Převýchova myšek po moravsku
Ilustrační foto: pixabay.com

Převýchova myšek po moravsku

26. 4. 2020

Bývaly to dramatické časy. S blížícím se podzimem stoupala moje nervozita, kdykoliv jsem se chystala otevřít dveře zahradní boudy. Ucítím-li myší pach, uvidím-li myšinec, situace je vážná, ba co dím, přímo hrozivá. V prvním roce mého zahrádkaření jsem situaci silně podcenila a boudu nechala na pospas vlezlé čeládce po celou zimu.

Myší matička v klidu a dostatku materiálu vhodného k vybudování útulného pelechu povila a odchovala několikero mláďat, která se měla čile k světu a nejspíš se náramně bavila, když jsem se je na jaře snažila z boudy vyhnat. To se mi samozřejmě nepodařilo, takže nezbylo než vystěhovat všechny věci před boudu. Teprve pak se myší výrostci v panice rozeběhli do všech světa stran.

Po této zkušenosti jsem každý podzim podnikala více či méně úspěšné, spíše nepříliš zdařilé zoufalé pokusy překazit myším úmysl přezimovat v mém zahradním domečku.

Pokus první: Nastražit špek do klasických sklapovacích pastiček. Z některých špek zmizel, aniž sklaply. Některé sklaply naprázdno. V jedné došlo ke krvavým jatkám, na něž pohled mě dodnes straší ve snech. Jednou uvízl v pasti ocásek. Ať myška či myšáček, ztrátou ocásku přišla či přišel o krásu. Chůdě malé.

Pokus druhý: Klícka na lapání myší. Nastražené oříšky a kousky salámu zmizely, myšce se podařilo prchnout. Zmenším vstupní otvor a  vsypu otrávené obilí. Úspěch, ovšem otřesný. Myška nepřežila, ale musela, chudinka, velmi trpět. Zrní vylétalo z klícky, jak zoufale běhala kol dokola. Nejspíš ji z té hrůzy ranila mrtvice. Tudy cesta také nevede.

Pokus třetí: Žádné pasti ani klícky. Nastražím na mističku jedové granule. Tak tím jsem myšiskům řádně nahrála. Měla ze mě legraci, soudě podle toho, jak granule úspěšně mizely a myší bobky přibývaly, vytvářela si myšiska ve svých norách zásoby na zimu pro celé široce rozvětvené příbuzenstvo. Špatná metoda. Úspěch veškerý žádný a ještě to udělalo průvan v peněžence.

Celá smutná postěžovala jsem si kamarádce. A dostalo se mi rady. Na myši platí pepř. Tonoucí se stébla chytá. Boudu jsem na zimu uklidila, odnesla papíry, textilie, sáčky, prostě vše, co by myškám mohlo být k užitku, a nakonec jsem na tácek nasypala půl sáčku mletého pepře.    

Na jaře jsem, hodně zvědavá na výsledek, opatrně nakoukla do boudy. Přes nos mě tentokrát nepráskl myší pach, bobečky také vidno nebylo. Dobře mi kamarádka poradila! Nezvaná myší návštěvnice zvědavě strčila nosík do pepře, aj, to to bylo nepříjemné! Kých - kých, prchala nešťastnice co nejrychleji mohla. V boudě už se neukázala. Doufám, že se neukýchala k smrti, ale dobře si zapamatovala, že nemá lézt tam, kde není vítaná.

Můj fígl
Hodnocení:
(5.2 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.