Unikátní Nautilus zahájil
éru jaderných ponorek

Unikátní Nautilus zahájil
éru jaderných ponorek

20. 1. 2014

Název Nautilus si většina lidí spojí s fiktivní ponorkou z románu Julese Vernea Dvacet tisíc mil pod mořem. Stejné jméno však nesla i první ponorka s jaderným pohonem na světě, kterou ve Spojených státech spustili na vodu před 60 lety, 21. ledna 1954. Stroj zařazený do služby pod označením SSN-571 se proslavil mimo jiné tím, že jako první plavidlo dobyl Severní pól.

Za duchovního otce první atomové ponorky je považován americký admirál Hyman Rickover. Nejenom že se od samého počátku podílel na jejím technickém vývoji, ale v létě roku 1951 dokázal přimět Kongres USA k vydání souhlasu se stavbou tohoto unikátního plavidla.

Slavnostního křtu se ujala první dáma

Kýl ponorky byl slavnostně založen 14. června 1952 za přítomnosti prezidenta USA Harryho Trumana a dalších významných hostů. Stavby se ujala loděnice ve městě Groton, patřící do zbrojařského koncernu General Dynamics. V lednu 1954 byla konstrukce ponorky už v natolik pokročilém stádiu, že ji bylo možné spustit na hladinu connecticutské řeky s poněkud zavádějícím názvem Temže. Při této příležitosti rozbila manželka prezidenta Dwighta Eisenhowera o trup ponorky lahev šampaňského a podmořský člun oficiálně pokřtila na Nautilus.

Do služby u námořnictva USA byl Nautilus oficiálně přijat koncem září 1954 jako šestá loď tohoto názvu. O čtvrt roku později, přesně 17. ledna 1955, vyslal kapitán Eugene Wilkinson dlouho očekávaný signál „v pohybu na jaderný pohon“.

Obrovský akční rádius  

První roky ve službě byl Nautilus využíván zejména k testování vlivu rychlosti plavby na odolnost a výdrž ponorky. Během nich se ukázalo, že nový druh pohonu vyvolává za určitých podmínek nežádoucí vibrace, nicméně plavidlu propůjčuje akční rádius, jímž dalece překonávalo klasické diesel-elektrické ponorky.

V létě 1958 proplul Nautilus Panamským průplavem a zamířil k Beringovu průlivu, aby podplutím ledového příkrovu Severního pólu demonstroval své mimořádné schopnosti. Ačkoliv to tehdy nikdo z oficiálních představitelů země neřekl, chtěly si Spojené státy tímto způsobem „spravit chuť“ poté, co je v říjnu 1957 předběhl Sovětský svaz ve vyslání první umělé družice na oběžnou dráhu.

Úvodní pokus dobýt Severní pól skončil neúspěchem. Nečekaně velké množství volně plujících ledových ker přinutilo ponorku opustit Čukotské moře a stáhnout se na pacifickou základnu Pearl Harbor. Koncem července 1958 se však vydala na sever znovu.

Severní pól dobyt až napodruhé

Operace Sluneční svit (Operation Sunshine) ani napodruhé neprobíhala bez problémů. Na navigátory čekalo překvapení v podobě nezmapovaného podmořské hřbetu, mezi jehož vrcholem a spodní stranou ledu zbýval jen velmi malý manévrovací prostor. Přesto 3. srpna 1958 Nautilus jako vůbec první plavidlo dorazil k nejsevernějšímu bodu zeměkoule.

Po návratu z historické cesty a výměně části paliva v reaktoru se Nautilus připojil k americké šesté flotile, která operovala ve Středozemním moři. V následujících letech se zúčastnil řady vojenských cvičení a zároveň sloužil k testování technologií pro své nástupce.

Ze služby u amerického námořnictva byl Nautilus vyřazen po více než čtvrt století 3. března 1980. Za sebou měl přes půl milionu námořních mil, tedy zhruba 926 tisíc kilometrů. V květnu 1982 byl Nautilus vyhlášen národní historickou památkou. Dnes jej lze spatřit v Muzeu ponorkového loďstva v connecticutském Grotonu. Jeho kotviště leží zhruba pět kilometrů od loděnice, v níž byl kdysi postaven.

USA
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.