Bylo, nebylo ... III.část
Ilustrační foto :pixabay. com

Bylo, nebylo ... III.část

19. 2. 2020

Vžil se název „Železná opona“, oboustranná opatření, která vedla k izolaci Východu a Západu z politického a ekonomického hlediska. Ostnaté dráty na našich hranicích s Rakouskem a tehdejším Západním Německem se staly symbolem nesvobody.

V r. 1960 Národní shromáždění přijímá zákonem č. 100/1960 Sb. novou ústavu Československé socialistické republiky. Prohlubuje se totalitní režim. Vznikly nové kraje a okresy, nové členění. Hranice naší republiky jsou pořád chráněny ostnatými dráty, na hranicích jsou přísné kontroly celníků i SNB. Když jedete do NDR nebo třeba do Polska, prohlíží vás od vrchu dolů, jako nějakého zločince. Pohraniční SNB a celníci mají vysoké pravomoci rozhodnout o každém jedinci. Pořád je v platnosti Celní a devizové prohlášení, nutné pro cestování. Na Západ musí být Výjezdní doložka k pasu, občanský průkaz nesmíte vyvážet za hranice, musíte nechat doma, vojenskou knížku musíte odevzdat na Vojenské správě nebo na odd. Zvláštních úkolů ve vašem závodě. Jsou zřizovány pasy pro služební cesty, které se po návratu ihned odevzdávají. Že mnozí už nevíte, co to všechno je? Připomínám jen, že toto platilo vše až do r. 1990. Jedete-li z nějakých důvodů na Západ, soukromých i služebních, jste prohledán na hranicích velmi důkladně.

Běžně se při cestách do zahraničí pašovaly peníze, nikoliv naše koruny, ty tam byly na nic, ale západoněmecké marky, jugoslávské dináry, US dolary, franky jak francouzské, tak švýcarské, apod. V určité době byly přidělovány na dovolenou dokonce i maďarské forinty. Černý trh kvetl s devizovými prostředky a s tuzexovými bony velmi skvěle. Sháněli to komunisté i nekomunisté, vojáci i příslušníci SNB, katolíci i nevěřící. Prostě všichni, bez zábran a všude. Občas byl někdo mírně odsouzen, ale to bylo zrnko písku v moři podvodů. Příděl devizových prostředků na dovolenou byl SBČS minimální, mnoho a mnoho lidí nemohlo vycestovat, protože banka jim nedala tzv. Devizový příslib.

Toto vše už naši občané brali jako normální věc. Už jsme si na ty nesvobodné zákony a opatření jaksi zvykali, jen jsme hledali cesty, jak to obejít. Např. byla tato cesta, jak vycestovat bez devizových prostředků: AMK (Automotoklub) cestovní kancelář, pořádal pobytové zájezdy do Jugoslávie vlastním autem. Musel jste být členem SVAZARMU, dále členem AMK, dále jste musel každý rok prodělat školení řidičů amatérů pro osobní vozidla o BESIP – pořádal SVAZARM, potom jste si koupil za Kčs v Jugoslávii pobyt v hotelu (v kempu apod.) u AMK třeba na týden, dostal jste přímo tak od AMK forinty na cestu přes Maďarsko, dináry na cestu po Jugoslávii, ještě jste si mohl koupit samostatné poukázky na benzin přes Maďarsko a přes Jugoslávii. Zdá se složité a nepochopitelné? Ne – na toto jste tehdy nepotřeboval devizový příslib. Mohl jste vyjet, jen Pasové odd. na SNB vám vydalo tzv. Výjezdní doložku, pokud jste nebyl náhodou tam či onde neoblíben. Pak jste nejel nikam. Nerozumíte tomu? S tím už si dnes nedělejte starosti. Ano, tak se složitě cestovalo až do r. 1990.

