Předobrazem literárního agenta 007 Jamese Bonda byl zřejmě britský válečný hrdina Patrick Dalzel-Job. Ten za druhé světové války sloužil v řadách britského královského vojenského námořnictva, a to jednu dobu po boku Iana Fleminga, autora příběhů o neohroženém agentovi 007.
„Já byl Bond, je to pravda,“ říkal přesvědčeně někdejší námořní důstojník Dalzel-Job. Vždy byl dobrodruhem s vynikající fyzickou kondicí, který uměl stejně jako Flemingův hrdina „lyžovat pozadu, řídit miniponorku a byl s to provést nejriskantnější seskoky padákem.“
Rychle pryč, než přiletí bombardéry!
Když vypukla druhá světová válka, nastoupil Dalzel-Job do armádních služeb a vzhledem ke svým předchozím námořním zkušenostem z Norska a také velmi dobré znalosti norštiny, byl právě tam nasazen. V roce 1940 se mu povedl husarský kousek. To se totiž vzepřel rozkazu nadřízených, aby nic nepodnikal, a evakuoval s pomocí rybářských lodí obyvatele jednoho norského městečka, kterému hrozilo bombardování nacisty. A skutečně, poté, co flotila lodí odvezla Nory do bezpečí, přilétla německá letadla a celé místo rozbombardovala. Dalzel-Job tak zachránil životy 4500 lidí, za což později obdržel jedno z nejvyšších norských vyznamenání.
Dojemná síla mladé lásky
„Ano, mám s Bondem hodně společného, jen v jednom jsem jiný než on – celý život jsem prožil s jednou ženou,“ vyprávěl kdysi Dalzel-Job. Je to dojemná historie. Ještě před válkou, v roce 1939, poznal teprve třináctiletou norskou školačku. Pak se s ní během války neviděl, ale jakmile boje skončily, vydal se do Norska, aby tam tuhle dívku, která mu uvízla v srdci, opět našel. Stalo se! Jí bylo devatenáct, jemu dvaatřicet a jejich láska vzplála naplno – svatba následovala pouhé tři týdny poté, co se shledali!
Dalzel-Job, který zemřel coby devadesátiletý v roce 2003, se narodil přesně před stoletím, 1. června 1913,
