Trampoty novodobých baráčníků na pozadí coronavirové epidemie: kupujeme dům
Ilustrační foto: pixabay.com

Trampoty novodobých baráčníků na pozadí coronavirové epidemie: kupujeme dům

28. 4. 2020

Zasaď strom, postav dům, vykopej studnu, zploď syna. Tato odvěká lidová moudrost zaručovala v každé době přežití a další rozvoj lidstva. Postupem času však ztrácela na významu. Dům nebylo potřeba stavět v potu tváře vlastníma rukama, kdy statný muž porazil v lese potřebný počet kmenů, s pomocí dalších mužů je sroubil do podoby malebné roubené chalupy, která se stala domovem pro další generace rodu.

Dům se dal i koupit, zdědit, dobýt, případně ukrást. A zasadit na jeho pozemku strom, který nám bude připomínat přibývající roky. Studny u většiny domů už jsou vykopané, a zplodit syna….  to zde raději nebudu rozebírat, ale v době kdy se běžně uplatňuje umělé oplodnění, i to je možné.

Když jsme začali jednat s realitní kanceláří o koupi domu, naše představa byla asi taková, jako představa obyvatelů společnosti prvobytně pospolné, když výměnou za kožešiny získávali tehdy nedostatkové zboží. Tedy- dám peníze, získám dům. Během měsíce se budeme stěhovat.

A tak se to zpočátku i jevilo. Sešli jsme se s realitní makléřkou i s majiteli. Sympatičtí lidé. Všichni jsme se na sebe usmívali, společensky konverzovali, a při té příležitosti podepsali Kupní smlouvu a veškeré další doklady s tím spojené. Samozřejmě, že jsme si nechali smlouvu nejdříve poslat elektronickou poštou ke schválení. Než jsme se rozešli, otázali jsme se realitní makléřky, jaký bude další postup, zda máme ještě něco zařídit. Odpověď byla, že vše potřebné je už zařízeno, dle smluvních ujednání zašleme bance, která měla na objekt zástavní právo, potřebný obnos k vyplacení zástavy, a zbytek peněz zašleme příslušné advokátní kanceláři do advokátní úschovy. Taktéž odměnu za úschovu advokátní kanceláři.Vše jsem bezodkladně provedla, a věci se daly do pohybu.

Vždy jsem se naivně domnívala, že když někdo za něco platí, je váženým zákazníkem - potažmo kupcem – a je s ním jednáno s veškerou úctou a vážností. Další události mě však natrvalo vyvedly z omylu.

Nejdříve se ozvala realitní kancelář. Pan doktor (který měl tou dobou už asi tři dny na účtu naše peníze), zřejmě usoudil, že dva senioři kupující si dům, nemohli potřebné finance získat jiným způsobem, než teroristickým útokem, nebo přepadením banky, a požaduje po nás vyplnit přiložený formulář. Na formuláři jsme měli k mému zděšení čestně prohlásit, že naše peněžní prostředky jsou legálně nabyté, nepocházejí z terorismu ani z trestné činnosti. Ostře jsem se proti tomu ohradila a po realitní makléřce jsem vzkázala panu doktorovi, že velmi ráda požadovaný dokument zašlu, pokud on se mi čestně zaručí, že naše uložené peníze nezpronevěří, nebude jimi financovat teroristy, a zašle mi kopii svého vysokoškolského diplomu, abych si mohla zkontrolovat, že nestudoval v Plzni. Vůbec nechápu, proč paní makléřka odmítla můj vzkaz doručit. Nedá se prý nic dělat -nařízení Evropské unie. A pokud někdo odmítne prohlášení dodat, měli by tuto skutečnost oznámit státní správě. Kam konkrétně, to mi neupřesnila, přesto jsem se vyjádřila ve smyslu - já to risknu.

Zatelefonovala jsem kamarádce, která se taky zabývá realitami, abych se s ní poradila. Bohužel, uvedené skutečnosti mi potvrdila. Požadavky EU jsou skutečně takové, jenom způsob provedení označila za mimořádně necitlivý, netaktní. Většinou se vkládá odstavec s příslušnými požadavky přímo do smlouvy a nabyvatel vše podepisuje najednou. Skutečnost, že čestné prohlášení je požadováno tři dny po podpisu Smlouvy a takovýmto způsobem, je dost neobvyklá.

Následujíci sdělení realitní makléřky po dalším týdnu mě spíše pobavilo, i když to byl humor spíše šibeniční: "Já se vám to bojím říci, ale pan doktor požaduje ještě kopie vašich občanských průkazů."

Skutečnost, že na smlouvě má údaje z našich občanských průkazů notářsky ověřené, zřejmě pro pana doktora nic neznamenala. Ale nechtěli jsme traumatizovat realitní makléřku a požadované kopie jsme zaslali s poznámkou, že žádáme potvrzení o tom, že s nimi bude nakládáno podle příslušné vyhlášky o nakládání s citlivými údaji. Advokát, a takovou důležitou věc ošetřenou ve smlouvě neměl!! To, že jsem nachytala pana JUDr. "na švestkách" a požadované potvrzení zaslal, mě trochu smířilo s tím, že celá ta causa vypadá, jako kdyby pan advokát poskytoval své finance nám, a nikoliv naopak.