Třetí pětiletka byla vyhlášena v r. 1961 do roku 1965. Tato pětiletka byla vládou však postupně zrušena. Především se neplnily úkoly těžkého průmyslu a zemědělství. Opět byla ministerstvy a vládou nedostatečně připravena. Další neúspěch ekonomiky a vzdalování se od výsledků západní Evropy v poměřování vývoje po II. světové válce.

Svaz československé mládeže (SČM) vznikl poměrně skromně v r. 1945 a trval do r. 1949. V r. 1949 vznikla nová mládežnická komunistická organizace, a to Československý svaz mládeže (ČSM). Tato organizace se změnila až v r. 1968 na Socialistický svaz mládeže (SSM). Tato organizace přímo podléhala metodickým vedením ÚV KSČ, její předseda byl také členem ÚV. V r. 1971 bylo v SSM asi 550 tis. členů, ve věku 15 až 35 roků, v r. 1985 to už bylo 1,6 mil. členů. SSM byl vstupenkou do rozvoje mladých lidí, pro studium, sport, umělecké vyžití, atd. Pořádal brigády, organizoval nábory mladých do průmyslu a zemědělství…. V r. 1955 byla založena Cestovní kancelář mládeže CKM. SSM rozhodoval v komisích o přijetí na střední a vysoké školy (Mě konkrétně člen ČSM v komisi v r. 1962 u přijímaček na VŠ nedoporučil k přijetí, a nebyl jsem na poprvé přijat.) Pro školáky funguje dětská organizace Pionýr, po celou dobu lidově-demokratického a socialistického Československa.

V r. 1960 byla zahájena zákonem rekonstrukce státní správy. Ruší se malé okresy a malé kraje a vzniká  7 krajů v České republice plus samostatně Hlavní město Praha a nově vzniká v krajích celkem 73 okresů. Obdobně je to i na Slovensku. Toto členění má vliv na celou novou strukturu politického i správního řízení naší republiky. Tímto zákonem jsou definovány i vojenské újezdy. Je to velmi jednoznačný zásah, je to sjednocení stranických orgánů i nadřízených orgánů ekonomických a správních.

Aby nedošlo k omylu, jak je to často mnohými popisováno. Československo nebyla země potažena černým suknem, s tím, že se zde nesmí smát, tancovat, veselit a oslavovat. Nic takového. Vím, že mnozí moji oponenti toto neradi slyší. Chodili jsme do kina a divadla, jako mladí jsme chodili v neděli odpoledne na „Čaj o páté“, chodili jsme do tanečních, byly plesy a zábavy, na vesnicích byly „Hody“, hrála se liga hokejová, fotbalová, atd. Vyráběli jsme a pili velmi dobré pivo, pěstovalo se víno, pálila slivovice stejně jako nyní. Domácí palírny (černé) byly v plném provozu, skoro jako nyní. První lahev na ochutnání šla přece na VB, aby hoši věděli, co a jak, jak to kape… Československo dosáhlo velkých úspěchů v krasobruslení, gymnastice atd….Křesťané ctili své svátky, vláda ctila zase ve dnech volna hlavní křesťanské svátky. Rozvodů bylo výrazně méně než nyní, a matky samoživitelky byly také v minimálním počtu. Rodina se zakládala většinou v mladším věku, tedy tak od 20 do 25 roků věku chlapců i dívek. Plodnost partnerů byla výrazně vyšší, než je nyní. Rodina měla většinou 1 až 2 děti. (Průměr dvou dětí na rodinu nebyl dosahován). Pracují houfně oslavovali 1. máj - Svátek práce, průvody dětí i studentů, závazky ke splnění daného plánu, na tribunách piomýři a státní a komunističní představitelé, hudba a veselí kam se podíváš, pionýrské šátky, svazácké košile. Nešl jsi do provomájového průvodu, měl jsi z toho ve škole i v zaměstnání velké vysvětlování. JZD se chlunila na alegorických vozek se svými výsledky. TV vysílalala přímým přenosem oslavy 1. máje z celého světa.

