Hvězdný Jean Marais: šlechetný
na plátně, věčný optimista v životě

Hvězdný Jean Marais: šlechetný
na plátně, věčný optimista v životě

11. 12. 2013

Patřil k všestranným umělcům – režíroval, pracoval jako scénograf i kostýmní výtvarník, nazpíval desku šansonů, napsal pět knih, věnoval se keramice, sochařství nebo malířství. Svět ho však zná hlavně jako velkou filmovou hvězdu. Udělali ji z něj všichni čestní a šlechetní hrdinové, které ztělesnil na stříbrném plátně.

„Herectví je pro mě vášní, vycházející odkudsi z mého nitra, z mé duše. Je to jako když někdo bere drogy,“ říkával Jean Marais, velký muž francouzské kinematrografie, který přišel na svět před rovnými 100 lety.

Byl šťastným člověkem a nepolepšitelným optimistou, protože „se rozhodl jím být“. I v pokročilém věku sršel energií a když mu bylo 84 let, ještě vystupoval na jevišti. Přemáhat přitom musel bolesti zad, dědictví po husarských kouscích z Hrbáče (1959) či trilogie o Fantomasovi, v nichž se Marais nikdy nedal zastupovat kaskadérem.

Osudové setkání v práci i soukromí

Na divadelních prknech vytvořil řadu skvělých rolí – krále Leara, Cyrana z Bergeraku, profesora Higginse v Pygmalionu, Racinova Britannika, Cida či Césara de Bazan v Ruy Blasovi. Marais si ale především zahrál v sedmi desítkách filmů. K těm nezapomenutelným patří Kráska a zvíře (1946), Hrabě Monte Christo (1954), Kapitán Fracasse (1961), Železná maska (1962) či Viscontiho Bílé noci (1957), Cocteauův Orfeus (1949) a Bertolucciho Svůdná krása (1996).

Osudovým se pro Maraise stalo setkání s básníkem a režisérem Jeanem Cocteauem. „Všechno, co umím, jsem mohl dokázat, protože Cocteau pro mne psal výjimečné role,“ pravil Marais. Cocteau ho nejprve obsadil do svých divadelních her a poté mu zařídil hlavní roli ve filmu Věčný návrat. Postava Patrice v této moderní parafrázi o Tristanovi a Isoldě přinesla Maraisovi popularitu. Cocteau jej provázel úskalími umělecké kariéry a stal se i jeho životním partnerem.

Šokující zpráva: Otcem je tvůj kmotr

Jean Alfred Villain-Marais se narodil 11. prosince 1913 v severofrancouzském Cherbourgu. Otce viděl Marais poprvé až ve svých pětačtyřiceti letech – dětství prožil jen s matkou, která si „přivydělávala“ jako zlodějka, a starším bratrem. „Moje matka očekávala dceru a velice ji zklamalo, že jsem kluk. Oblékala mě proto jako dívku,“ vysvětloval po letech Marais možné kořeny své homosexuality. Než se narodil, zemřela totiž jeho sestra, což matkou hluboce otřáslo.

Právě ona byla vedle Cocteaua tím, kdo Maraise v životě nejvíc ovlivnil. Miloval ji i nenáviděl. Definitivně si přestali rozumět, když neschvalovala jeho vztah s Cocteauem. Marais svého přítele léta tajil, až ve stáří mluvil velmi otevřeně: „Můj život se zastavil 11. října 1963, v den, kdy zemřel Jean Cocteau.“ Poslední šok mu pak matka údajně uštědřila tím, když mu sdělila, že jeho otcem není veterinář Alfred Villain-Marais, ale kmotr Eugéne Houdaile.

S osvojeným synem si nerozuměl

Marais sám toužil po vlastním dítěti, avšak nepodařilo se. V roce 1963 si proto osvojil romského chlapce Serge. Jejich vztahy se ale nevyvíjely dobře a v dospělosti se nestýkali.

V 70. letech se úspěšný herec usadil ve Vallauris v kraji Provence-Alpes Côte d'Azur, aby se tu věnoval svým velkým koníčkům – malování, sochařství, keramice a hrnčířství. Nyní je v tomto městě jeho galerie a hrob, které do Vallauris lákají více turistů než vyhlášená keramika či místní muzeum Pabla Picassa.

Marais, jenž byl za své zásluhy mimo jiné v roce 1996 oceněn Řádem Čestné legie, zemřel měsíc před svými 85. narozeninami 8. listopadu 1998 na onemocnění pohrudnice.

 

Zabila jsem ho, zhrozila se matka.
Ale bylo to naopak – zachránila ho!

Za první světové války mu matka v době takzvané španělské chřipky zachránila život. Doktoři nakažené děcko už odepisovali, jenže matka si prosadila, že Jean dostane ještě jednu injekci. „Jestli má umřít, dám mu ji klidně sama,“ vynutila si předpis. Vzala na sebe veškerou zodpovědnost, zatímco ostatní ztráceli naději. A stal se malý zázrak. Horečka chlapci klesla z 41 až na 36 stupňů. „Zabila jsem ho,“ vykřikla zděšená matka. „Nikoli, zachránila jste mu život,“ odpověděl lékař.

Veselé natáčení Fantomase? Omyl!
Marais a Luis de Funes spolu nemluvili

Kdo by si nepamatoval sérii filmových komedií o nepolapitelném geniálním zlosynu Fantomasovi. Jean Marais si v nich zahrál po boku slavného komika Luise de Funese. Marais ale na tuhle spolupráci nevzpomínal rád. Funesovi vyčítal, že se nedokázal smířit s tím, jak dlouho mu trvalo, než dosáhl úspěchu. Na natáčení spolu mimo kameru téměř nemluvili a Marais o legendárním komikovi dokonce prohlásil, že to je člověk, který „postavil svou kariéru na špatné náladě“.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.