Paní prezidentka na tříkolce
Foto: archiv autorky

Paní prezidentka na tříkolce

27. 3. 2020

Byly mi asi čtyři roky, byla jsem u tety na prázdninách a maličko jsem onemocněla. Teploty, kašel, a moje úzkostlivá teta mě zahnaly do postele. Ležela jsem, pila čaj, prohlížela jsem si obrázkovou knížku, když se na mě přijel podívat pan doktor. Změřil teplotu,poslechl plíce, předepsal acylpyrin, a potom se na mne obrátil s otázkou :" Prohlížíš si obrázky?"

"Ne, čtu si " odpověděla jsem hrdě.

"To ti nevěřím! " Smál se pan doktor." To bys mně musela předvést nahlas"

Vrátila jsem se na začátek knížky a spustila jsem tím nejlepším přednesem, kterého jsem byla schopná:

" Sundal dudek dudy s půdy, dudat umí, dudá všudy. Potká tetku kukačku- kampak dudku, dudáčku" atakdále.

Nevím, jestli si pan doktor všiml, že umím celou tu básničku zpaměti, včetně toho, kdy mám obrátit stránku, nebo jestli uvěřil, že opravdu číst umím. Ale pamatuji se, že mi za můj výkon mohutně zatleskal, a pak se mě zeptal : Ty jsi ale opravdu šikovná holčička, čímpak chceš být, až vyrosteš ?"

A já jsem bez zaváhání odpověděla: "Paní prezidentkou"

Pamatuji si tu historku hlavně proto, že patřila k těm rodinným historkám, které se vypravují na různých rodinných setkáních.

Když se tak nad tím zamyslím, nejvyšší ambice jsem měla právě ve svých čtyřech letech. Pak už se to rok od roku snižovalo.

V deváté třídě jsem chtěla být kadeřnicí. Jenže rodiče nedovolili, a já jsem musela na gympl. Ale to už jsou úplně jiné historky.

Úkol jsem splnila, ale protože článek je dost krátký, přidám jednu zprostředkovanou historku z období mého jednoho roku.

Táta se strejdou (jeho bráchou) si vyšli na procházku s kočárkem, ve kterém jsem seděla já. Tedy neseděla-prý jsem visela na kšírách hlavou dolů, zatímco pánové probírali s pohledy upřenými na sebe nějaký fotbalový zápas. Teprve, když mě začaly zachraňovat kolemjdoucí ženy, pánové pochopili, že něco není v pořádku. Nejzajímavější na celé situaci prý bylo to, že mně se zřejmě neobvyklý pohled hlavou dolů líbil, protože jsem vůbec neprotestovala. Řvát prý jsem začala, až když mě posadili do normální polohy.

Těším se na vaše další příhody.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Sluší Ti to stejně jako slovenské Čaputové :-)
Martina Růžičková
Prima vzpomínání :-).
ivana kosťunová
Ještě jednou děkuji všem za milá slova, a zdůrazňuji, že se opravdu vstoupit do politiky nechystám :))
Soňa Prachfeldová
Milé povídání, Ivanko, myslím, že byste nebyla špatnou prezidentkou, kdo ví :-)
Libuše Křapová
Ivano, nám se stalo to samé se švagrovou. vezly jsme jejího prvorozeného, a protože byl hodný, povídaly jsme si o všem možném. Až udivené pohledy okolojdoucích nás přinutily hledat příčinu. našly jsme ji ihned - milovaný chlapeček seděl spokojeně v kšírách,ale mimo kočárek, zády se opíral o jeho bok zvenku a nadšeně kmital nožičkami ve vzduchu. Jak se mu to podařilo, dodnes nevíme :-) Takže když se tak občas někdo rozčiluje nad tím, jak je možné neuhlídat malé dítě, my dvě svorně mlčíme. Víme své.
Jan Zelenka
Podobné historky z mládí jsou všechny pěkné. jen kdyby si člověk pamatoval víc. Mně sestra jednou praštila hlávkou květáku do hlavy, až mě omráčila. Ale kdy to bylo, to už nevím. Ale jako prezidentka byste se mi líbila.
Hana Rypáčková
Prezidentka, to já prý chtěla být původně vrátnou. Pořád jsem otvírala a zavírala dveře. A já myslela, že veterinářkou odjakživa...
ivana kosťunová
Naďo, samozřejmě ano - jsem potěšena :))
Anna Potůčková
Moc hezké a i úsměvné vzpomínky! Já z vyprávění mé maminky prý jsem zase držela koně za přední nohy. Vyběhla jsem v nestřeženém okamžiku ze dvora ve chvíli, kdy zrovna jel povoz z konmi a vrhla jsem se jim přímo k těm předním nohám. Koně prý byly rozumnější než já, neboť zastavili. Určitě na povel kočího, byl jim mně dobře známý obyvatel mé rodné vesnice.
Naděžda Špásová
Ivano, jako prezidentku bych vás brala a dokonce bych šla i volit. Hezká vzpomínka a hezky napsané. Mám jednu prosbu, mohly bychom si tykat? Virtuálně už se známe docela dlouho. Počkám na odpověď. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%