Mladí tedy zakládali rodiny, rodily se děti, stavěly se rodinné domky, opravovaly se staré domy. Vše tak, na co byly peníze. Ale život, velmi skromný šel dál. Zakládaly se spolky turistů, králíkářů, zahrádkářů, vyučovaly se cizí jazyky v Jazykových školách, vznikaly LŠU – Lidové školy umění, zakládaly se hudební amatérské soubory, symfonické orchestry amatérské i profesionální, věřící chodili do kostela, atd.,…. Takže z tohoto pohledu normální život, samozřejmě vše pod kontrolou KSČ. Jen si vzpomeňme na umělce té doby, na večerníčky v TV, na filmové veselohry, … Žádný blahobyt, ale nebyly velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Velmi vysoce byla hodnocena dělnická práce, práce horníků, kombajnérů, dělníků a montérů pracujících v zahraničí, třeba na dodávkách elektráren, strojírenských celků apod.

Přistupuje se k okresnímu a krajskému řízení zdravotnictví, budují se nové nemocnice, posiluje se funkce Fakultních nemocnic. Naši lékaři mají dobré jméno a v Československu je nadprůměrná zdravotní péče v socialistickém bloku, a mnohdy i ve světě.

V té době vychází v Československu mnoho deníků, např.: Rudé právo (orgán KSČ), Pravda (na Slovensku orgán KSS). Mladá fronta – mládežnický deník, Svobodné slovo – deník ČSS, Lidová demokracie – deník strany Lidové, atd. Dále důležitý nejdříve týdeník a potom deník Hospodářské noviny – list ÚV KSČ a vlády. Dále vycházely desítky časopisů i týdeníků profesně zaměřených, vycházely i krajské noviny (v Brně to byl deník Rovnost). Pro život byly důležité dva listy – Rudé právo resp. Pravda na Slovensku, a Hospodářské noviny. Co bylo napsáno v těchto novinách, to bylo „pravda“. Týkalo se to i řízení národního hospodářství. Min. financi např. nestihlo zveřejnit nové cestovní náhrady, platné od určitého období, ve vyhlášce, tak se to dalo do Hospodářských novin, a podle těch novin podniky vyplácely stravné i cestové. Totéž se objevilo v RP, že dráhy mají velké penále za pozdní vykládku vagonů. Na to firmy toho využívaly a přestaly díky tomuto článku platit ČSD penále, atd. Tehdy se říkávalo ironicky: máme hospodářství řízené novinami.

Podniky si začínají doplňovat, v rámci možností, plány výroby individuálně, i plány investic jsou progresivnější, než určovalo často příslušné ministerstvo. Jinak Centrální plánování běží pořád. Velký hlas získávají připomínky komunistů na členských schůzích KSČ. Dělník se mohl zeptat příslušného komunisty z vyššího stranického orgánu na cokoliv, co se mu nelíbilo, mohl kritizovat zleva a zprava, proč není toaletní papír, proč se čeká na os.auta fronta před Mototechnou, proč se ten či onen zpěvák opilna koncertu v Dolní Horní, proč se neseká trvá u silnic a neodevzdává se do JZD jako zelená píce pro dobytek, atd. Kdyby se takto zeptal THP nebo snad vedoucí THP, bylo by s ním zavedeno stranické kárné řízení. 

V paktu Varšavská smlouva a v RVHP má již jednoznačně hlavní slovo Sovětský svaz. V 60. létech RVHP přistupuje ke koordinaci průmyslové a zemědělské výroby. Sovětský svaz se stává postupně našim největším odběratelem zboží i zemědělských výrobků. Sovětský svaz to „platí“ obrovskými dodávkami zemního plnu a ropy a také uranem. ČSSR se rozvíjí a trvá ale nedostatek několik základních druhů potravin, i spotřebního zboží. Prezident Novotný je tvrdě podřízen rozhodování v SSSR, po Nikitovi Chruščovovi, nastoupil potom Leonid Brežněv, rodák z Ukrajiny. O Brežněvovi se   proslýchalo, že je tvrdý, nekompromisní, tvrdilo se, že nastanou tvrdé časy po Chruščovovi. Pravda byla daleko horší jak předpověď.