Zkrátím to - banka, u které jsme vyplatili zástavu, trvala na tom, že potvrzení o tom dodá do třiceti dnů, dřívější termín prý nepřichází v úvahu - mají své postupy. Vklad do katastru byl řádně proveden, ale lhůta na zapsání - ano, správně tušíte - minimálně dvacet, ale zákonem stanovených je třicet dnů na vyřízení. 30+30=60, takže pokud vše půjde dál hladce, počkáme si na náš dům, který jsme už před měsícem zaplatili, další dva měsíce. Taktéž bývalí majitelé na své peníze. O našem dalším osudu rozhoduje banka a úřad. Celou tu dobu disponuje banka i advokátní kancelář našimi penězi a ani banka, ani Katastr nemovitostí nemají zájem celý proces zrychlit, protože dostali zaplaceno předem.

Někdy bych se opravdu raději vrátila do společnosti prvobytně pospolné, kde se sporné otázky řešily kyjem.

Třetího dubna jsme se konečně stali po třech měsících od uhrazení ceny nemovitosti  majiteli de facto i de jure.

Mezitím vstoupil do našich životů coronavir.

 

 

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Děsná byrokracie, teď už máte nejhorší za sebou a po zbytek života se budete radovat a pracovat ze svého a na svém. Pro zahálčivé to zrovna není, ale bydlet ve svém má svou velkou cenu a to stojí za to. Vám přeji mnoho zdraví a elánu Ivanko.
Růžena Kuželková
Moc pěkný článek,máte nervy ze železa.Když jsem prodávala byt,tak jsem v realitce řekla - mám známé v K.V. a pokud o byt přijdu,nechám Vás zastřelit.Na druhé straně stolu se na mě "vyvalily"oči a pan prohlásil - mám realitku už 10let,ale tohle jsem nezažil - tak jsem mu odpověděla,že je jednou poprvé.Dopadlo to dobře,tak nevím jestli k tomu dopomohlo mé vyjádření se,nebo ne.Přeji hodně štěstí v novém bydlišti.
ivana kosťunová
Děkuji , vše je složitější, než jsme si to představovali, ale z rozjetého vlaku se vyskočit nedá, takže jedeme dál, a snažím se vše zaznamenávat.
Marie Doušová
Ivano, obdivuji s jakou odvahou jste přímo bojovala s úředním šimlem ,který by opravdu potřeboval provětrat a zjednodušit. Měla jste asi smůlu na blba, který si sám sebou není jistý a tak se řídí vším , co druzí z nedostatku jiné práce/EU/ vymýšlejí. Máte můj obdiv a věřím , že teď už jen budou samé příjemné věci kolem nového domku. Moc Vám to přeji. Dík za upřímný článek.
Eliška Murasová
Ivano, tady asi neplatí, že všechno zlé je na něco dobré. Ale možná, že teď..... těším se na pokračování a držím palce!
Eva Mužíková
Tak to opravdu zírám, kolik starostí jste s koupí měli. Myslela jsem si, že se před časem naopak vše zjednodušilo. Nyní vám, jak píše Libor, nastaly zase jiné starosti. Tak ať vše zvládáte a brzo se z nového domova můžete jen a jen těšit.
Libor Ptáček
Cituji Zuzanu: Někdy mám pocit, že se různé instituce vědomě snaží svými komplikacemi odradit co nejvíce lidí. * My, státní úředníci, My banky, My realitky, My vám umožníme bydlení, bez nás si ty prach můžete strčit někam a bydlet ve stanu na dědově zahradě. * Když trvale narůstá státní správa a jejich platy musí mít co dělat a zdůraznit svoji důležitost. A s těmi teroristy? (oni tě odhalili? ) Kopií občanky? Na chudé musí být velký klacek, jinak by nám zdivočeli. * No Ivano, a už tě čekají jen samé sladké maličkosti jako je topení, okna, vyklidit a nastěhovat svoje zařízení, začít s chovem pernatého a chlupatého zvířectva, políčko na brambory a mrkev, koupit flašku a seznámit se se sousedy, tak ať si to užiješ a vydržíš s nervy, proto že zabíjet pracovníky servisních firem a zakopat je na svém pozemku se nesmí, a máš nadále o čem psát.
ivana kosťunová
Naďo, dám, ale budu chvilku napínat, to bude součástí dalších dílů :))
Naděžda Špásová
Ivano, ten úřední šiml je ale hajzlík, viď. My, když jsme prodávali byt po tchýni, jsme naštěstí našli hned kupce, takže jsme se vyhli realitce a advokátům. Tak ať se vám tam dobře bydlí, dej foto na FD. :-)
Dana Puchalská
Ivano, to je fakt nadělení.... :-( :-( :-( On pan JUDr., říkejme mu "švestička" je asi milovník kopírky, ne? Je to jako zlej sen. Přítelkyně má podobné zkušenosti a tak vím o čem píšu. Držím palce a mezi námi, máte oba nervy jak kotevní lana v Hamburku.

Zpět na homepage Zpět na článek