Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka
Ilustrační foto: pixabay.com

Můj seniorský život: Starobní důchodce jako nadávka

18. 8. 2020

Jednoho dne jsem obdržela obsílku od Správy sociálního zabezpečení. Měla jsem se dostavit a dodat podklady pro výpočet starobního důchodu.

Zvedl se mi žaludek jak z tohoto odporného výrazu, tak ze skutečnosti, že už je to tady. Jak se na to vůbec někdo může těšit? Možná nějaký zazobaný restituent, ale ten už stejně dávno nedělá a povaluje se někde na rodinném panství v lůně přírody.

Který sprosťák takový výraz vymyslel? Jak si jen mohl dovolit jednoduše označit člověka za starobu? Jak nedůstojné a ponižující! Člověk přeci může být normálně v penzi, na odpočinku, ale ještě ne na věčném, dokonce i v důchodu. Dala jsem si práci a vyhledala na internetu, jak decentně titulují takto potrefené jedince v cizině: Penzioner, Rentiér, Rentner, Pensionato.

Takže to musel formulovat nějaký český zamindrákovaný budižkničema.

U nás doma tento termín funguje jak nadávka. Když mě syn chce vytočit, nazve mě starobním důchodcem.

Pravda, naše společnost úctu ke stáří a ke zkušenostem vůbec nemá. Už s padesátníkem se téměř nikde nepočítá.

Čím je vlastně definovaná staroba? Jistě věkem. Ale v šedesáti je jeden plný energie a druhý troska, která neudrží myšlenku a možná ani stolici.
Na úřadě jsem s opovržením hleděla na úřednice, které vůbec nemůžou za to, že já jsem starobní důchodce.

Ještě s větším opovržením až s nevěřícným úžasem jsem později hleděla na sumu, kterou mi za celoživotní tvrdou dřinu vyměřili. Jen s tou, bez práce, bych brzy toto pojmenování naplnila skutkovou podstatou.

Multikina poskytují starobním důchodcům slevu na představení. Když není nikdo na blízku, koupím si důchodcovský lístek, abych měla aspoň nějakou satisfakci.

Zajímavá situace často nastává při návštěvě výstav. V kase tam sedávají ještě větší „báby“ než já a ty se zpravidla jízlivě zeptají, zda si přeji seniorskou vstupenku. Dovedu si živě představit, jak se v duchu škodolibostí celé tetelí. V takových případech se zachovám podle momentální nálady a tudíž i duševního rozpoložení. Buď rezignuji a vezmu seniorskou nebo se ve mně vzedme vlna ješitnosti a hrdosti: zaplatím dvojnásobek a tetelím se zase já, jak jsem bábu převezla. Pokouším se brát to jako hru, ale nějak se to pokaždé nedaří.

Mohla by to být zajímavá otázka jak pro psychology, tak pro tvůrce úředních termínů.

Sebevědomý a tudíž pravděpodobně aktivní senior by byl přeci pro společnost docela výhra, nebo snad ne?

 