USA a SSSR pokračují ve zkouškách jaderných zbraní. Studená válka pokračuje. Obě strany NATO i Varšavská smlouva dávají miliardy do zbrojení. V Moskvě studují na vysoké vojenské škole a na poltických školách stovky našich, velmi prověřených, studentů. Moskva zajišťuje pro státy Varšavské smlouvy i studium pro zahraniční diplomaty na speciální vysoké škole. Československá armáda jezdí na vojenská cvičení za Kavkaz.

V r. 1962 byl neočekávaně odvolán min. vnitra vlády ČSR R. Barák a jsou proti němu zahájeny velké vykonstruované sankce, vymyšlené úplatky, spolupráce se zahraničními zpravodajskými službami a pod. Dostal vysoký trest vězení. Později byl rehabilitován. Kuba a SSSR uzavřely obchodní smlouvu. Našemu prezidentu Antonínu Novotnému ale utíká z dohledu, že přichází politické nadechování národa Čechů a Slováků, a postupné uvolňovaní politických podmínek, což vyvrcholilo v r. 1968. Ekonomika se pomalu zvedá. ČSSR patří mezi nezadlužené státy. Rozpočet ČSSR je opět připraven jako nerovnoměrný s vyskou podporou Slovenaska a tov některých oblastech až 50:50, tedy české země měli cca 10 mil. obyvatel, a Slovensko asi 5 mil. obyvatel. Přesto dělení rozpočtu dotací, investic , zboží, mezd a pod, bylo často 1:1. ČSSR  tak má také velmi dobré výsledky v zemědělství, rostou výnosy obilovin, brambor, řepy, len, živočišná výroba se zvedá. Dochází k tomu, že nejvyšší stranické orgány neslyší i nechtějí slyšet ze spodu, co se v republice děje. V r. 1963 byl odvolán předseda vlády Viliam Široký, Slovák,  a je zvolen také Slovák,  Jozef Lenárt. ČSSR mělo v r. 1961 cca 13,7 mil. obyvatel a Praha měla poprvé v historii více jak 1 mil. obyvatel. V Praze intenzivně pokračuje příprava výstavby Metra. Důchody jsou stále velmi nízké. V Československu je povinná vojenská služba v délce 24 měsíců. Výjimku mají vysokoškoláci, kteří si část vojenské služby odbyli na VŠ a jejich délka je 6 měsíců, později je upravena na 12 měsíců.

ÚV KSČ plně rehabilitoval oběti politických procesů z 50 let. V národohospodářském plánu se má postavit ve 3. pětiletce asi 480 000 bytů, a plán se ale neplní. Má se zvyšovat životní úroveň obyvatelstva a plán se opět neplní. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin ve věku 27. roků v r. 1961 se podívá do vesmíru. Americký kosmonaut John Glenn ho následoval v r. 1962. Sovětská kosmonautka Těreškovová v srpnu 1963 úspěšně letí a pracuje ve vesmíru. 22. listopadu 1963 je spáchán atentát na prezidenta USA J. Kennedyho, prezident umírá.

Připravuje se výstavba dálnice Praha – Brno, a to I. etapa Praha -  Mirošovice. Podařilo se zajistit konání Mezinárodního silničního kongresu v r. 1971 do Prahy, je to poprvé ve východní Evropě a je to pro podporu výstavby silnic a dálnic v ČSSR. Je to velké vyznamenání pro československé stavitele silnic a dálnic. Staví se dále školy, nemocnice, byty, a to v množství až 100 000 bytů ročně. V Brně v té době profesor MUDr. Novotný poprvé v Československu provede náhradu srdeční chlopně. Pětiletka je ale hospodářsky neúspěšná. Neplní se řada úkolů ekonomiky, a to především v životní úrovni. Nadále trvá podpora ekonomiky Slovenska na úkor českých zemí. Na jižním Slovensku se odstraňují velké škody z dalších povodní v r. 1965 a začíná se vážně, v dalších letech, mluvit o nutné přehradě na Dunaji. V Brně bylo v letech 1961 až 1965 postaveno nové Janáčkovo divadlo.

