Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
				příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
				konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
				vulgarismy.
			
		 
			
            
					
							Eva Mužíková
						6.3.2015 21:44
						Zuzko, nejhorší je nejistota, když tušíš a nevíš, jaká je pravda. Pak když prohlédneš, nezbývá nic jiného,  nežli se rozhodnout. 
						
					 
					
							Soňa Prachfeldová
						6.3.2015 21:43
						Koho toto potká, prožije velkou bolest , při stárnutí dvojnásobnou. Ale svět je plný krás, jen se nedat zlomit !
						
					 
					
							Zuzana Pivcová
						6.3.2015 21:11
						Musí to být pro ne zcela mladou ženu špatný pocit. To mám skoro dojem, že je lepší být sama. Ale myšlenky vyjádřené slovy jsou to krásné.
						
					 
					
							Miluše Hasenohrlová
						6.3.2015 19:25
						Smutná přesto krásná báseň.Mám štěstí, že jsem to nikdy nezažila.
						
					 
					
							Lidmila Nejedlá
						6.3.2015 18:45
						Sdělený smutek, poloviční smutek. Pro jeden bodlák slunce nesvítí. Co tě nezabije, to tě posílí...každý konec má zase začátek...
						
					 
					
							Marie Magdalena Klosová
						6.3.2015 16:45
						Tak přivítejme novou básnířku!
						
					 
					
							Elena Valeriánová
						6.3.2015 16:43
						Moje milá děvčata, děkuji za hezká slova. Ale díky bohu, není to má osobní zkušenost. Ale kamarádka ta by mohla vyprávět ... jen jsem se vcítila do její situace a hlavně do jejich smutných očí.
						
					 
					
							Alena Várošová
						6.3.2015 16:32
						Jistě jste paní Eleno složila tuto báseň z vlastní zkušenosti,jinak to snad nelze.Je to citová záležitost psaná srdíčkem. 
						
					 
					
							Eva Mužíková
						6.3.2015 15:40
						Paní Eleno, to je opravdu nádherná, sice smutná báseň. Ani nevíte, jak jí rozumím, tyto pocity mám, Bohudík již dávno, za sebou.