Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce
Ilustrační foto: ingimage.com

Už vás nepotřebujeme. Čím je člověk starší, tím více ho bolí ztráta práce

4. 11. 2020

Bude se propouštět. První půjdou na řadu ti starší. Mladí mají hypotéky, děti, vyhodit je nemůžeme, pochopte to. Takové řeči nyní nejsou ve firmách ničím výjimečným. Když člověk přijde o práci, je to vždy stresová situace a nejhůře ji nesou ti dříve narození.

Majitel jedné menší rodinné firmy právě stojí před rozhodnutím. Potřebuje propustit jednu z účetních. Ale která to bude? Pětatřicetiletá Veronika je máma dvou dětí, spolu s manželem splácí hypotéku, ztráta práce by její rodině způsobila obrovské potíže. Osmapadesátiletá Zuzana žije sama,  nemá závazky. Jejich šéf obě dobře zná, ve firmě jsou všichni kamarádi. Jenže finanční situace společnosti kvůli pandemii není dobrá, přišla o mnoho zakázek, propouštět musí. Los padne na Zuzanu, dotyčný už se rozhodl: „Je sama, nemá závazky, Veronice by to ublížilo víc. Pracovně jsou obě stejně dobré, napíšu Zuzaně výborné doporučení.“

Jenže Zuzana to vidí takto: „Pokud půjdu já, nemám ve svém věku šanci najít práci. Už jsem se zkoušela dívat na inzeráty, ptala jsem se známých. Je to beznadějné. Nevím, co si počnu. Půjdu na pracák? V mém věku? Z čeho budu platit nájem? Navíc mám maminku v domově seniorů a připlácím jí tam měsíčně dva tisíce za to, že může být v jednolůžkovém pokoji. Vůbec si nedovedu představit, jak budu žít, pokud přijdu o příjem. Ani nevím, zda by mě v mém věku vzali někam za pokladnu. A zda bych to zvládla.“

Ztráta zaměstnání ve vyšším věku často v lidech vyvolává černé myšlenky. Začnou si říkat: jsem starý, nepotřebný, novou práci už neseženu.

„Krajně náročné může být vyrovnat se se ztrátou práce v situaci, kdy člověk třeba dvacet nebo třicet let pracoval pro jednoho zaměstnavatele. Dovedu si však představit i opačnou situaci. Ve věku kolem padesátky a výše můžeme mít splacenou hypotéku, odrostlé děti a zároveň být profesně na vrcholu sil. Pokud se takový člověk nedobrovolně ocitne na trhu práce, může být v komfortnější situaci, než živitelé mladých rodin zatížení hypotékami,“ uvedl Tomáš Prajzler, poradce ze společnosti Servis vztahů.

Personalisté a psychologové mají zkušenosti, že mladí lidé jsou zvyklí práci měnit častěji, zatímco starší generace často dlouhé roky setrvávala v jednom zaměstnání. Když o ně starší lidé přijdou, často to berou jako své selhání, ne jako příležitost zkusit něco nového.

„Je ale důležité si uvědomit, že o práci přijde alespoň jednou za život většina z nás. Lidé však často  nesou ztrátu zaměstnání hůře než nedobrovolný konec nějakého vztahu či rozvod. Protože se mnohdy připojují strachy z existenčních problémů i větší ztráta identity a sebevědomí. Důležité je ale si výpověď nebrat osobně. Toto nás může dostat do sebelítosti a myšlenek, že všichni jsou proti nám, a to nám při hledání nové práce nepomůže,“ připomíná Tomáš Prajzler.

„Stačí, když si ráno otevřu počítač, a už mám po náladě. Čtu o tom, jak se ekonomika propadá a je mi jasné, že časem to přijde i na naši firmu. A kdo půjde jako první? My staří,“ říká šedesátiletý Libor, který pracuje v menší firmě zabývající se finančním poradenstvím. „Jak závidím kamarádovi, který je malíř pokojů. Ten má dost práce pořád, může si vybírat a vydělá si stejně jako já. Sice už těžce zvládá to poskakování po žebříku, ale je na něm, kdy pracuje a kdy odpočívá. Já se každý den probouzím s hrůzou, že zavolá šéf, že končíme. Ani současná práce z domova mi nevyhovuje, já chodil do kanceláře a za klienty rád, rád si povídám s lidmi. Teď nám šéf nařídil vše zařizovat z domova. Tak jen sedím, telefonuju, vyřizuju maily a děsím se, že přijde ten s výpovědí“ vypráví.

Psychologové radí, aby lidé v takové situace záměrně vyhledávali informace pozitivní, ne jen ty, které je straší. „Pořád jsou nůžky mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu poměrně otevřené a v mnoha odvětvích je velmi dobrá šance najít si zaměstnání nové,“ upozorňuje psycholog a kariérní poradce Tomáš Prajzler.