Můj seniorský život
Hodnocení:
(3.7 b. / 40 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Monika Svobodová
Každá věková skupina má svůj název. Nebudeme se přeci v šedesáti letech nazývat batolaty. I když si myslím, že mnozí svojí chůzí a myšlením se této věkové kategorii přibližují.
Helena Vernerová
Dobrý den, ještě zdaleka starobní důchodce nejsem... Článek paní Syslové mi přijde vtipný, možná je ta nadsázka podána tak, že to někdo bere vážně...
Sim Bel
Je zde také vidět přístup některých seniorů k životu. Místo toho, aby byla ráda, že může dostat slevu a ušetřit nějaký peníz, tak se domnívá, že paní u kasy je jízlivá a škodolibá. Podle sebe soudím tebe, že? Koupě důchodcovského lístku jen v momentě, když není nikdo na blízku, a jen z důvodu satisfakce? Paní má evidentně největší problém sama se sebou... Ano, sebevědomý a aktivní senior je pro společnost výhra, nicméně paní Syslová je spíš zapšklá a nešťastná, tak kope kolem sebe...
Sim Bel
Elena Valeriánová - no, raději čtyři chyby v pozitivní větě, než bezchybné kňourání...
Sim Bel
Paní by měla vyhledat psychologickou pomoc... Tolik fňukání a nářků nad formálním označením, které se užívá jen v úředních věcech, to se jen tak nevidí. Až jí to někdo bude chtít tetovat na čelo, pak by to dávalo smysl. Do té doby to svědčí jen o tom, že asi žádné pořádné starosti nemá, spíš má příliš volného času na vymýšlení ptákovin....
Elena Valeriánová
Vaše příspěvky jsou mnohdy agresivní a plné zloby. Na koho? Na sebe sama, na autorku článku, která je již bohužel, jak se můžete dočíst v komentářích níže, po smrti. Ale to byste si museli dát tu práci a přečíst si i názory jiných. Ale tak jako má právo autor článku napsat své myšlenky, tak samozřejmě i čtenáři mají právo vyjádřit své názory v komentářích. Je tady spousta diskutujících, kteří na tento portál zabrousili možná náhodou a svou frustraci dávají najevo právě svými komentáři. Ale ze všeho nejvíc se mi líbil tento komentář: ***Jindřich Lukes: 18.8.2020 18:10 Zato, že jsem starobní důchodce se nestidim, článek je dle mně dementní.*** ČTYŘI chyby v jedné větě, to je fakt síla. A pak mi povídejte něco o demenci :-)
Ivo Patta
Paní Vlasto, píšete o názvu "starobní důchod" s despektem, přitom se jedná o úřední terminologii použitou v sociálním zabezpečení (podobně invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod, vojenský důchod). Navíc píšete o důchodech nesmyslná tvrzení, cituji: "s nevěřícným úžasem jsem později hleděla na sumu, kterou mi za celoživotní tvrdou dřinu vyměřili“. Tím říkáte, že o státním důchodovém systému víte tolik co ministryně Maláčová, tzn. nic! Obě dvě stavíte na falešné zásluhovosti ve státním důchodovém systému (jen práce a platba na důchody našich rodičů). Maláčová díky tomu ze státního důchodového systému v roce 2020 vytuneluje 50 miliard korun jen proto, aby zakryla skutečnost, že bezdětným důchodcům nemá kdo financovat z odvodů sociálního "pojištění" jejich starobní důchody.
Aleš Kaška
Já jsem již také "starobní důchodce" a docela se autorce příspěvku divím jakými hovadinami se v důchodu zabývá. Jak se kdo cítí v důchodu je dozajista individuální záležitost každého jedince,já jsem se tedy do důchodu těšil (dokonce jsem si z pracovních důvodů požádal o tzv.předdůchod) , v důchodu si řeším svoje koníčky a vůbec se jako starobní důchodce necítím. Takže bych se označil za "spokojeného důchodce". V důchodu jde vůbec o to,aby si každý našel nějakou smysluplnou činnost,která člověka naplňuje místo toho aby se "bavil" nadáváním a žlučovitými výpady na své okolí. Vždyť na světě jsme jenom jednou,tak si život užívejme !
Jana Tulejová
Napsáno s vtipem, také mívám tyto pocity. Ale co naděláme, roky jsou tu, i když uvnitř jsem šestnáctka. Někdy.
ivana kosťunová
Je výjimkou, nemá smysl se tím zabývat. Zřejmě se tento článek objevil na Seznamu, a přilákal tento typ diskutérů. Zažila jsem něco podobného při zveřejnění mého článku Setkání na rybníku. Každý kdo zveřejňuje články, fotky, verše, nese svoji kůži na trh a musí být na takové excesy připraven a nenechat se jimi rozhodit. Bohužel, paní Syslová už tu možnost nemá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.