Průmysl přes to, že má velké potíže, tak ale roste. Rozšiřuje se výroba např.  jízdních kol v závodech ESKA a FAVORIT, je velká podpora výrobě motocyklů JAWA a ČZ, připravuje se výroba prvního československého skútru ČEZETA, na Slovensku běží výroby malých motocyklů PIONÝR a motokol STADION, nástupců motocyklu Manet a chystá se výroba slovenského skútru Manet. Vláda začíná podporovat prodejny za devizové prostředky a bony TUZEX. Postupně se velmi rozšiřuje černý trh s bony, tuzexovými poukázkami na zahraniční zboží. Vláda dává velké úkoly při vývoji a výrobě nákladních automobilů TATRA, PRAGA a LIAZ, v KAROSE se vyrábí autobusy. Mladá Boleslav – ŠKODA připravuje nové typy osobních automobilů. Velké závody jako ŠKODA Plzeň, ČKD Praha, ČKD Blansko, I. brněnská strojírna, Zbrojovka Brno, SONP Kladno, LET Kunovice (výroba letadel) mají zelenou. Vše je ale limitováno nedostatkem pracovních sil, nedostatkem materiálu. V závodech ADAST se plně rozvíjí čerpací, tiskařská a vojenská výroba.

Spotřební zboží má také dobré období v další výrobě jako TYLEX Letovice – záclony, textil z JITONY, Modeta Jihlava, Makyta Púchov- dámské oděvy, Kras Brno- svrchní společenské i sportovní oděvy atd. V Gottwaldově a ve Svitu (Slovensko) se nadále rozšiřuje tradiční výroba obuvi. TESLA Pardubice, TESLA Orava a další vyrábějí spotřební elektroniku. Probíhá proces prefabrikace v bytovém a průmyslovém pozemním stavitelství. ČKD Blansko má velké zakázky doma i v zahraničí na vodních turbinách. Rozšiřuje se výroba cementu, oceli NHKG Ostrava. SIGMA Olomouc, SIGMA Slatina se stává velkovýrobcem kotlů a odlitků. Rozvíjí se textilní průmysl, MOSILANA Brno atd. Velmi se preferuje těžba uhlí hnědého i černého na Mostecku a Ostravsku.

Postupně získává vliv odborářské hnutí ROH, přichází se i s kolektivními smlouvami, s kontrolou bezpečnosti práce na pracovištích, atd. V každém závodě je Základní organizace KSČ a funguje Závodní výbor ROH. Opět se mírně uvolňuje cestování v rámci „LIDO-DEMO“ států. Jugoslávie není už takový kamarád socializmu jako z počátku, dochází k rozdílným názorům prezidenta Tita a Sovětského svazu. Československá koruna není volně směnitelná, prakticky se s ní nedá nikde v zahraničí platit, kurz koruny centrálně a administrativně určuje SBČS. Vláda dává stále ekonomickou podporu Slovensku. Na Slovensku se dík tomu dostane spotřební zboží, které je nedostatkové v Čechách a na Moravě. 

Myslím, že se již příště posuneme zase trošku dále, do období plného nadějí. V příští, již IV. části, se budeme věnovat „Pražskému jaru" - přiblížíme se k r. 1968.

