V minulém století platívalo rčení "Co Čech, to muzikant". Češství bylo také vizitkou šikovných rukou a koumáctví. Zlaté české ručičky, to byl pojem stejně jako Einsteinova teorie relativity. Nad vodami sydneyského přístavu v Austrálii se klene nádherný most zvaný Harbour Bridge, na kterém se za 1. republiky minulého století podílely nejedny zlaté české ručičky, most zvaný "ramínko". Anebo "vídeňský řízek", který usmažily české ručičky. Tak bychom ve vzpomínkách mohli pokračovat.
Kolik šikovnosti bylo v rukou českého truhláře, zámečníka, brašnáře, ševce či skláře, aby výrobek obstál u vybírávého zákazníka. Kolik přemýšlivosti a koumactví bylo v těchto lidech. Když především ve druhé polovině minulého století vstoupil do Čech SPORT. Byli to hlavně kluci, synové těch skvělých řemeslníků, byli to studenti, kteří se jej chopili s šikovností a nadšením pro hru. Kluci čerpali z víry sílu k životu a sportu, ale hlavně byli pokorní a slušní. Jen si vzpomeňme na fotbalového fenoména Josefa Masopusta či novodobého Pavla Nedvěda, který se stal nejen v Čechách, ale i v Itálii jedním z nejoblíbenějších fotbalistů.
Fandíme hokeji a doposud vidíme hokejového fenoména Jardu Jágra, kterému drží palce vždy celý národ, pokud hraje v Česku, hokejové haly jsou vyprodány. Jsou to naše legendy, a vynikající a tolik úspěšní byli právě pro svou píli, skromnost a pokoru.
Vzpomeňme i na české fenomény bílého sportu, kterými byli Martina Navrátilová a Ivan Lendl, dvě nezapomenutelné legendy, které kralovaly na špičce světového žebříčku,o nichž dodnes hovoří světoví tenisté s respektem a úctou.
Bohužel, pokora hodně vymizela, včetně úcty mladých ke starším, ale je to o rodině a o tom, jak budeme naše potomky vést, třeba i ta vnoučata. Moje zamyšlení nad českým fenoménem hokeje a fotbalu je právě nyní ve dnech, kdy fandíme hokeji a již brzy budeme fandit světovému šampionátu ve fotbale, kde nám bude náš tým chybět.
Sport nabíjí lidi energií, a i když mnozí z nás již aktivně nesportují, alespoň fandí, anebo vodí svá vnoučata do nejrůznějších sportovních kroužků. I sport je totiž kořením života a učí děti hrát fair play, což se v životě hodí.
A moc si přeji, aby naši mladí sportovci navázali na úspěchy předchozích generací.
