Nejkrásnější jsou ta obyčejná rána

6. 5. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 6.5.2015 14:30

Krásně jste to napsala a hlavně přímo profesionálně nafotila. Ty volavky zde nemáme, ale kačenek, které již vyvedly mladé, jsou tu plné rybníky.

Naděžda Špásová 6.5.2015 14:08

Krásné fotky i povídání. Tiše závidím pokojné klidné ráno. Nás budí zvuk trolejbusů, aut a vůbec hluk města. A abych pravdu řekla, oni ani ti ptáci poránu nejsou zrovna tiší. Ale ti mi vadí ze všeho nejmíň. Přeji hodné takových raních procházek.

Radovan Cakl 6.5.2015 14:04

Souhlasím s Álou, po pár řádcích je jasné, že je to od našeho ranního ptáčka, Eleny. Líbí.

Miluše Hasenohrlová 6.5.2015 13:25

Krásné povídání, krásné obrázky paní Elen.I Já miluji rána, když si sednu pod rozkvetlou třešni a rozhlížím se po naší velké zahradě.

Dagmar Bartušková 6.5.2015 13:12

Nádhera!

Alena Tollarová 6.5.2015 13:10

Jakmile jsem si přečetla název, hned jsem si řekla - to musí být od Eleny. A narolovala si na konec článku. Ano. Eleno, Ty umíš, jsi jedním z mých vzorů při mých fotografických pokusech :)

Marie Novotná 6.5.2015 12:55

Také přeji klidná a ničím ani nikým nerušená rána.Je to nádhera !

Dana Kolářová 6.5.2015 12:45

Jedním slovem krása! V dnešním pošmourném dni příjemné pohlazení. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Moje dovolená před šedesáti lety: Horčáky

Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.

Vlastimila Kosorínová

Přízrak v nočních ulicích, aneb přílišná hygiena škodí

Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer zachumlaná v měkoučkém županu v křesle ve společnosti slečny Marplové. Idylka.

Iveta Markusová

Velká voda v Bohumíně aneb Jak se stát Robinsonem

Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro jistotu z chodníku telefonuji. Sekretářka zvedá telefon a na můj dotaz, zda je na radnici starosta a zda mohu přijít, tlumočí tento dotaz na patřičná místa.

Hana Práglová

Když nakupuje oděvy dáma středního a vyššího věku

Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se vynoří dva odvěké, siamsky spojené problémy: 1. co na sebe (šaty?) a 2. co pod ně.

Iveta Markusová