Jak se zrodil Karl–Marx–Stadt 
aneb Éra měst velkých soudruhů

Jak se zrodil Karl–Marx–Stadt
aneb Éra měst velkých soudruhů

10. 5. 2013

Co se Čechům vybaví při vyslovení jména Karl-Marx-Stadt? Těm mladším možná nic. A těm dříve narozeným? Ano, správně, saské velkoměsto na dohled od našich hranic, jedno z míst, které mělo být – a vlastně bylo – chloubou někdejší Německé demokratické republiky.

Spousta tuzemců si sem jezdila v zájezdových autobusech pro levné a u nás nedostatkové záclony, dětské zboží, dámské lodičky nebo na pohled atraktivní, úžasně laciné a zoufale nekvalitní hodinky Ruhla. A pak všichni trnuli hrůzou, co z velkého nákupu jim celníci na hranicích dvou spřátelených socialistických zemí zabaví.

Před 60 lety to byla velká sláva

Dnes už budete Karl-Marx-Stadt na mapě hledat marně. Neexistuje. V roce 1990 se město vrátilo ke svému původnímu názvu Chemnitz. Zdaleka to ale nebyla taková sláva, jako 10. května 1953. Před rovnými 60 lety se naopak z obyčejného a v té době válkou velmi poničeného Chemnitzu stal budovatelský Karl-Marx-Stadt, tedy město Karla Marxe. V ten den se do ulic třistatisícového velkoměsta vydalo slavit neuvěřitelných 180 tisíc lidí! A ti se, podle dobových záznamů, nadšeně radovali.

Otázkou je, kolik z nich radost a občanský zápal jenom předstíralo, ale skutečností zůstává, že Karl-Marx-Stadt se stal v plánech východoněmeckých komunistů ukázkovým městem socialistického zřízení. No a z toho plynuly pro jeho obyvatele velké výhody. Do ve válce rozbombardovaného Karl-Marx-Stadtu začaly z centra plynout velké peníze a spousta tolik potřebného materiálu na obnovu.

S láskou k synovi německého lidu

„Lidé, kteří zde žijí, nehledí zpět, ale hledí vpřed, na novou, lepší budoucnost. Hledí na socialismus. Hledí s láskou a úctou na největšího syna německého lidu, na Karla Marxe!“ prohlásil tehdejší přeseda východoneměcké vlády Otto Grotewohl. A takoví lidí si za svou uvědomělost zasloužili odměnu, takže Karl-Marx-Stadt rychle „rozkvétal“ záplavou nových panelových domů a asfaltových bulvárů. Dnes se to jeví jako ohyzdná architektura, jenže proti poválečným ruinám to byl ohromný pokrok. A samozřejmě i spotřebního zboží proudilo do nové výspy socialismu víc než jinam.

Obyvatelé za to byli režimu vděční, a tak když v roce 1971 přijel  tehdejší nejmocnější muž NDR Erich Honecker odhalit desetimetrovou a padesátitunovou sochu Karla Marxe, sjelo se do města na čtvrt milionu lidí! Jejich nadšení bylo podpořeno naráz nezvykle dobře zásobenými obchody...

Proč Chemnitz? Paradox i náhoda

Proč vlastně právě Chemnitz, po našem Saská Kamenice, získal tu čest nést jméno Karla Marxe? Že by se tu největší německý soudruh všech dob narodil? Nebo tady studoval? Či zde snad skonal? Ne, Marx neměl s Chemnitzem nikdy nic společného. Přejmenování města bylo – jak se za totalitních časů stávalo – vlastně dost paradoxní a napomohla mu náhoda.

Rok 1953 byl v NDR vyhlášen rokem Karla Marxe (tehdy uplynulo 70 let od Marxova úmrtí). Východoberlínští papaláši rozhodli, že jedno nově vybudované město v Braniborsku na hranicích s Polskem (dnešní Eisenhüttenstadt) dostane jméno Karl-Marx-Stadt. Jenže před slavnostním aktem zemřel v Sovětskému svazu propagandou uctívaný Josif Stalin, takže nové město pro zaměstnance velkých hutí dostalo narychlo název Stalinstadt. A co s už vymyšleným názvem Karl-Marx-Stadt? Dostane ho Chemnitz! rozhodli soudruzi v Berlíně. 

Chemnitz svoje nové jméno nesl až do roku roku 1990. Tehdy, už v porevolučních pořádcích, se v dubnovém referendu 76 procent z hlasujících občanů města přiklonilo k návratu ke starému názvu Chemnitz. Město je dnes, více než dvě desetiletí po pádu komunismu, hodně jiné a mnohem pohlednější. Stále ale zůstává levicovější než většina jiných míst na území bývalé NDR. Komunisté a nostalgie po starých časech odtud zdaleka nevymizeli.

 

Některá další přejmenovaná města
v bývalém východním bloku
Zlín – Gottwaldov – Zlín (Česko)
Katovice – Stalinogród – Katovice (Polsko)
Tiszaszederkény – Leninváros – Tiszaújvaros (Maďarsko)
Dunapentele – Sztalinváros – Dunaújváros (Maďarsko)
Pernik – Dimitrovo – Pernik (Bulharsko)
Petrograd – Leningrad – Petrograd/Sankt-Petěrburg (Rusko)
Volgograd – Stalingrad – Volgograd (Rusko)

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.