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jaroslav Charvát
Ano, pí Pivcová, tak to bylo. I já mám v mnohém takové zkušenosti. Děkuji za vaše řádky.
Zuzana Pivcová
My jsme "bohužel" patřili k té pracující inteligenci, která byla hodnocena jako poslední z posledních. Jako absolventi VŠ platy nízké bez naděje na jejich zvýšení, byty žádné, neb jsme nebyli podnikem. Např. na školské bytové správě na KNV v Českých Budějovicích mi ironicky sdělili, že mají 4 byty na pětiletku (!), tak můžu počkat, jestli se na mě dostane. Výjezdy na Západ ani náhodou. Věřící chodili do kostela, ale když chtěla má sestra hrát Rybovu mši o Půlnoční v kostelíku v Týně, tak jí to ředitel zakázal s tím, že ji vyhodí učit do poslední vsi na Šumavě, a když jsem napsala odvolání ministrovi školství, tak mi odpověděli, že se to neslučuje s morálním profiem socialistické učitelky. Ano, ta země měla v mnohém dobré výsledky, ale člověk také soudí podle toho, jak bylo jemu. V JZD, kde v obci sestra učila, brali rodiče jejích žáků na konci roku statisícové dobírky, všichni měli postavené rodinné vilky, všichni měli škodovky. A učitelce se mohli tak akorát smát.
Jaroslav Charvát
Paní Vando Blaškovič, děkuji za Váš dotaz, zdrojů je samozřejmě více a to zdroje obecně dostupné (Wikipedie, Slovníky a Dějiny v různých letech vydání apod.) a moje soukromé dlouholeté poznámky v denících, které si vedu a to jak pracovní, tak také osobní. Z těch bylo čerpáno nejvíce. Obecné údaje jsou ale všeobecně známé. Moje deníky si vedu od r. 1960 soukromé, a pracovní od r. 1965. Myslím, že je dnes velmi dobrý přístup k informacím. Za ta dlouhá léta si člověk také hodně pamatuje. Pan Bůh zaplať.
Vanda Blaškovič
Dobrý den, prosím o uvedení zdrojů z kterých čerpáte. Děkuji.
Eva Mužíková
Díky za další pokračovaní.
Marie Faldynová
Díky za informace! Něco pamatuji, něco jsem nevěděla. Po čem se mi nestýská byly spartakiády. Bydlela jsem v Praze a ten nárůst jejích obyvatel byl zničující. Člověk si nekoupil ani to málo, nevešel se do tramvaje a zažila jsem i nepříjemné setkání s jedním cvičencem. Nejlíp bylo v lese na vandru...
Jana Šenbergerová
Musím se přiznat, že mně nepřipadá o nic divnější než ta dnešní. Každé období lidských dějin má nějaké plusy i mínusy. Dokonce jsem tehdy, v té "hrozné době", žila nadějí, že někdy bude líp. Nebude, ale bude stejně - jak kdy, jak kde a jak pro koho. Užívejme moudře všeho, co pokládáme za dobré, protože když může být líp, může být i hůř. Zatím to tak vždycky bylo. Přesto jsem optimista. :-)
Věra Lišková
Omlouvám se, ale ty vzpomínky. Třeba na maminku, která stále překračovala plán. Pracovala v obchodě a i tam se plánoval roční obrat. Kolegyně ji radily, že příliš překročit plán znamená jen to, že jej prodejně příští rok navýší, nejlépe je jen dodržet daný limit. Jenže říkejte to bývalé živnostnici, která měla obchod v genech. A tak už měla svou skupinu zákazníků, kteří když ji přesunuli na nějakou zanedbanou prodejnu, přecházeli s ní a obrat se zase zvedl.
Vanda Blaškovič
Dobrý den, prosím o vedení zdrojů z kterých čerpáte. Děkuji. Ano, moc divná doba to byla. Nikdy více!
Dana Puchalská
Ano, divná doba. Ta procenta o kolik se převýšil plán, byla někdy k smíchu. A co ty transparenty? Vzpomněla jsem si na rozhovor nějakého soudruha s odborníkem na zemědělství v SSSR. A věta.... "Nebudete mi věřit soudruhu, my u nás v kolchozu dokonce rozdojili kozla" to byla síla. Otec tenkrát jen polknul a pak se začal chechtat tak až mu tekly slzy po tváři. Tenhle výrok u nás doslova zlidověl. Ano, krmili nás podobnými nesmysly.

Zpět na homepage Zpět na článek