Podíl osob starších 50 let na celkovém počtu nezaměstnaných v České republice totiž prakticky jen roste. A to i přes opakované ujišťování Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), že je pro něj řešení tohoto problému prioritou.
Nezaměstnanost ve věkové skupině nad 50 let je dlouhodobý problém. Mění se v teď situace k lepšímu?
Oficiální statistiky naopak bohužel potvrzují, že problém postupně eskaluje, proto jsem přesvědčená, že musí být konečně řešen koncepčně, systémově.
A to se teď neděje?
Vypisování rádoby motivačních dotačních titulů ze strany MPSV prostě nestačí, jakkoliv je samotné ministerstvo považuje za klíčové, což v reakci na mou interpelaci ve sněmovně potvrdila i současná ministryně Jana Maláčová. Ostatně kdyby dotace fungovaly, jen stěží by podíl nezaměstnaných nad padesát let vzrostl za posledních 10 let o 8,24 %.
To je poměrně výrazný nárůst…
To ano, na druhou stranu je třeba říct, že čísla nejsou všechno. Na statistické údaje je vždy nutné nahlížet optikou jednotlivých lidských příběhů, které se od sebe často výrazně liší. Aktuálně je v Česku každopádně přibližně 90 000 nezaměstnaných, kteří už překročili padesátku a snaží se najít adekvátní uplatnění na trhu práce. Většina z nich je přitom v evidenci Úřadu práce dlouhodobě, velká část této skupiny navíc svým způsobem už jen čekána odchod do předčasného důchodu. A to ale hovoříme jen o těch, kteří jsou vedeni v evidenci Úřadu práce. Praxe ukazuje, že zcela mimo oficiální statistiky o nezaměstnanosti bývá skupina nezaměstnaných z tzv. středního a vyššího managementu.
Jak je to ale možné? Proč právě lidé starší 50 let mají takové potíže sehnat si v naší zemi práci?
To je otázka, na kterou jsem z pozice ředitelky neziskové organizace odpovídala médiím nejčastěji. Tím víc mě mrzí, že musím i dnes, po 10 letech, odpovědět stejně: lidé z této věkové kategorie jsou zaměstnavateli na trhu práce často diskriminováni, byť se jedná o skrytou diskriminaci Je celkem běžné, že se „padesátník“ nedostane ani k pohovoru, protože je z výběrového řízení předem vyloučen kvůli datu narození uvedenému v životopise.
Proč tomu ale tak je?
Důvodem může být stále převažující názor, že jsou pracovní návyky této generace zastaralé, že se lidé nad 50 let neumí přizpůsobit novým technologiím, neovládají cizí řeči apod. Přitom dnešní padesátník ukončil vysokou školu v letech 1994 - 1995, jazyková výbava jim tedy nechybí. Mnoho z nich navíc absolvovalo zahraničí stáže a rozhodně zvládá běžnou uživatelskou i vyšší úroveň IT technologií.
Lze se této nálepky zbavit?
Je zcela nezbytné motivovat zaměstnavatele k překonání podobných předsudků. Osobně se pak domnívám , že každý zaměstnavatel uvítá motivaci finanční, a to nejen v covidové době. Zároveň ale chápu, že blízká budoucnost bude pro řadu firem velmi složitá a lze očekávat, že se podíl nezaměstnaných ve věkové kategorii nad padesát let brzy ještě zvětší.
A jaké tedy může být řešení?
Pokud to chceme řešit skutečně systémově, je potřeba jít primárně cestou legislativních změn. Konkrétně mám na mysli snížení daňového základu zaměstnavatelů. Ačkoliv tento nástroj není v českém daňovém prostředí zcela neznámý, je nutné otevřít k jeho zavedení v tomto kontextu diskusi. Tím bych začala.
Máte představu, jak by to konkrétně mělo vypadat?
Za mě by bylo nejvhodnější doplnit do zákona o daních z příjmů pasáž, podle které by byla poskytnuta sleva na dani zaměstnavateli, který zaměstná osobu, jež ke dni nástupu do zaměstnání dovršila 50 let věku a současně byla po dobu předchozích tří(eventuálně až šesti) měsíců vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce ČR. Slevu na dani bych navrhla stanovit ve výši 20 000 Kč. Doba evidence na Úřadu práce i výše slevy na dani jsou však otázkou další diskuse a lze je upravit.
Z čeho ve vašem návrhu vycházíte?
Můj návrh se opírá o následující propočty. Uplatnění slevy sníží daňovou povinnost zaměstnavatele a s ní i příjmy státu. Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu úspory státního rozpočtu dané tím, že dlouhodobě nezaměstnaný nebude nadále veden v evidenci Úřadu práce a nebude tím pádem čerpat podporu v nezaměstnanosti.
Stát za něj také nebude povinen nadále hradit sociální a zdravotní pojištění…
Přesně tak! A návrh se zároveň netýká osob, které jsou sice starší 50 let, ale jsou schopné obstát na pracovním trhu v konkurenci mladších uchazečů bez jakékoliv státní podpory. Možnost uplatnit slevu na dani by se rovněž nevztahovala na případy, kdy už je osoba starší 50 let u zaměstnavatele zaměstnána a 50. rok věku v pracovním poměru pouze dovrší. Cílem daňového zvýhodnění je především zvýšit zaměstnanost ve věkové kategorii 50+, která bude díky příjmům odvádět daně a státu sníží náklady spojené s jejich evidencí na Úřadu práce. Průměrné náklady vynaložené veřejným rozpočtem na jednoho nezaměstnaného se totiž pohybují kolem 207000 Kč za rok. MPSV také sleduje prostředky vynaložené na pasivní politiku zaměstnanosti, které zahrnují finanční prostředky čerpané na podporu v nezaměstnanosti, kompenzaci odbytného, odchodné a odstupné, refundaci dávek do států EU, poštovní a bankovní poplatky a úhradu lékařských posudků. V roce 2019 bylo na těchto položkách vyplaceno celkem 8 144 407 tis. Kč, z toho přímé náklady na podporu v nezaměstnanosti činily 8 051 141 tis. Kč.
Řečí čísel to tedy vypadá jako výhodné i pro stát
Ano, propočty hovoří jasně: daňové slevy na zvýšení zaměstnanosti osob starších 50 let se vyplatí všem, včetně státu. Jsem ale pragmatik, a tak vím, že prosadit skutečně funkční zákonné úpravy do konce tohoto volebního období nestihneme. Prostor pro diskusi tu ale je a já pevně věřím, že čím dřív ji otevřeme, tím rychleji bude změna možná. Pro dlouhodobě nezaměstnané 50+ jde doslova o světélko na konci tunelu.
