /manželský sex podle jednoduchého programu automatické pračky, požádat přistiženého milence své ženy o půjčku vyšší částky, protože si pro peníze nikdy nepřijde, atd. /.
Já si zapamatoval dvě rady : 1/ Když se moje žena z třídního srazu nevrací ani ve dvě hod. ráno, přeji si, aby byla raději pod nějakým svým bývalým spolužákem, než pod autem, 2/ " Chválit, chválit, chválit ! ", Alenko, děkuji. Žádná jiná žena na světě by nedokázala uvařit takovou dobrotu. Dnes Ti to tak sluší !. Ten úklid bytu jsi udělala přímo vzorně. Marně jsem však očekával nějakou pochvalu z její strany za utření nádobí nebo vynesení koše.
Na závěr ještě pár informací o dr. Plzákovi :
Založil první manželskou poradnu a o svoje poznatky se podělil se čtenáři vydáním několika knih, které šly doslova " na dračku " ! Svým charisma okouzlil takové krásky, jako byla Olga Schoberová, Marie Drahokoupilová i další herečky, které byly vždy na kratší dobu jeho milenkami. Podobně jako pana Horníčka ho postihla velká tragédie v podobě sebevraždy jeho syna, který vyskočil z okna den před maturitní zkouškou ! I když se v jeho stopách snažilo pokračovat i několik dalších psychiatrů, žádný nedosáhl takových kvalit, jako člověk, o kterém jsem se rozhodl napsat. Něco mi říká, že ženy ho na rozdíl od mužů tolik rády neměly. No, to se možná dozvíme v případných komentářích !