Současný život v pandemii přinesl většině lidí spoustu starostí. Je to čas, kdy se ukazuje, jak je kdo silný, jak umí řešit potíže, zda je optimista či pesimista. Poměřování, kdo to má v této době těžší, nikomu nepomůže. A už vůbec ne, když se lidé budou škatulkovat podle věku. Ztratit práci ve vyšším věku je hodně nepříjemné, ale nikomu není ku prospěchu, když si to zdůvodňuje větami: jsem starý, nepotřebný, kdybych byl mladší, nevyhodili by mě. Stejně si totiž ti mladší vyhození mohou říkat: lépe bych se měl, kdybych už byl starší, nemusel živit děti, nemusel splácet hypotéku, vyhodili mě, protože jsem mladý a říkají si, že si nějak poradím, kdybych měl před penzí, tak by si to nedovolili.

Novou práci nebo třeba jen přivýdělek k penzi mohou starší lidé najít například na portále https://cz.jooble.org/

důchody práce
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Krejcar Stanislav
Zajímavý nadpis ! O to zajímavější i odpověd - Jak se liší staří občané mezi sebou ? Celý život až do důchodu jsem pracoval jako řemeslník po devadesátem roce jako OSVČ, nestěžuji si, do důchodu jsem odešel finančně zajištěn svojí prací i když důchod nikdy nemůže dosáhnout výšky politiků Zemana a Klause. Nezávidím jim to, pan prof. si vydělává žvaněním na netu, já si přivydělávám pomoci sousedům,za děkuji. Potomci mají svá zaměstnání a svůj život,nestrádají ale ani nepotřebují ke štěstí politiku. Vnoučata mají možnost vyššího vzdělní i v zahraničí EU. Myslím si ,že s babičkou patříme k těm štastnějším lepší střední generaci. U nás se vyplatilo to pravidlo předků -myslet a starat se o dobu po tom - to je totiž jediná jistota člověka před politikou a režimem kdekoli na světě !!
Milan Sova
Jen by mě zajímalo kolik asi tak ten váš zaměstnavatel, nehrající si na Zákoník práce, vyhrál soudních sporů ;-) I v devadesátých letech to fungovalo tak, že málokterý rychloukvašený podnikatel (pokud nechtěl tu firmu zlikvidovat) nebyl ochotný jít kvůli takový ptákovině do soudního sporu. Druhá věc byla, že lidi byli zvyklý držet hubu a krok a tak do konfliktu nikdy nikdo nešel ;-)
Ladislav Hnyk
Milan Sova Ale po r.1989 NEBYLY jiné firmy, které by akceptovaly podmínky, které jsme měli za socialismu.V každé firmě mě bylo řečeno." Ale my nejsme zaopatřovací ústav a nezapomeňte, že socialismus skončil.Nyní se budete řídit mými podmínkami a když se Vám to nelíbí, běžte jinam." Jenže kam?? Když ve všech firmách bylo přesně to samé.Asi jste nezažil podmínky v Krkonoších ( nebyl jsem ochoten dojíždět 50 km za lepšími podmínkami,) protože když jste si propočetl náklady na dojíždění tak i když jste měl ve daleké firmě více, tak v konečném součtu v přepočtu na náklady jste měl vlastně méně a přišel jste o hromadu času, které jste mohl prožít s rodinou (a v mém případě když mám svůj rodinný domek, o čas, který můžete využít na údržbu rodinného domu). A jiný příklad.V jedné firmě, kde jsem pracoval, pracovník MĚSÍC DOPŘEDU avizoval, že tu a tu sobotu nemůže přijít do práce, protože se mu žení syn.V pátek před svatbou byla NAŘÍZENA pracovní sobota a ten pracovník MUSEL jít do práce. Když se oháněl zákoníkem práce, bylo mu řečeno: "Ano, můžete jít na svatbu, ale v pondělí si přijďte pro papíry, budete propuštěn, protože tady si na zákoník práce nehrajeme." Takže on, aby nepřišel o práci, do práce šel a na svatbu jel až po čtrnácté hodině. Je vidět, že jste toho ještě málo zažil v dnešním kapitalismu.Zlatí komunisti, tam se zákoník práce dodržoval....A pokud vezmu další příklady, tak já jsem dostal od fabriky jako svatební dar týdenní zájezd na Vranov kde měla fabrika své stany (oba jsme s manželkou pracovali ve stejné fabrice).A jiný příklad.Ve vesnici kde bydlím, družstvo dávalo jako svatební dar, když pracoval jeden ze svatebčanů v družstvu, vykrmené prase, pokud pracovali oba dva tak jim družstvo zaplatilo v místní hospodě CELOU svatební hostinu ( a bylo jedno jestli se jednalo o 10 členů a nebo o 100 členů).Takže mně ukažte, KTERÝ DNEŠNÍ PODNIKATEL BY TO UDĚLAL PRO SVÉ ZAMĚSTNANCE.
Milan Sova
Pane Hnyk nezlobte se na mě, ale dělat v takovýhle firme byla pořád jen a jen vaše volba ;-)
Ladislav Hnyk
Milan Sova ... Jenom mi přišlo vtipný házet svůj problém na systém ;-) .. Kdyby tady byl kapitalismus jako v jiných vyspělých zemích, tak to není o systému.Jenže tady si všichni představují kapitalismus jako v třicátých letech (dělník musí držet hubu a krok)...mimochodem v čem je to jiné oproti socialismu...tam se nesmělo nadávat na stranu a vládu, ale kriticky hodnotit fabriku na výrobních poradách to šlo A NIKDO VÁS ZA TO NEVYHODIL, zrovna tak zlepšení pracovních podmínek...dneska můžete nadávat na stranu a vládu ALE VE FIRMĚ MUSÍTE DRŽET HUBU A KROK.Nesmíte ji kritizovat a nedej Bůh, ještě ve firmě chtít nějaké zvláštnosti co za socialismu bylo běžné...teplo na dílně, praní špinavých montérek atd atd.Jediná odpověď zní: "Když se vám tady nelíbí můžete jít, za branou čekají další kteří toto nebudou požadovat." Nedej Bože, odmítnout jít v sobotu do práce.Za socislismu stačilo říci NIC MNĚ NEJEDE a když byla větší fabrika, přijelo domů fabrické auto a když to nešlo tak se nešlo do práce.Dneska MUSÍTE mít auto a nebo VEZMĚTE SI TAXÍKA, ale to už vám nikdo nezaplatí. Zkrátka dnešní podnikatelé si pletou kapitalismus s feudalismem kde je ČLOVĚK AŽ NA POSLEDNÍM MÍSTĚ.VYŽDÍMAT, SEDŘÍT Z KŮŽE VYPLATIT MINIMÁLNÍ MZDU A VYKOPNOUT.
Milan Sova
Pane Marek mě to nemusíte vysvětlovat ;-) nežiju v ČR posledních dvacet let. Jenom mi přišlo vtipný házet svůj problém na systém ;-)
Jaroslav MAREK
V Německu socialismus určitě nemají. Každá země má svá pro a proti. Nikde není vše růžové, všude jsou plusy a mínusy. Žádný stát není a nikdy nebude rájem na zemi... Ale v Německu, v Rakousku a v dalších zemích na západ od ČR, pokud zaměstnanec něco umí, a pracuje tak, jak nejlépe dokáže, tak si jej zaměstnavatel váží a snaží se mu vytvořit důstojné pracovní podmínky pro práci a dokáže jej také řádně zaplatit. A NEDISKRIMINUJE JEJ KVŮLI VĚKU, TAK JAK SE TO DĚJE V ČR...
Milan Sova
Tak že je to o přístupu lidí a ne o systému ;-)
Ladislav Hnyk
Milan Sova Nepochopil?....Kapitalismus (český) = vyhození lidí ještě před důchodem, socialismus = důstojné rozloučení s fabrikou, poděkování za práci, peněžitý příspěvek do začátku důchodu (respektive odměna za práci ve fabrice) popř. nějaký hodnotný dárek na památku ( v případě mých rodičů týdenní zájezd k moři do, tenkrát, Bulharska). Za 30 let kapitalismu tady jsem NEVIDĚL (a to jsem pracoval v mnoha firmách) aby se nějaký náš kapitalista takhle rozloučil s pracovníkama co odcházejí do důchodu. Jak jsem již jednou psal..ve firmě se ani odchodu do důchodu nedožijete, protože jste před důchodem VYKOPNUT. Víte, v kapitalismu na západě se milionářem stala až třetí generace.Děda měl dílnu v garáži, syn už měl fabriku a teprve vnuk je milionář (neříkám, že to tak bylo přesně, ale k milionům se dopracovávali desetiletí). U nás se stali milionáři během pěti let (což je unikátní) a ještě k tomu NE VLASTNÍ PRACÍ, ale podvodem. A ten kapitalismus co je u nás je kapitasmus z třicátých let z první republiky (znám z vyprávění děda, který toto zažil).
Milan Sova
Asi jste byl ve špatný firmě, když nebyl šampus ;-) Já jen nepochopil, co s tím má kapitalismus společnýho?! Nebo myslíte, že v tom Německu, jak popisuje p. Marek, mají socialismus? :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.